Správce dinosauřího parku - Pozor na ruce!

Další pátek znamená nyní jen jedno... Je tu další část Správce dinosauřího parku! Minule nám Dan stručně popsal, co se na Tedově ostrově přihodilo za posledních šest měsíců, nyní je na čase dovolit mu věnovat se pouze posledním událostem. V Dinosauřím parku a jeho okolí není nikdy nuda... Tak co se tam tedy za poslední týden přihodilo?

Pozor na ruce!

V úterý ráno jsem vstal, ustlal peřiny, nakrmil Leptoceratopse Dina, který si schrupl na zahradě, a nikoliv u mé postele, a pak jsem si začal čistit zuby. Čistil jsem je horizontálně, vertikálně, jezdil jsem kartáčkem po řezácích, pak po stoličkách, pak zase po řezácích, pak jsem omylem kartáček s pastou pustil a on spadl na mou nohu, takže jsem si musel vyměnit ponožku a tu zašpiněnou hned vyprat. Jakmile jsem si dočistil zuby, začal jsem se sám sebe ptát, proč jsem se nejprve nenasnídal. Měl jsem ukrutný hlad, a vyčištěné zuby mi teď byly k ničemu. Tedy ne že by mi byly k ničemu, věděl jsem, že mi k něčemu jsou, ale nemusel jsem před snídaní věnovat tolik času ranní hygieně! Otevřel jsem ledničku, a mé oči se upnuly na nedojezený salát, který jsem si dal předchozího dne k večeři. Nechtěl jsem si ho dát, ale nic jiného už jsem v ledničce neměl. Byl jsem naštvaný. Tento den začal tak blbě! Kopl jsem do židle. Narazil jsem si palec. Bolelo to. Měl jsem pocit, že nic horšího už se prostě nemůže stát. A to bylo úterý! Každý zná špatné pondělky, ale co špatné úterky? Začalo se mi svírat břicho. Měl jsem strach, že středa začne ještě hůř! Skoro mě zachvátil panický útok. Tedy, ne doopravdy. Jenom jsem si vecpal prsty do okou, abych zastavil svůj pláč. Ne, to se nestalo, opravdu si dělám srandu. Proč bych to dělal? No dobrá, přiznávám, že jsem z těch očí musel něco vyndat, každý to zná, ale to zde nemusím popisovat... A pak to náhle přišlo!!! Ozval se můj telefon, a kdo mi to nevolal - samotný Oliver Marsh mne kontaktoval na své poslední výpravě na Isle of Die. Sdělil mi následující: "Dane, prosímtě... Vem dvacet lidí, nasedněte do helikoptéry a odleťte za námi na Isle of Die! Posílám ti přesné souřadnice... Máme tu... menší... prob... píp!" "Meh," řekl jsem na to. O pouhých deset minut později již vrtulník startoval, a o pár dalších minut nás nesl na Isle of Die. Tam jsme pak zase o něco později uviděli Oliverův tábor, postavený na krásné, zelené pláni, jejíž okraje byly domovem Macrauchenií, Lambeosaurů, Hadrosaurů, Corythosaurů, Parasaurolophů, Othnielií, mladého Titanosaura a dalších prehistorických tvorů. Uprostřed tábora, hned vedle jejich helikoptéry, stála velká černá bedna. A něco se v ní hýbalo. Ať už do ní zavřeli cokoliv, bylo to neklidné. Jakmile jsme přistáli, vystartoval jsem z vrtulníku a přiběhl k Oliverovi. Ten mi sdělil, že v té bedně byl zavřen Irritator, spinosauridní dinosaurus z Brazílie z doby před 100 miliony let, jenž samozřejmě žije na Isle of Die a tak dále. Našli ho u řeky zraněného; nejspíše jiný Irritator mu v boji podrápal stehno pravé zadní končetiny. Vyčerpaný jedinec by nejspíše vykrvácel, kdyby si ho Oliverovi lidé nevšimli. Uspali ho, zasíťovali ho a vrtulníkem přenesli do tábora. Tady ho pak pracně přemístili do bedny. Jenže Irritator se probral dřív, než předpokládali. Ukázal se být velmi silným. Jak narážel bokem na stěnu bedny, pomalu jí začal prolamovat. Nic takového se ještě nikdy nestalo. Důvod? Oliver nepočítal s tím, že na této expedici budou chytat většího masožravého dinosaura. Tenhle Irritator nebyl dospělý, měřil jen okolo pěti metrů na délku, ale přesto to byl statný macek. A bedna na přepravu zvířat, kterou s sebou tým měl, zkrátka nebyla modelována na to, aby udržela takovou mašinu.

Poručil jsem, aby Larry, veterinář, Irritatora uspal. Larry popadl injekci s anestetiky a přiblížil se k otvoru v kleci. Zařval jsem na něj, co to dělá. Larry se na mě otočil, a v té vteřině, kdy byly jeho prsty těsně před otvorem, a jeho oči nechápavě hleděly na mě, ho Irritator popadl za ruku a zatáhl ji do klece. Larry řval, já řval, Oliver k němu přibíhal a snažil se mu pomoci... Irritator mu uchroupl ruku, od zápěstí dolů. Larry ležel vedle bedny, vyděšeně křičel, a mě bilo srdce jako na poplach. Proč to udělal? Pak Irritator znovu zatlačil na stěnu bedny, a prolomil ji. Oliver zvedl Larryho, položil ho na rameno a utíkal s ním pryč. Utíkali i ostatní. Někdo pak Irritatora trefil uspávací šipkou. Tak to měl Larry udělat! Zvíře zdemolovalo tábor, a pak konečně usnulo... Nechápu, proč Larry nepopadl uspávačku a netrefil ho skrze otvor v bedně, jak by to udělal každý jiný ošetřovatel pracující s dinosaury! Bedna byla zničena, Oliver však trval na tom, že chce mít Irritatora v Dinosauřím parku. Dali jsme mu hezký postroj, a v tom ho pak odnesli na Tedův ostrov. Dodnes je však v kotci, stále pro něj stavím ohradu... Což se zdá být komplikované, protože opět přišly deště. Prší už od středy... Jinak byl ale zbytek týdne v pořádku. Nikomu se nic špatného nestalo. Larry je v nemocnici na Tonze. Myslím, že se už do Dinosauřího parku nevrátí. Budu muset najít nového zaměstnance... Úterý byl teda den! Dnes ráno však přišla možná ještě horší rána. Zatímco vyplňuji formuláře ve své ložnici, a Dino mi jako vždy leží u nohou a spí, sleduji po očku nové zprávy na internetu. Zaujalo mě, že v Queenslandu se prý shromáždilo hejno ptakoještěrů, a tamní lidé je považují za škůdce. Pár ptakoještěrů zamydlilo jednomu farmáři střechu farmy, to chápu. Ale podle jedné matky pterosauři unesli jejího měsíc starého syna a rozklovali mu hlavičku na kraji silnice, přímo před jejím zrakem. Žena se z toho zhroutila, a nyní je v nemocnici. To je ale příšerné! Mám takový pocit, že s tím budeme muset něco udělat. Není moc lidí na světě, kteří by mohli tuto situaci vyřešit...

Danova pošta: Někdy mám pocit, že v Dinosauřím parku zešílím. I tak chci ale stresnout, že mám tu nejlepší práci na světě. Je to prostě boží! Sice se občas stane, že je někdo roztrhán, nebo je mu ukousnuta ruka, ale víte, to je prostě život... Nic víc k tomu asi nedodám...

Další část Správce dinosauřího parku zase za týden!