pátek 25. března 2022

Sloane, lovkyně monster: Setkání s notobatrachem

Nastal poslední březnový pátek, i tentokrát patřící sedmi zápiskům z deníku Sloane, lovkyně monster! Podařilo se mi nelegálně proskočit do světa Lovců kryptidů (mimochodem díky za skvělou zásilku, Ríšo, a neboj, ty stříkačky nebyly moc špinavé), a přesvědčit Sloane Walker, aby tuto část alespoň zčásti věnovala žábám, když už na Blogorgonopsidu probíhá ten Žabí týden 2022. Argentinsko-britská zooložka a adoptivní dcera Alessandra Velázqueze zasouhlasila, ale pod jednou podmínkou - že jí k hledání nějakých kryptožrab dám správný impulz. Toho už budu muset dosáhnout legální cestou, ťukáním do klávesnice... Připravte se nyní na další velkou skřehotací jízdu!

Setkání s notobatrachem
19. 3. 2022 - 25. 3. 2022

19. března 2022, sobota: Náš svěřenec anthropornis Porter je již za úrovní Falkland, ačkoliv se stále drží argentinského pobřeží. Očekáváme, že by měl dorazit k Paramo Chico zhruba zítra ve večerních hodinách, pokud tedy bude stále mířit na jih. Alessandra napadlo, jestli třeba anthropornisové nepřežívají spíše na území Parque Nacional Alberto de Agostini v Chile, úplně na nejjižnějším cípu Jižní Ameriky. Nebylo to by zajímavé? Samozřejmě pro to nemáme žádný důkaz, a abych řekla pravdu, myslím si, že Alessandro si tajně přeje, aby to naše cestování po Porterově "boku" brzy skončilo. Z té touhy vzešla tahle bláznivě přitažlivá hypotéza. Dnes jsme Portera vůbec neviděli, ale čip na jeho zádech pořád posílá do satelitu data, tudíž to, co jsem o jeho pohybu napsala výše v tomto zápisku, by měla být pravda. Rozhodně je pořád možné, že se ho někdo pokusí zastřelit, aby si Dhaiam Khalil přidal peří pravěkého tučňáka do své sbírky trofejí, ale pokud k tomu dojde, budeme připraveni. V tento den je ale vše klidné.

20. března 2022, neděle: Dnes je Světový den žab, a z jakéhosi nepochopitelného důvodu se na internetu objevily zprávy o velké "ropuše", jež byla spatřena nedaleko města Gobernador Gregores v provincii Santa Cruz. Informovaly o ní dvě holky, které si spolu vyšly na rande do divočiny, a zaujalo je hlasité žabí skřehotání, vycházející z břehu vysychajícího jezírka pár kilometrů od východního kraje města. Šly za ním, a pak najednou spatřily hodně zvláštní žábu, téměř jasně zelenou, skotačící na břehu, jako by se dočista zbláznila. Asi jí totiž vystrašily jejich kroky. Nakonec skočila do vody, ovšem jedna z dívek včas pořídila na mobil její fotografii, a pak ji zveřejnila na Twitteru s hashtagem #WorldFrogDay2022. Většinu lidí to moc nezaujalo, tweet měl jen nějakých dvacet lajků, a nedozvěděla bych se o něm, kdyby nebylo Thiaga. Harold Mayson se stal totiž internetovým závislákem, a v posledních dvou týdnech údajně bombarduje Twitter svými nepříliš inteligentními názory - založil si účet SecretlyStillTory, a šíří pomocí něj podivné a nelogické myšlenky ze své kebule do skutečného světa. Zcela náhodně tweet o žábě z Gobernador Gregores našel, pak odešel od počítače (než se k němu vrátil s kávou, a vylil ji na klávesnici), a Thiago, který přišel do jeho pokoje utřít prach, fotku uviděl, a poslal mi na mobil SMS zprávu s uživatelským jménem té holky. Musím říct, že mě to opravdu zaujalo. Co je ta zvláštní žába zač? Ráda bych se do Gobernador Gregores vydala, a zjistila o ní víc. Porter dorazil k břehům Paramo Chico, pořád po něm nikdo nejde... Asi nechám Alessandra, aby ho dál sledoval z letounu o samotě, a přeletím do teplejší části Argentiny.

