Na psaní tohoto článku se už dlouho těším. To proto, že hroznýšovka maskarénská je druhem hada, který se během posledních několika let stal mým oblíbeným. Je však také velmi vzácný, a vyskytuje se pouze na jednom malém ostrově, jenž patří stejnému státu, který byl kdysi domovem proslulého dronte mauricijského...
Latinský název: Casarea dussumieri,
Rozšíření: Round Island v Indickém oceánu,
Velikost: 1 až 1,5 metru.
Ostrov Mauricius se bohužel v posledních několika staletích potýká s jedním problémem; vyhynutím či ohrožením tamních endemických živočichů a rostlin. První obětí zvířat dovezených na ostrov Mauricius člověkem byl nechvalně proslulý pták dodo, dronte mauricijský. Poté, co vyhynul, zasáhla dřevinu druhu Calvaria major tvrdá rána. Šlo o příklad tzv. sekundární extinkce; rozmnožování této rostliny bylo závislé na dodovi, který požíral její semena, ta procházela trávicím systémem a později jednoduše zaklíčila. Na konci roku 2016 schválila vláda Mauriciu vybití 20 000 endemických kaloňů jen proto, že byli považováni za škůdce, což však všechny vědecké instituce vyvrátily... Ostrov Round Island, nacházející se 22,5 kilometrů na sever od Mauriciu, jenž je jedním ze čtyřech ostrovů patřících státu, byl zase donedávna domovem hroznýšovky kýlnaté (Bolyeria multocarinata). Od roku 1949 se však tento hrabavý had stával vzácnějším a vzácnějším, až v 70. letech nakonec vyhynul... Nyní na Round Island žije jediný další původní mauricijský had, opět endemit tohoto ostrova, a druh klasifikovaný podle IUCN jako "zranitelný". Jedná se o hroznýšovku maskarénskou, jediný druh z rodu Casarea, patřícího do čeledi hroznýškovitých (Bolyeriidae). Jelikož hroznýšovka kýlnatá, jediný zástupce rodu Bolyeria, vlivem introdukce králíků a koz na Round Island vyhynula, je tento druh posledním žijícím zástupcem čeledi hroznýškovitých... Hroznýšovka maskarénská je pravděpodobně nejblíže příbuzná duhovcům z čeledi Xenopeltidae, zvláště rodu Xenophidion (duhovec) z jihovýchodní Asie. Vzhledem se však podobá spíše hroznýšům (čeleď Boidae). Na rozdíl od nich však nemá pozůstatek pánevního pletence nebo zadních končetin. Jde o druh nejedovatý, svou kořist škrtí v závitech svého těla. Hroznýšovka měří maximálně 150 centimetrů na délku (včetně ocasu). Je to štíhlý had s malou, relativně dlouhou a úzkou hlavou. Hlava samců je mnohem užší než u samic, a je také více špičatá (čenich je poněkud ostřejší). Samci také dorůstají menší velikosti než samice. Šupiny tohoto hada jsou silně kýlnaté, což znamená, že ve středu každé šupiny se nachází znatelný výběžek. Zbarvení může být šedé nebo hnědé. Pozoruhodné je, že hroznýšovka maskarénská se řadí mezi několik málo hadů, o nichž je známo, že během dne mění barvu. V průběhu čtyřiadvaceti hodin je tento had schopen změnit barvu šupin z tmavé na světlou - hroznýšovka je tmavá v době, kdy je neaktivní, a světlá, když opouští svůj denní úkryt a loví. Jde o hada nokturnálního, tedy aktivního v noci. Přes den se skrývá ve skalních štěrbinách vyplněných lesní hrabankou. V období rozmnožování kladou samičky hroznýšovek 3 až 10 vajec... Dlouho byl tento druh klasifikován jako ohrožený, dnes je sice považován za zranitelný, ale to vůbec neznamená, že by stále nebyl vzácný. Žije na jediném ostrově, který zabírá plochu pouhého 1,69 kilometru. Navíc byl ekosystém ostrova v minulosti z velké části zdecimován, jak už bylo zmíněno výše, vypuštěnými králíky a kozami, ale samozřejmě také lidmi. V současnosti běží program na záchranu tohoto hada. Spolupracuje na něm i Durrel Wildlife Conservation Trust. Od roku 2002 se na Round Island nachází vědecká stanice; pracovníci Mauritian Wildlife Foundation tak mohou monitorovat pohyb hroznýšovek po ostrově a sčítat je. Tyto společnosti také v roce 2012 zajistily reintrodukci hroznýšovek chovaných v zajetí zpět do divočiny ostrova. V 70. letech, kdy vyhynula Bolyeria multocarinata, čítala populace hroznýšovek maskarénských jen asi 50 jedinců. V roce 1996 už jich bylo okolo 250, před několika lety jejich počet vzrostl na 1000. Snad tedy hroznýšovku maskarénskou čeká světlá budoucnost. Celý Round Island je v současnosti chráněnou přírodní rezervací, rány, jež ostrov utržil od člověka, se hojí, a populace hroznýšovek se zotavuje...
Příště krajta hnědá!
Žádné komentáře:
Okomentovat