Předchozí část této série, započaté mimochodem již před třemi roky, byla napsána 25. listopadu, a pojednávala o velkém prehistorickém kytovci livyatanovi. Po těch více než třech měsících čekání přináším konečně další díl Pravěkých zvířat pojmenovaných podle mýtických stvoření, tentokrát věnovaný zupaysaurovi!
Jméno: Zupaysaurus rougieri,
Zařazení: Dinosauria, Saurischia, Theropoda, Neotheropoda,
Období: pozdní trias, před 221 až 206 miliony let,
Etymologie: pojmenován po inckém bohovi.
V květnu roku 1997 vyrazil paleontolog Guillermo Rougier se svým týmem do pánve Ischigualasto-Villa Unión na severozápadě Argentiny. Jeden z členů jeho výpravy, Santiago Reuil, narazil ve výchozech sedimentárního souvrství Los Colorados na pozůstatky teropodního dinosaura, zastoupené lebkou postrádající pouze premaxillu, dorzálními obratly, neúplnými spojenými křížovými obratly, částí lopatky, fragmentem kosti holenní a kosti lýtkové a také, mimo další kosti, coracoidem (kostí krkavčí). Exemplář byl přesunut do sbírek Universidad La Rioja. Na základě něj pak paleontologové Andrea Arcucci a Rodolfo Coria popsali druh Zupaysaurus rougieri. Zatímco druhové přízvisko tohoto masožravého dinosaura z období triasu ctí vůdce paleontologické expedice, při které byl jeho typový exemplář nalezen, jeho rodový název vychází z kečuánského slova supay, znamenajícího v překladu do češtiny zhruba "ďábel". Spolu s řeckým sauros pak tedy rodové jméno zvířete znamená "ďábelský ještěr". Supay je sice někdy označován za jakéhosi ďábla, mnohem přesněji však může být označen jako bůh smrti. Jedná o božstvo z incké mytologie, převzané také mytologiemi kečuánskou a aymarskou. Je vládcem vnitřního světa Ukhu pacha (v kečuánštině urin pacha, v aymarštině manqhapacha), jenž je říší nového života. Obývá jej ne jeden Supay, ale celý druh těchto démonů, trápících živoucí lidi. Pro Inky byla jakákoliv umělecká ztvárnění domova supayů svatá. Pokud se na zemském povrchu dělo něco nepříjemného, bylo domovu démonů obětováno jídlo či alkoholické nápoje, avšak ne pro supaye, ale pro duchy předků žijících v Ukhu pacha. Se španělským dobytím jihoamerického kontinentu se význam slova "supay" poněkud změnil. Misionáři šířící křesťanství jej totiž začali asociovat s Luciferem, čímž však tradiční pojetí tohoto božstva dosti narušili. Vyznávači inckého náboženství se sice supaye báli, ale nechovali k němu zášť, na rozdíl od vyznávačů křesťanství, kteří neměli Lucifera v oblibě nebo jej dokonce zavrhovali. Inkové se k supayovi modlili - prosívali ho, aby je nechal na pokoji, a aby nenarušoval jejich životy. Tradičního Supaye si dodnes připomínají někteří Kečuánci, například v rámci peruánského festivalu Mamacha Candicha, který má ovšem koloniální kořeny. Tanečníci jsou při tomto festivalu oblečeni jako Supayové, přičemž tančí španělský La diablada ("dábělský tanec"). Mimo Mamacha Candicha může být tanec samozřejmě prováděn v některých částech Peru i před turisty, neboť lidé v maskách a kostýmech Supayů jsou skutečně velmi oblíbenou atrakcí. Supay je také středem náboženského a kulturního karnevalu v bolívijském Oruru, který již od 18. století probíhá každý rok v únoru. Na území severní Argentiny, odkud pochází Supayův teropodní dinosaurus, se podzemnímu světu, jemuž bůh smrti vládne, říká Salamanca. Zupaysaurus nebyl tak bizarní jako božstvo či druh démonů, po nichž byl pojmenován. Je však také do značné míry zahalen tajemstvím. Zprvu byl klasifikován jako nejstarší zástupce kladu Tetanurae, avšak tři studie, jejichž výsledky byly vydány v roce 2005, jej považovaly za člena rodiny Coelophysidae, více či méně blízce příbuzného liliensternovi a segisaurovi. A. M. Yates jej v roce 2006 zařadil do čeledi Dilophosauridae, a to spolu s dilophosaurem a dracovenatorem. V letech 2007 a 2009 byl zase dalšími studiemi "posunut" do pozice sesterského taxonu ke kladům Tetanurae, Ceratosauria a Neotheropoda. Typový exemplář je jedním ze dvou nalezených exemplářů, ze kterého tento druh známe. Jednalo se o dospělce. Jeho lebka byla dlouhá 45 centimetrů, z čehož lze vyvodit, že zvíře dosahovalo celkové délky okolo 4 metrů (Gregory S. Paul jej považuje za až šestimetrové zvíře, Molina-Pérez a Laramendi však v roce 2016 odhadli jeho délku na 4,2 metru). Hmotnost zupaysaura se mohla pohybovat okolo 70 kilogramů (Paul jeho hmotnost odhadl až na 250 kilogramů). Má se za to, že v jeho tlamě se celkově nacházelo čtyřiadvacet zubů. Dle původního popisu měl na hlavě také zřejmě hřebenovité výrůstky, trochu podobné hlavovým výrůstkům dilophosaura. Byly tenké, a formované nosními kostmi. Na Latinskoamerickém kongresu vertebrátní paleontologie v roce 2005 byl však prezentován abstrakt, podle něhož byly tyto "hřebínky" pouze slzními kostmi, při procesu fosilizace přemístěné poněkud výše. Je však také možné, že měl Zupaysaurus na temeni hlavy drobný "slzní hřebínek" (či lakrimální hřebínek, chcete-li). Prostředí, ve kterém tento masožravý dinosaurus žil, a které dalo vzniknout souvrství Los Colorados, bylo zřejmě říční nivou. Žil zde spolu se sauropodomorfními dinosaury jako byli Riojasaurus a Lessemsaurus, a s coelophysidem powellvenatorem.
Příští část tohoto projektu se bude věnovat gorynychovi!
Žádné komentáře:
Okomentovat