21. března 2022, pondělí: Tak jo, zatímco tučňáček plave k Rio Grande a můj adoptivní otec jej z vysokorychlostního letounu stále sleduje, já se už toulám po okolí Gobernador Gregores. Udělali jsme to tak, že mě Alessandro vysadil u Estancia La Sara, já tam za příšerného deště pár minut postála, pak přiletěl další vysokorychlostní letoun, řízený Thiagem, a ten mě odnesl na území podivných žab mnohem víc na severu. Na jižní polokouli nedávno začíná podzim, žáby jsou pořád aktivní, a já jsem úplně bez sebe z toho, co tu najdu. Poslala jsem fotku z Twitteru jedné své známé z jisté brazilské univerzity, a jako profesionální herpetoložka mi potvrdila, že tahle žába ještě vůbec není popsaná. Strávila jsem na kraji Gobernador Gregores asi tak dvě hodiny, a musím přiznat, že jsem neviděla absolutně nic. Uletěl přede mnou nějaký pták, ani jsem ho nepoznala... Každopádně zítra hodlám začít své hledání časně zrána. Musím hlavně dorazit k tomu jezeru, kde žábu viděly ty dvě holky. Taky bych je případně mohla kontaktovat... Hej, proč ne? Napíšu autorce té fotky soukromou zprávu. Třeba upřesní, kde konkrétně obojživelníka spatřili.

22. března 2022, úterý: Ráno mě Alessandro upozornil, že Portera zachránil před nějakým bláznem, který zase vyjel na moře na motorovém člunu, a chtěl tučňáka zastřelit. Prý ho na něj upozornil jen a pouze vysokorychlostní letoun mého adoptivního otce, nezvykle pomalu se pohybující po obloze. Zajímalo by mě, jak je možné, že Khalil najal tolik lovců po celém pobřeží jižní Argentiny? Očekával snad taky, že tučňák bude plavat na jih? Ale jak, propána?! Jediný, kdo na něm má čip, jsme my! No, každopádně, anthropornis je pořád v pohodě, a to je dobře... Já se dnes ráno osobně setkala s autorkou fotografie té podivné zelené žabky, Abril Salazar. Prý má poslední den volna před čtyřmi dny směny v charitě pro matky a děti bez domova, a protože její přítelkyně pracuje od pondělí do pátku v kavárně, a Abril zrovna na dnešek neměla žádný plán, zasouhlasila s tím, že mě vezme k onomu jezírku, a pomůže mi obojživelníka najít. Byla na mě milá, i když neovládá znakovou řeč, takže se s ní musím dorozumívat hlavně psaním slov nebo vět do mobilu. Cesta k jezírku byla únavná. Šly jsme pěšky trnitou buší, pak jsme slézaly strmý svah, Abril při tom spadla do keřů (nic se jí ale nestalo), a já jsem si skoro vyvrtla kotník při pokusu zachytit ji před pádem. U jezera byl klid, já samozřejmě žádné obojživelníky neslyšela, ale Abril mi sdělila, že jakési skřehotání zase slyšela, a zavedla mě k nim. Na mělkém břehu se mi podařilo chytit dvě žabky, které jsem identifikovala jako Alsodes monticola. Není to moc dobře známý druh, přestože byl popsán v roce 1843. Patří do čeledi Alsodidae, která je tvořena pouze druhy žijícími v jižní části Jižní Ameriky, od jihu Brazílie dolů. Změřila jsem je, udělala jsem spoustu fotek... Super. Ale rozhodně se nejednalo o tu podivnou žábu, kterou Abril vyfotila v neděli.


23. března 2022, středa: Po snídani v hotelu na východě Gobernador Gregores jsem zase zamířila do místní "divočiny", byť tentokrát již nedoprovázená svou včerejší průvodkyní. Cestu k jezeru ale díky ní znám. Stanula jsem u něj v poledne, což není zrovna ideální doba k pozorování zvířat, takže jsem se schovala mezi keře, a čekala jsem... Přitom jsem se na mobilu dívala na dva stažené díly Stinkin' Johnny, což je můj oblíbený komediální seriál - hlavní postavu, proslulou odmítáním deodorantů, v něm hraje herec, který mi strašně připomíná bývalého vůdce Lovců kryptidů Jacka Owena. Myslím, že hrál taky nějakého amerického superhrdinu s pláštíkem, ale nevím teď, kterého... Asi tak v půl třetí jsem začala jezero obcházet, a našla jsem žábu Chaltenobatrachus grandisonae z čeledi Batrachylidae. Další krásný patagonský endemit, ale rozhodně již nějakých jedenáct let světu vědy známý... Ani dnes jsem neuspěla. Může se to ale ještě změnit. Tenhle zápisek totiž nepíšu z hotelu, ale ze stanu, který jsem si na břehu jezera postavila. A až dokoukám další staženou epizodu Stinkin' Johnny, půjdu hledat žáby s baterkou - je už totiž tma.

