7. říjen: Rok poté

Dnešním dnem je to už rok od počátku současné izraelsko-palestinské války. 7. října 2023 zahájila palestinská nacionalistická organizace Hamás, ovládající od roku 2007 Izraelem okupované pásmo Gazy, brutální útok, který byl ze strany Izraele opětován již rok trvající genocidou Palestinců. Blízký východ nikdy nebyl poklidnou částí světa, dění na okupovaných palestinských územích však v celém světě rozbouřilo nemálo lidí. Najdou se tací, kteří stále hájí izraelský apartheid a ve své islamofobii a arabofobii nadávají na utlačované a zabíjené Palestince. Tolik lidí stále zaměňuje sionismus, tedy izraelský nacionalismus, za židovskou identitu či židovské náboženství. Izrael má pod vedením Benjamina Netanyahua z národně konzervativní strany Likud nejvíce rasistickou vládu, kterou kdy měl. Krvavý konflikt na palestinských územích je výsledkem střetu krajní pravice na obou stranách - palestinského nacionalismu a izraelského nacionalismu. Hamás se dostal k moci proto, že obyvatelé Gazy byli po desítkách let okupace izraelským státem zklamaní a zahořklí, a chtěli se bránit. A loňský útok Hamásu přišel Netanyahuovi náramně vhod. Pro jeho vládu se stal záminkou toho nejhoršího, čeho se kdy izraelský stát mohl dopustit - vraždění tisíců nevinných na palestinských územích. Sionističtí vojáci, posílení národní hrdostí, připravují Palestince o životy v masách, a nezáleží jim na nich. Viděli jsme videa, v nichž izraelští policisté mlátí ortodoxní Židy, protestující proti odvodu na vojnu. Nikdo netvrdí, že Hamás není sebranka totálních magorů. Mám však za to, že dogmatické vyjadřování podpory Izraeli, kterého se dočkáváme ve vysoké politice, není ničím jiným, než podporou jiné sebranky magorů. V Gaze i mimo ní zemřel bezpočet lidí, ať už jde o Palestince nebo o Izraelce. Tolik zmařených životů, tolik brutality vůči "nepřátelům" i vůči vlastním lidem, a to z obou stran. Nechci říci, že "obě strany jsou stejné", ani že "jedna strana je horší, než ta druhá, a teď si vyberte", nehodlám to celé redukovat. Jen bych rád, aby si lidé uvědomili, že konflikt na palestinských územích je mnohem složitější, a že většina zapomíná na třetí element, který by pro nás měl být nejdůležitější - životy těch, jež jsou touto událostí přímo zasaženi. 

Chaos po izraelském útoku na uprchlický tábor v severní Gaze na konci letošního února. Fotografie Anase al-Shareefa z webu Financial Times

Je třeba znát fakta. Izrael zaútočil na řadu uprchlických táborů a připravil o životy tisíce a tisíce nevinných, prchajících před hrůzami války. Hamás by jistě rád konec izraelského státu, ale sionisté zrovna tak chtějí srovnat se zemí Palestinu. Do 4. října 2024 bylo ve válečném konfliktu mezi Izraelem a Hamásem zabito přes 43 000 lidí; z toho 41 802 Palestinců a 1706 Izraelců. Asi 60 % obyvatel Pásma Gazy přišlo za minulý rok o členy svých rodin. Během útoku v den 7. října 2023 zabil Izrael 1195 lidí, z nichž 815 byli civilisté. Původní útok Hamásu stál životy minimálně 50 migrantů, zvláště z Thajska a Nepálu, kteří v Izraeli trvale pracovali. Hamás zaútočil na 9 kibuců; poblíž kibucu Re'im bylo zabito 260 účastníků hudebního festivalu. Původní útok stál životy stovky lidí, další byli zraněni či znásilněni; zranění způsobená raketovým útokem byla hlášena i ze severu Tel Avivu. Během útoku na kibuc Holit, který zorganizoval Hamás, bylo zabito 15 lidí, včetně izraelského mírového aktivisty Hayima Katsmana. Hamás zajal 248 Izraelců, které držel v zajetí v Pásmu Gazy. V podvečer dne útoku Hamásu se z ulic a domovů v Izraeli vytratily tisíce Palestinců, které stát masově pozatýkal pro jejich etnicitu; 8 zajatců později pro CNN potvrdilo, že byli izraelskými autoritami mučeni (byli zbaveni oblečení, surově biti kovovými holemi, mučeni elektrošoky). Alespoň šest izraelských lidskoprávních organizací přišlo s peticí proti tomuto zatýkání a mučení, které bylo nezákonné. Ohledně počtů obětí konfliktu se vedly od začátku spory; takový Joe Biden si dovolil pochybovat o počtu zabitých Palestinců, o kterém svět informovalo Ministerstvo zdravotnictví v Gaze. Organizace Human Rights Watch na Bidenova neuvážená slova reagovala s tím, že po třech desetiletích vlastní investigace počtu zabitých na okupovaných palestinských územích považuje čísla vydaná Gazou za důvěryhodná. 16. září tohoto roku vydalo Ministerstvo zdravotnictví v Gaze dokument o 649 stranách obsahující jména 34 344 Palestinců zabitých v době od 7. října 2023 do 31. srpna 2024.

