Jak jsem slíbil na konci léta minulého roku, projekt Vyhynulí tvorové z Karibiku, který započal v létě 2017 a pokračoval v červenci a srpnu 2018, se vrací v letních měsících roku 2019! Pořád je tolik fosilních druhů z ostrovů v Karibském moři, jimž jsem se na tomto blogu dosud nevěnoval... První letošní část projektu však nezačnu popisem vyhynulého savce, ptáka ani plaza. Místo toho se podíváme na jednoho podivuhodného zástupce hmyzu, který vyhynul v Miocénním období...
Jméno zvířete: Leptofoenus pittfieldae,
Zařazení: třída hmyz (Insecta), řád blanokřídlí (Hymenoptera), čeleď kovověnkovití (Pteromalidae), podčeleď Leptofoeninae,
Vyhynutí: Miocén.
Blanokřídlý hmyz se ve fosilním záznamu objevuje poprvé v období Triasu před přibližně 240 až 235 miliony let, ovšem velký vývoj jej zasáhl především v Křídovém období. To souviselo s rostoucí diverzitou kvetoucích rostlin, jež se vyvinuly zřejmě na přelomu Jury a Křídy. Právě v období Křídy se na Zemi objevily první včely a vosy; hmyz, jehož úlohou bylo mimo jiné i opylování těchto raných květin. Řád blanokřídlých se dělí na dva podřády; Symphyta nebo též širopasé, a Apocrita neboli štíhlopasé. A právě mezi štíhlopasé patří nejznámější zástupci tohoto řádu, tedy mravenci, sršni, a již zmíněné včely a vosy... Mezi vosami existuje tolik rozmanitých druhů zařazených do řady podčeledí. Poměrně zajímavými jsou vosy z čeledi kovověnkovitých. Jedná se většinou o parasitoidní vosy; samičky kladou vajíčka do těl ostatních členovců, většinou živých v době nakladení vejce. Hostitel je pak zevnitř sežrán vyvíjející se larvou. Parasitoidismus se zdá být tak úděsný, že přiměl Charlese Darwina, aby začal přemýšlet o tom, zda existuje nějaká božská entita (Darwin zkrátka nemohl uvěřit, že by nějaký dobrý bůh "stvořil" zvířata, která by se takto chovala). Jedním z rodů kovověnkovitých vos je i Leptofoenus; zahrnuje pět žijících a jeden vyhynulý druh... Touto vyhynulou vosou je Leptofoenus pittfieldae, parasitoidní vosa, jež žila v období Miocénu před zhruba 20-16 miliony let na karibském ostrově Hispaniola. Je známa z jediného exempláře, zachovalého v proslulém Dominikánském jantaru. Tento exemplář je od roku 2008 uložen v depozitáři na University of Kansas Natural History Museum v kansaském Lawrence. Na jeho základě byl druh celkově popsán v roce 2009 paleontologem a entomologem Michaelem S. Engelem. L. pittfieldae je jediným známým zástupcem rodu, který se kdy vyskytoval na Velkých Antillách.
Všech pět v současnosti žijících druhů rodu Leptofoenus žije na americké pevnině; od jihozápadu Spojených států přes státy Střední Ameriky po Argentinu. Jednotlivé druhy měří na délku 11 až 27 milimetrů, což z nich činí takřka největší vosy z čeledi kovověnkovitých. Vyhynulá L. pittfieldae byla o trochu menší, měřila jen 8,8 milimetru na délku. Nalezený exemplář byl samec... Tato vyhynulá karibská vosa se v podstatě nijak nelišila od svých současných bratranců a sestřenic. Určitě také kladla vajíčka do těl jiných bezobratlých, například tarantulí. Larva si pak svým hostitelem doslova prožrala cestu ven. Dospělá Leptofoenus pittfieldae se živila především nektarem. Je ovšem pravdou, že samice některých parazitických vos sají hemolymfu jiných živočichů, aby získaly živiny na vývin vajíček. To mohlo platit i o samicích druhu L. pittfieldae.
Obrázky jsou z:
Tato série bude pokračovat...
2 komentáře:
Magnificent work as usual :)
[1]: Thanks, man. :D
Okomentovat