Správce dinosauřího parku - Pár okřídlených problémů

Páteční odpoledne a s ním Správce dinosauřího parku! Tak tedy vypadá dnešek na Blogorgonopsidu... A já pevně doufám, že si další část týdeníku užijete...

Pár okřídlených problémů

Pteranodon, který byl odchycen a převezen do našeho parku, začíná působit větší těžkosti, než se předpokládalo. "Tohle zvíře se do Dinosauřího parku nehodí, je dost agresivní na to, aby zabilo několik našich pracovníků," řekl Charles na dnešní speciální poradě. Pteranodon byl umístěn do předtím zcela prázdné klece v aviariu, kde své klece mají i Dsungaripterové a Rhamphorhynchus. Hluk způsobený těmi již jmenovanými mu nevadí. Vůbec si jich nevšímá a poletuje si po kleci, která je několik desítek metrů široká a také hodně vysoká. Zdá se, že se tam dobře zabydlel a líbí se mu tam. Ale co Pteranodonovi nevadí na novém obydlí nebo jeho sousedech, to mu vadí na lidech. Někteří krmiči říkali, že je alergický na lidský hlas, reaguje podrážděne a snaží se krmiče klovnout skrze kovovou síť, která klec uzavírá. Nedalo mi to a ve středu jsem se šel přesvědčit sám. Oliver mě doprovázel. Tentokrát nevtipkoval. Chtěl vědět, zda mají krmiči pravdu a zda jen nepřehánějí kvůli obyčejným věcem. Ale skutečnost zarazila i nás. Tohle jsme vážně nečekali. Pteranodon nás jen letmo uviděl a okamžitě začal vyvádět jako šílený. Vydával z hrdla zvuky jen vzdáleně podobné těm, které byste od takového tvora čekali. Člověk by si představil, že takový ptakoještěr spíše píská (vždyť jsme na to zvyklí od těch dalších), ovšem Pteranodon vyluzuje podivně hluboký, táhlý zvuk. Opakuje se v pravidelných intervalech a když zvíře trošku zabere a napne hlasivky, roztrhá Vám bubínky. Naštěstí se ukázalo, že takové varovné signály vyluzuje tento Pteranodon jen tehdy, když se setká s lidmi pro něj novými. Jinak se však stále chová podrážděně. Podíval jsem se na něj zblízka a on na mě taky. Pak klovl do kovové sítě a já se zasmál. Je snad chytrý? Myslel si, že se mu vysmívám? Zkusil to znovu a znovu! Pokaždé silněji. Olivera žádné vtipy nenapadaly, jen mi tiše řekl: "Pojď, vypadneme odsud." Nikdy nezapomenu na tón, kterým mi to řekl. I těch pár slov, ta jediná kratičká věta v sobě měla tolik strachu, že mi to v hlavě zachrastilo. Oliver a strach? Tyhle věci přece nejdou dohromady. Pak jsem samozřejmě sám pochopil. Čím blíž kleci jste, tím víc je Pteranodon podrážděný. Oliver ani neměl tak obavu o sebe, sám se držel dost daleko a navíc se svou zraněnou nohou nechtěl riskovat blízké setkání s pterosaurem. Měl obavu o mě, nepodceňoval sílu toho víc než půl metru dlouhého zobáku... Ale co teď s takovým nebezpečným ptakoještěrem? Je jen otázkou času, kdy někoho klovne-jediný klovanec podle mě může člověku způsobit i smrt. Tento samec Pteranodona má rozpětí křídel dobrých pět metrů, má obrovskou hlavu a je to pěkný silák. Pokud se mu někdo znelíbí, zaútočí na něj. Ovšem jak čistit jeho klec? Někdo tam přece bude muset vejít? Bude třeba ho vždy uspat? Neměli bychom ho třeba vypustit na Isle of Die, ať si v klidu žije daleko od lidí?

Na tyto otázky je těžké odpovědět. Na dnešní poradě jsme toho moc nevyřešili. Na cennou půl hodinu pak naši diskusi proměnil další problém. Je to menší trable s Rhamphorhynchem. Pterosauři si vážně nemohli vybrat lepší dobu na začínání s potížemi. Jde o to, že náš Rhamphorhynchus zvrací. Stává se tak několikrát denně už dva dny. Veterináři ho uspali a zjistili, že chyba bude v jídle, jež Rhamphorhynchus denně přijímá. Okamžitě podrobili analýze ryby, jimiž ho krmíme, ale nic závažného v jejich mase nenašli. Potom někdo přišel s nápadem vypumpovat zvířeti žaludek a podívat se na to, co již pozřel, ale to bylo zamítnuto. Nebudeme přece to zvíře trápit, je to náš svěřenec a my se o něj staráme jak nejlépe jen můžeme. Pak samozřejmě někdo vyslovil logickou, ale geniální myšlenku: vezměte to, co vyloučil, a studujte to. A jaké bylo zjištění? Oznámili mi to teprve po obědě. Udělalo se mi z toho špatně, ale ne proto, že tato věc je tak trochu nechutná. Bylo to proto, že za tím opět někdo stojí. Ano, nějaký člověk zkusil našeho ptakoještěra otrávit. Nepamatuju si, o jakém jedu mě informovali, ale zapamatoval jsem si, že kdyby Rhamphorhynchus pozřel větší množství, zabilo by ho to. Kdo za tímhle může stát? Nějaký krmič, který chodí Rhamphorhyncha pravidelně krmit? Charles nařídil nainstalovat k výběhu kameru. Jedině tak se dozvíme pravdu. Chudák Rhamphorhynchus bude přísně střežen rangery, kteří v případě přítomnosti jakéhokoliv nedůvěřivého člověka zasáhnou. A pak se konečně dozvíme o dalším zrádci, který se mezi námi skrývá. Není to poprvé a asi ani naposledy, co se někdo opovážil něčeho tak strašného...

Pokračování pro Vás napíši zase za týden, tak jako vždycky!