24. března 2022, čtvrtek: Úspěch! Dnes ve dvě v noci jsem konečně tu zvláštní žábu našla, a jsem z ní opravdu bez sebe! Myslím si, že je to Notobatrachus. Nejsem šílená, i když si to o mě někteří lidi myslí. Opravdu věřím tomu, že jsem dnes měla na pár minut v rukou zástupce vyhynulého rodu jedné z nejstarších pravých žab. Notobatrachus žil totiž v jurském období asi tak před 170 miliony let, taky na území provincie Santa Cruz. Jak mohl přežít do dnešních dnů? No, neřekla bych, že přežil kterýkoliv z těch dvou druhů, jež jsou známy z fosilií, ale jako rod vydržel, nyní zastoupen jiným druhem, a to díky izolaci tohoto jezera. V okolí jezera se opravdu nepohybují žádní savci... Možná tu žijí krysy, možná se sem dostalo i něco jiného, ale rozhodně tu není moc predátorů. Ani z ptáků sem toho moc nelétá. Tyhle žáby tu mohly vydržet po 170 milionů roků, vyvíjely se v izolaci jen velmi pomalu, a když sem náhodou v posledních desetiletích sem tam dorazil nějaký člověk, jen málokdy jim věnoval pozornost. Co vím, tohle jezero ještě žádná herpetologická výprava nenavštívila... Exemplář, který jsem ve dvě v noci chytila, jsem změřila, vyfotila, a pak zase vypustila. Rozhodně jsem jej nehodlala zabíjet etanolem nebo něco takového... Dnes jsem se po březích jezera jen tak procházela, za bílého dne opět neúspěšně, ale v noci si zkusím ještě na nějaké žáby posvítit, a třeba těch notobatrachů uvidím víc.

25. března 2022, pátek: Asi tak deset minut po půlnoci se mi podařilo najít tři notobatrachy, z nichž jeden byl o dost větší, než ostatní dva, takže to byla samice. Ti další dva se do sebe urputně pouštěli, otevírali tlamy, skákali na sebe, a jeden pak ustoupil. Poraženého jsem chytila, změřila a vyfotila, a vítězného samečka jsem sledovala, jak samici uchopil a pak se spolu pářili. Vytáhla jsem z vody jedno z vajíček, a umístila jsem ho do zkumavky s prezervativním roztokem. To je něco! Myslím si, že jsem tímto činem jejich druhu nijak neublížila. Námluvy jsem taky nahrávala na videokameru, takže mám další materiál... Už vidím, jak o tom píšu paper do nějakého prestižního vědeckého časopisu! To zas bude pozdvižení! V poledne jsem si sbalila věci, a vrátila jsem se do Gobernador Gregores. Jenom mě trápí, že tentokrát jsem si (při vylézání svahu) ten kotník fakt vyvrtla... Au.

Tolik tedy "žabí speciál" Sloane, lovkyně monster! Jak naši hrdinku znám, určitě se ještě k psaní o notobatrachovi (jde-li skutečně o tento rod žáby) vrátí, ale jsem si jist, že se v příštích dnech opět přidá ke svému adoptivnímu otci, a budou spolu dál sledovat cestu anthropornise Portera!
Zítra napíši šestou část příběhu The Cryptid Queen, a v neděli zakončím Žabí týden 2022 ještě jedním článkem na vybrané téma.

1 komentář:

Kuzuri řekl(a)...

Ještě odpověď na vaši otázku, jež mohla ve vašich myslích vzniknout při čtení Sloaniných zápisků... Ano, Stinkin' Johnny je ve světě Lovců kryptidů hrán Henrym Cavillem. Proč? I guess he got blacklisted by Hollywood. You know, that sometimes happens...

Nechtějte ani vědět, jakou práci v tomhle vesmíru dělá Chris Pratt. I quite like teasing his fans... particularly those who do not know what are his political opinions. ;)

Okomentovat

Nejčtenější