Kdybych dostal nikl za ignorování každého nově popsaného fosilního obratlovce, měl bych už za letošek nemálo niklů. Vlastně bych byl možná docela boháč. Blogorgonopsid není blog zaměřený čistě na nové paleontologické objevy, je to ostatně blog o životě jako takovém. Vždy však cítím, že mnohá zajímavá nově popsaná prazvířata trochu diskriminuji, když se o nich ani nezmíním. Řekl jsem si tedy, že dnešní příspěvek budu věnovat hned třem nedávno představeným paleoobratlovcům.
Nejprve se podívejme na nejnovější přírůstek na seznamu sauropodních dinosaurů z čeledi Diplodocidae a dále na seznamu zástupců jedné z jejích dvou podčeledí, konkrétně Diplodocinae. Časopis Paleontologica Electronica vydal nedávno článek Toma T.P. van der Lindena a jeho kolegů, kteří v něm formálně popsali diplodocina druhu Ardetosaurus viator. Jediný a zároveň typový exemplář, zčásti zachovalá kostra, pochází z Howeova-Stephensova lomu na Howeově ranči poblíž města Shell v americkém Wyomingu. Stáří exempláře se pohybuje mezi 150,4 až 149,2 miliony let. Ardetosaurus se v pozdní juře na západě pozdější Severní Ameriky, tehdejší Laurasie, setkával s takovými legendami souvrství Morrison, jako byli Camarasaurus, Allosaurus, Ceratosaurus, Saurophaganax či Camptosaurus. Setkával se i se svým bratránkem diplodokem, vždyť i jeho kosti jsou z Howeova-Stephensova lomu známy. V prostředí se semiaridním klimatem, v němž se střídala období sucha a dešťů, vyplňoval Ardetosaurus podobnou ekologickou niku, jako právě Diplodocus; v dospělosti byl požíračem vegetace rostoucí do výšky několika metrů. Nalezená kostra sestává mj. ze dvou krčních, deseti zádových a prvních pěti ocasních obratlů, z několika žeber, pánevních kostí a kostí levé zadní končetiny. Celková délka neúplné stehenní kosti exempláře byla odhadnuta na 130 centimetrů, holenní kost pak měřila 91,5 centimetru. Je možné, že v dospělosti Ardetosaurus dorůstal asi osmnáctimetrové délky. Kostru, nesoucí přezdívku "Brösmeli", vlastní Oertijdmuseum v nizozemském Boxtelu.
Rekonstrukce ardetosaura od paleoartisty Oleho Zanta. Obrázek ze Sci.News
Dále se podíváme na pěkného opeřence z křídy, který svým druhovým jménem ctí největšího přírodovědce všech dob, Charlese Darwina. Avisaurus darwini, popsaný v článku publikovaném 9. října v PLOS One, je druhou specií rodu zavedeného roku 1985. Autorem jeho popisu jsou Alexander D. Clark a jeho kolegové, kteří měli to štěstí studovat plně zachovalý pravý běhák, tedy kost pravé zadní končetiny, na kterou za života zvířete navazovaly prsty. Exemplář pochází ze souvrství Hell Creek v montantském Carter County. Clark se svými kolegy došel k závěru, že Avisaurus darwini byl velikostí připodobnitelný k dnešním jestřábovitým (Accipitridae); pomysleme třeba na orlíka madagaskarského (Eutriorchis astur) s rozpětím křídel 90 až 110 centimetrů či na káni obecnou (Buteo buteo) s rozpětím křídel 109 až 140 centimetrů. Není pochyb, že avisauři byli draví. Tito zástupci dávného ptačího kladu Enanthiornithes, který se z fosilního záznamu ztrácí před 66 miliony roky, byli vybaveni ostrými drápy, nepříliš odlišnými od těch, jimiž se mohli chlubit "praví" dromaeosauridé z kladu Eudromaeosauria (například Utahraptor). Podobně jako jeho příbuzný A. archibaldi, i A. darwini byl určitě docela děsivá létající potvůrka, lovící menší obratlovce, včetně našich vzdálených, myším podobných bratránků, kteří se třásli ve stínu tyrannosaura rexe a dalších dinosaurů Pekelného potoka. Jen pro úplnost uvedu, že kromě nového druhu avisaura popsali Clark a jeho kolegové ve stejném článku i dalšího enanthiornithina, nazvaného Magnusavis ekalakaenis. Nebyl to drobeček.
Rekonstrukce "Darwinova ptačího ještěra" od paleoartisty Villeho Sinkkonena. Obrázek z Wikimedia Commons
Do třetice všeho dobrého se seznámíme s nově popsaným ichtyosaurem z čeledi Ophtalmosauridae, jehož popis vyšel 19. září v Earth Sciences Research Journal. Popsala ho kolumbijská paleontoložka María Parámo se svými dvěma kolegy s Universidad Nacional de Colombia na základě části lebky, které však chyběla podstatná část "zobáku". Jedná se o nový druh spodnokřídového až svrchnokřídového rodu Platypterygius, a byl pojmenován Platypterygius elsuntuoso. Druhové jméno odkazuje na C. B. Cadillu, zesnulého člena Colombiana de Geobiología, který si přezdíval "el suntuoso" ("přepychový"). Typový exemplář této specie pochází z lokality Loma La Cabrera severozápadně od města Villa de Leiva, a vydaly ho výchozy kolumbijského souvrství Paja, staré 130 až 113 milionů let. Z pohledu geologického času se jedná o takový "prostřední" druh; starší z několika druhů platypterygiů je znám ze spodnokřídového stupně barrem, nejmladší pak ze svrchnokřídového stupně cenoman. Stejně jako ostatní ophtalmosauridé, byl i P. elsuntuoso v podstatě velkookým ryboještěrem. Je možné, že dobře viděl v hlubokých vodách, kam nemohlo zamířit sluneční světlo, nebo v noci. Starší zástupce rodu, P. salchicarum, se od P. elsuntuoso mírně liší tvarem zubů. Tento rozdíl podle Parámo a jejích kolegů poukazuje na speciaci související s přizpůsobením se na lov nového typu kořisti.
Lebka opthalmosaurida druhu Platypterygius elsuntuoso. Obrázek z článku Parámo a jejích kolegů, převzatý z blogu Species New to Science
Zdroje informací pro tento příspěvek:
New diplodocine sauropod (Paleontologica Electronica)
Avisaurus (Wikipedia)
A new species of Platypterygius (Ophthalmosauridae) from the lower Barremian of Colombia and assessment of the species composition of the genus (Earth Sciences Research Journal)
Platypterygius (Wikipedia)
Žádné komentáře:
Okomentovat