Tyrannosaurus, Tarbosaurus, Zhuchengtyrannus, Lythronax, Dynamoterror, Teratophoneus, Bistahieversor, Daspletosaurus, Thanatotheristes, Qianzhousaurus, Alioramus, Raptorex, Nanuqsaurus, Asiatyrannus a Labocania. Takový je dnes seznam zástupců podčeledi Tyrannosaurinae, jedné ze dvou v rámci čeledi Tyrannosauridae. Nejnovější přírůstek do této elitní skupiny, zahrnující nejstaršího (Lythronax argestes) i nejmladšího (Tyrannosaurus rex) ze všech tyrannosauridů, je druhou specií posledního uvedeného rodu, zavedeného roku 1974 Ralphem Molnarem, jenž popsal jeho typový druh, Labocania anomala, na základě pozůstatků z pozdně křídového souvrství La Bocana Roja na Kalifornském poloostrově v Mexiku. Nový druh, a v tuto chvíli nejrecentněji popsaný tyrannosaurin, byl popsán Héctorem E. Rivera-Sylvou a Nicolasem R. Longrichem v článku publikovaném 25. září 2024 v periodiku Fossil Studies 2. Celé druhové jméno zvířete je Labocania aguillonae, přičemž ctí paleontoložku Marthu C. Aguillón, objevitelku jeho fosilií, jež se dlouhodobě věnuje studiu zkamenělin v severomexickém státu Coahuila (byla například spoluautorkou popisu pozdně křídového rohatého chasmosaurina coahuilaceratopse v roce 2010). Fragmentární kostra tohoto tyrannosaurina pochází ze svrchní části souvrství Cerro del Pueblo, asi 54 kilometrů od Saltilla, hlavního a největšího města státu Coahuila, a nachází se v paleontologické sbírce tamního Museo del Desierto. Sestává z úlomků horní i spodní čelisti, čelní kosti, kosti nosní, fragmentů křížových obratlů, kostí levé zadní končetiny (včetně úlomků kostí stehenní, levé kyčelní, levé sedací, holenní, lýtkové a některých prstních kůstek) a dalších neúplných kostí. Rivera-Sylva a Longrich odhadli délku tohoto exempláře na 6,3 metru, což z L. aguiollanae činí menšího nebo středně velkého tyrannosaurina. Teratophoneus, se kterým patří Labocania do kladu Teratophoneini, měl kolem 6,4 metru na délku; další zástupce tohoto kladu, již zmíněný "drobásek" Lythronax, dosahoval délky 5 až 8 metrů (odhady se liší). Jedno je však jasné, mohu-li si dovolit sdílet s vámi svou neohrabanou obzervaci; L. aguillonae se rozhodně nemohl měřit s montanským králem dinosaurů, s druhem T. rex o délce nějakých 12,3 nebo 12,4 metru. S tím se ale nikdy neměl šanci opravdu poměřit; "t-rexové" žili před 67 až 66 miliony let, kdežto tenhle přerostlý krocan běhal po jižní Laramidii (ostrově, na kterém později T. rex "vládl") před 72,5 miliony let.
Typový exemplář druhu Labocania aguillonae; bílou barvou jsou značeny nalezené části kostry. Obrázek z článku Rivera-Sylvy a Longriche (pro odkaz viz níže)
Zatímco na severu Laramidie tehdy, na konci kampánu (stupni svrchní křídy trvajícího v době mezi 83,6 až 72,1 miliony roky, plus mínus 200 000 let), dominovali tyrannosaurini z tribu Daspletosaurini, který zahrnoval daspletosaura a thanatotheristise, a dařilo se tam také zástupcům oné druhé podčeledi tyrannosauridů, a to sice albertosaurinům (jejichž nejznámějším zástupcem je Albertosaurus), jižní část tohoto velkého ostrova byla naopak "ovládána" zástupci tribu Teratophoneini. Ten kromě labocanie v této části Laramidie zahrnoval i dynamoterrora, dlouhého až 9 metrů, stejně velkého bistahieversora, a nám už známého a menšího teratophonea. V rozhovoru pro web Sci.News uvedl Rivera-Sylva následující: "Během cenomanu a turonu (před 100 až 89 miliony let) byli tyranosauři relativně malí, nespecializovaní a s nízkou diverzitou. Do kampánu (před 83 miliony let) však prošli velkou radiací, diverzifikovali se a produkovali větší, specializovanější formy. Klad Labocania dominoval jižní Laramidii v době, kdy na severu dominovali daspletosaurini a albertosaurini. Vysoký endemismus pozorovaný u tyranosauridů je pozoruhodný, vezmeme-li v úvahu, že moderní vrcholoví predátoři mají velký areál rozšíření, a to naznačuje, že rozmanitost masožravých dinosaurů byla podceněna." Je fascinující zamyslet se nad tím, jaké konkrétní změny v prostředí vedly ke vzniku odlišných druhů labocanií, tedy L. anomala a L. aguillonae, a jaké ekologické niky mohly tyto druhy ve sdílené domovině vyplňovat. Setkávali se? Konkurovali si sem tam o potravu? Mohli se dokonce křížit? Nebudu zde samozřejmě začínat nějakou fikci, ale myslím si, že není žádnou herezí navádět vás k imaginaci možných setkání těchto odlišných druhů. Muselo to být, jako když se na území Indie setká tygr s levhartem (oba jsou zástupci rodu Panthera). Podobní, evolučně spříznění, a přece tak odlišní, už na první pohled. Otázkou je, proč velcí dinosauři, jako byli tito tyrannosauriné, byli na ostrovech tolik rozrůznění. Velcí karnivoři pozdní křídy nejsou jediným příkladem velké diverzifikace endemitů Laramidie; dosti různorodí byli i tamní ceratopsiáni. Vzpomeňme na letos popsaného lokiceratopse a jeho současníky z podčeledi centrosaurinů, jmenovitě medusaceratopse, albertaceratopse a wendiceratopse.
Labocania aguillonae v interakci s další neptačí dinosauří faunou jižní Laramidie. Obrázek Andreye Atuchina z blogu Species New to Science
Proč vykazovali neptačí dinosauři větší ostrovní diverzitu, než současní savci? Toť otázka pro budoucí generace hledačů faktů o nejúspěšnější obratlovčí skupině vůbec.
Zdroje informací pro tento článek:
A New Tyrant Dinosaur from the Late Campanian of Mexico Reveals a Tribe of Southern Tyrannosaurs † (Fossil Studies 2)
Tyrannosaurinae (Wikipedia)
Labocania (Wikipedia)
Žádné komentáře:
Okomentovat