čtvrtek 18. července 2019

Araripe, pravěký ráj - část 3.

A je tu třetí část příběhu Araripe, pravěký ráj. Doufám, že si jí užijete...

ARARIPE, PRAVĚKÝ RÁJ - ČÁST TŘETÍ:
Rock ucítil známý pach. Jeho čich byl, stejně jako u ostatních tyrannosauroidů, velmi citlivý. Okamžitě si uvědomil, že tento nádech měla moč teropoda, do jehož teritoria dříve zahnal Mirischii. Predátor nebyl daleko. Země zaduněla. Několik malých ptakoještěrů a primitivních ptáků spěšně a s křikem opustilo větve stromů. Vegetace se začala pohybovat. Cosi obrovského procházelo zelení. Nad vysokými křovisky a nízkými stromky se náhle vyrýsovala zádová plachta. Byla vysoká přibližně dva metry. Rock stál na místě a bystrýma očima ji pozoroval. Pak obrovský masožravec náhle vystrčil z křovisek svou takřka dva metry dlouhou hlavu s podlouhlými, krokodýlími čelistmi. Při chůzi se opíral o přední končetiny. Ani z vegetace nevylezl celý, a už naháněl hrůzu. Toto byla Oxalaia, a měřila okolo třinácti metrů. Rock právě stanul tváří v tvář jednomu z největších masožravých dinosaurů, jež kdy chodili po povrchu naší planety. Oxalaia ze sebe vydala tuhý, syčivý řev. Pohled na její podlouhlou tlamu zepředu Rocka pořádně vystrašil. Prudce se otočil a dal se na útěk. Oxalaia se obvykle zaměřovala pouze na ryby, které lovila u nedaleké řeky, ale čas od času si jídelníček zpestřila i menšími dinosaury. Dvoumetrový Santanaraptor byl pořád dosti malý na to, aby jej ulovila. Po všech čtyřech se rychle vydala za ním. Když běžela, zem se otřásala. Tento netvor musel vážit přinejmenším sedm tun. Běžela překvapivě rychle. Rock se při útěku otočil a úplně vyděsil, když spatřil toto monstrum, mašírující za ním jako jakási miniaturní armáda. Měl však výhodu své malé velikosti; ztratil se ve vegetaci. Probíhal mezi padlými kmeny stromů, přeskakoval keře... A nakonec vyběhl na kopec. Z lesa se ozýval jen naštvaný řev Oxalaie. Již za ním neběžela. Rock zatřepal svou hlavou. Nejspíše si tak oddychl. Pak pokračoval v běhu. Chtěl odsud zmizet, co nejrychleji to jen šlo...


Aya nečekala. Proskočila keři, a ocitla se tak přímo za Irritatorem. Ten si jí ani nevšiml. Soustředil se pouze na chytání ryb. Aya se zakousla do ocasu jedné z jeho předchozích obětí. Rychle hltala maso. Měla hlad, a nyní se konečně po několika dnech nasytila! Ocas jí moc nechutnal, proto se rozhodla zkusit ochutnat drápy rozrytou hlavu velké, téměř metr a půl dlouhé ryby. Vyloupla jí z hlavy oko svými drobnými zoubky. Bylo docela dobré. Pak náhle Irritator upozornil Ayu, že by měla dávat pozor na to, co dělá. Téměř na ní dupl! Aya vypískla. Instinktivně popadla rudý kus masa válející se na zemi a dala se na útěk. Irritator se jen otočil, iritován jejím chováním, a zase se vrátil k lovu ryb. Aya se usadila za keři a pustila kus masa z tlamy. Rozhlédla se kolem sebe. A hned nato schytala pořádně bolestivý klovanec do hlavy! Napadl ji mladý Araripedactylus, toužící po jejím kousku masa. Hejno těchto pterosaurů se zrovna usadilo za Irritatorem a začalo hodovat na jeho nedojezených zbytcích. Mladému ptakoještěrovi však nedovolovali, aby jedl s nimi. Aya se po něm ohnala tlamou, ale nebylo jí to nic platné. Araripedactylus byl mnohem rychlejší, a dřív, než ho stačila kousnout nebo seknout drápy, zvedal už kus rybího masa v zobáku a odnášel si ho o pár metrů výš. Aya se pokoušela za ním doskočit, avšak marně. Nedalo se nic dělat. Měla hlad, musela se k Irritatorovi vrátit. Dospělí Araripedactylové si jí nevšímali. Jen seděli na břehu řeky a klovali do rybího masa. Aya popadla větší kus masa, když tu náhle se Irritator otočil, tentokrát opravdu rozzuřen svým novým společníkem, a po Aye chňapl svými čelistmi. Mladá Mirischia jen taktak uskočila. Irritator však v útoku neustal. Sekl po ní mohutnou přední končetinou. Jeho mocný dráp škrábl Ayu na dolní čelisti. Šlo o překvapivě malou ránu, ovšem dosti krvácela. Aya okamžitě vzala nohy na ramena. Tohle vůbec nebylo dobré... Byla teď zraněná...

Pokračování příště...

Žádné komentáře:

Okomentovat

Nejčtenější