Gaza, "největší otevřená věznice na světě". Fotografie Aliho Jadallaha z webu Al Jazeera

Letos na jaře Jihoafrická republika obvinila stát Izrael z genocidy Palestinců, započaté po útoku Hamásu v říjnu 2023. Mezinárodnímu trestnímu tribunálu v Haagu předala důkazy, podle nichž "činy a opomenutí mají genocidní charakter, protože mají způsobit zničení podstatné části palestinské národní, rasové a etnické skupiny". Netanyahu obvinění ze strany JAR zavrhl a prohlásil, že se Izraelské ozbrojené síly chovají "tak morálně, jak to jde". Jenže tu máme problém. Netanyahu lže, a pokud taková organizace, jako je Human Rights Watch, poukazuje na to, že počet zabitých Palestinců je skutečně mnohonásobně vyšší, než počet zabitých Izraelců v tomto konfliktu, pak je vše jasné. 

Stavět se v tomto konfliktu na stranu Izraele může jen cynik nebo neznalec. Zrovna tak podpora Hamásu je podle mne nepřípustná; vždyť se jedná o islámské radikály, jež jsou mj. těžce homofobní. Ale příliš mnoho lidí redukuje tento konflikt na jakési "Arabové vs. Židé". Příliš mnoho pravičáků opakuje dokola, že "Izrael má právo se bránit". Směřuji k nim otázku - je genocida obranou? Je systematické vyvražďování určité skupiny obyvatel legitimní obranou? Odpovíte-li, že ano, je mi líto... ale něco se s vámi během vašeho vývoje muselo stát hrozně špatně.

Nejsem žádný expert na Blízký východ, nejsem žádný diplomat, politolog ani odborník na válečné konflikty. Jsem jenom nějaký bloger z Česka, kterému je líto všech těch obětí - zabitých, přeživších, ale i budoucích obětí této události. Nevím, jaké je řešení - zda se má Hamás zreformovat, zda má Netanyahua někdo vystřídat, nejlépe někdo z levice... Myslím si, že uznání Palestiny jako samostatného státu by mohlo pomoci tuto hrůzu ukončit. Neznám odpovědi na složité otázky, nemám řešení, ale zajímají mě - stejně jako vždy - fakta. A ta mluví za vše. Proto jsem letos na pochodu Prague Pride kráčel v pro-palestinské části, abych vyjádřil podporu queer Palestincům. A proto podporuji palestinské obyvatelstvo, které si v posledním roce prochází tím nejotřesnějším peklem.

Zdroje informací pro tento článek:

Casualties of Israel-Hamas War (Wikipedia)

What is South Africa’s genocide case against Israel at the ICJ? (BBC News)

Israel hits Gaza refugee camp in strike against Hamas commander (Financial Times)

What is Gaza Strip, the besieged Palestinian enclave under Israeli assault? (Al Jazeera)

LGBT rights in the State of Palestine (Wikipedia)