Qianzhousaurus

Qianzhousaurus ("ještěr z Kan-čou") byl rod tyrannosaurida, zahrnující jediný druh, Q. sinensis, vyskytující se na samém konci křídového období v oblasti pozdější jižní Číny. V roce 2014 ho se svými kolegy popsal čínský paleontolog Lü Junchang, též autor popisů gannansaura, yunnanosaura nebo darwinoptera, a to na základě neúplné kostry sub-adulta (v podstatě téměř dospělého jedince) sestávající z téměř kompletní lebky (ovšem bez jediného zubu), devíti krčních obratlů, tří zádových obratlů, osmnácti obratlů ocasních a několika kostí předních i zadních končetin (včetně dvou nártních kostí). Tato kostra byla odkryta v roce 2010 během konstrukce průmyslového parku u města Longling v městské prefektuře Kan-čou, jež se nachází v jihovýchodočínské provincii Ťiang-si. Qianzhousaura vydalo souvrství Nan-siung (anglicky Nanxiong), jehož horniny se datují do maastrichtu, tedy posledního (nejsvrchnějšího) stupně svrchní křídy, a konkrétně do doby před 66,7 miliony roky. Qianzhousaurus patřil k posledním neptačím dinosaurům, jež na naší planetě žili; je možné, že tento rod vymizel v právě v důsledku kataklyzmatu spuštěného pádem desetikilometrového asteroidu do oblasti Mexického zálivu, v důsledku čehož neptačí dinosauři jako takoví - spolu s ptakoještěry, mosasaury a dalšími mořskými plazy, ale také amonity - zcela vymřeli. Co vlastně o qianzhousaurovi víme? Jak byl velký a jak žil? Šlo vlastně o středně velkého zástupce čeledi Tyrannosauridae, dosahujícího délky až 6,3 metru a hmotnosti okolo 750 kilogramů. Na úrovni beder byl vysoký asi 2 metry. Pozdější odhady z roku 2019 jej činí dokonce větším, a počítají dokonce s délkou asi 7,5 až 9 metrů v dospělosti. Délka tohoto teropoda byla dlouhá 90 centimetrů, a zajímavé je, že byla vybavena prodlouženým čenichem. Do značné míry se podobala lebkám jeho menších sesterských taxonů z tribu Alioramini, konkrétně tedy druhů Alioramus altai a Alioramus remotus. S fylogenetickou analýzou qianzhousaura a jeho příbuzných to bylo ještě trochu složitější, ale tím se nemusíme zabývat. V roce 2017 byl bohužel nezávislý statut tohoto dinosaura ohrožen, neboť paleontolog Thomas D. Carr a jeho kolegové ve svém článku ze Scientific Reports uvedli, že Qianzhousaurus by mohl být mladším synonymem pro rod Alioramus. Pokud by se prokázalo, že se jedná o druh aliorama, pak by byl zřejmě jeho posledním druhem - ostatní dva žili nicméně trochu dříve, asi před 70 miliony let - a pochopitelně by o své rodové jméno přišel. V roce 2022 byl nicméně učiněn jiný výzkum Williamem Fosterem a jeho spolupracovníky, a ti zase přišli na to, že Alioramus a Qianzhousaurus jsou odlišné rody. Vypadá to tedy, že "ještěr z Kan-čou" jen tak neodejde! Podobně jako další alioramini, i tento tyrannosaurid byl zřejmě hbitým lovcem a preferoval menší kořist. Na území pozdějšího souvrství Nan-siung se před oněmi 66 až 67 miliony roky vyskytovali například kachnozobí dinosauři Microhadrosaurus nebo Hadrosauropodus; první jmenovaný dosahoval délky asi 2,6 metru, a mohl se tedy stávat kořistí qianzhousaura. Dále se na území vyskytovali i dlouhokrcí sauropodi Jiangxititan a Gannansaurus, ale ti byli na našeho alioramina možná až moc velcí. Menším predátorem z rodiny tyrannosauridů, se kterým se Qianzhousaurus zajisté potkával, byl Asiatyrannus xui, popsaný teprve v létě roku 2024 (viz můj nedávný příspěvek). Kromě něj se ještě tento dravec mohl setkat s nanshiungosaurem, což byl zástupce "dinosaurů s kosou", therizinosaurů. Qianzhousaurus sinensis se objevil v epizodě Lesy (Forests) z 1. série dokumentu Prehistorická planeta (Prehistoric Planet), vyprávěného Davidem Attenboroughem.

Popisy qianzhousaura, z nichž bylo čerpáno pro napsání tohoto článku, najdete na anglické Wikipedii a na Prehistoric Planet Wiki. Popis rodu z časopisu Nature Communications najdete zde.

Příště Pectinodon!