Druhý článek v rámci Žabího týdne 2022 hodlám věnovat jednomu zajímavému, ale též kriticky ohroženému druhu žáby, který bohužel nebyl již několik desetiletí viděn, a může tedy patřit na dlouhý seznam obojživelníků, kteří kvůli nám, lidem, vymřeli. Dovolte mi představit vám Darwinovu chilskou žabku, nosatku rezavou!
V roce 1902 popsal německo-chilský zoolog a paleontolog Rodolfo Amando Philippi druh malé žáby, endemicky se vyskytující ve středním Chile, a pojmenoval ho Heminectes rufus. V roce 1975 si pak herpetologové uvědomili, že se ve skutečnosti jednalo o zástupce rodu Rhinoderma, a jeho překlasifikováním se počet jeho zástupců rozšířil z jednoho na dva, a tak to zůstalo prakticky dodnes. Rod totiž už v roce 1841 zavedli francouzští zoologové André Marie Constant Duméril a Gabriel Bibron, když na počest soudobého přírodovědce Charlese Darwina - v té době ještě neproslaveného prací O původu druhů, jež mu vyšla až o osmnáct let později - pojmenovali chilsko-argentinskou nosatku Rhinoderma darwinii. Velký britský přírodovědec ji objevil, když se loď Beagle na jeho cestě kolem světa zastavila na chilském pobřeží. Česky se jí pochopitelně říká nosatka Darwinova. V anglickém jazyce se její druhový přívlastek přenesl i na R. rufum, a tak zatímco typový druh je označován jako southern Darwin's frog, Philippim popsaná specie nese označení northern Darwin's frog. Oba druhy jsou si velmi podobné, jsou ostatně i podobně velké - nosatka Darwinova měří od špičky čenichu po kloaku 2,2 až 3,1 centimetru, nosatka rezavá pak maximálně 3,2 centimetru. V oblasti kolem komuny Concepción ve stejnojmenné středochilské provincii se dokonce jedná, či jednalo, o druhy sympatrické, tzn. žijí či žily na stejném území a pravidelně se také setkávaly. Jednou zásadní věcí se však od sebe přece jen odlišují - a pomiňme nyní biologické rozdíly mezi nimi, k těm se přece jen ještě dostaneme. Zásadní však je, že "jižní" nosatka Darwinova je klasifikována jako ohrožený druh - ač tedy v říjnu 2021 dostala od IUCN označení Critically Depleted, a její osud je nyní v rukou ochránců přírody a pracovníků zoologických zahrad - kdežto "severní" nosatka rezavá si již léta udržuje statut kriticky ohroženého taxonu. Vzhledem k tomu, že od roku 1981 nebyla ani jednou znovu viděna, je také dosti možné, že je již vyhynulá. Toto tvrzení není definitivní, a jak je známo, některé druhy dříve považované za vyhynulé již byly znovuobjeveny (vzpomeňme si například na scinka Phoboscincus bocourti z Borovicového ostrova u Nové Kaledonie). Na druhou stranu je třeba se ptát, zda je opravdu možné, aby nosatka rezavá dnes ještě ve skrytu před člověkem stále někde v centrálním Chile přežívala. A ne jen ve skrytu před člověkem, ale také před mnohem horším nepřítelem, který na ni však zaútočil právě kvůli působení našeho druhu. Má se totiž za to, že nosatka rezavá byla jakožto druh obětí chytridiomykózy, způsobované parazitickou houbou Batrachochytrium dendrobatidis. Neví se přesně, kdy začaly její počty klesat, zřejmě k tomu však došlo poměrně rychle někdy v prvních dvou dekádách druhé poloviny minulého století. Bd měla negativní vliv i na populaci nosatky Darwinovy, byť se na snížení jejích počtů zrovna tak podepsala ztráta přirozeného prostředí. S nosatkou rezavou je to podobné. I kdyby dnes přežívala, degradace a znečištění její původní domoviny, jakož i neustávající řádění Bd, by na ni stále mělo negativní vliv.
Rekonstrukce nosatky rezavé (Rhinoderma rufum) z webu EDGE of Existence
Domovem tohoto druhu žáby byly vlhké bukové lesy v chilských provinciích Talca, Bío Bío a v nejjižnější části jeho areálu rozšíření i již výše zmíněná provincie Concepción. Žila v nadmořské výšce 50 až 500 metrů. Těchto lesů v centrálním Chile bohužel v posledních desetiletích dosti ubylo - jen mezi 1975 až 2000 byly v této části země zredukovány o strašlivých 67 %! Vykácená území byla rapidně nahrazována eukalyptovými a borovicovými plantážemi, pro tyto náchylné obojživelníky zcela nevhodnými k životu. Vzhledem k tomu, jak málo pozornosti jí bylo od roku 1981 věnováno, byla nosatka rezavá v roce 2008 zařazena mezi "top 10 ohrožených druhů" programem EDGE (Evolutionarily Distinct and Globally Endangered), spolu například s velemlokem čínským (Andrias davidianus) či mahénkou ostrovní (Sechellophryne gardineri). Bohužel se tento druh nedostalo studovat ani mnoha vědeckým odborníkům, a proto se toho o něm ví velmi málo. Záda nosatky rezavé byla zbarvena hnědě až zeleně, a její bříško bylo černobíle strakaté. Stejně jako nosatka Darwinova, měla i tato žába na čenichu ostrý výrůstek, který působil, jako takový malý chobůtek. Společné s ní měla (či má) i to, že se jedná o živočicha aktivního za bílého dne, a že se živila (živí) hmyzem a dalšími malými bezobratlými. V období rozmnožování kladly samice nosatek rezavých malé shluky dvanácti až čtyřiadvaceti vajíček na vlhkou půdu, a až se z nich asi po týdnu vylíhli drobní pulečkové, "uskladnil" je jejich otec ve svých rezonančních měchýřcích. Když se mláďatům po asi 50 dnech vyvinula funkční trávicí soustava a keratinizované čelisti, vypustil je do vody, pulci si začali hledat potravu a pokud jim bylo přáno, metamorfovali se po čase v dospělce. U jistě žijící nosatky Darwinovy je to s rozmnožováním opět dosti podobně, hlavní rozdíl je však v tom, že pulci svůj vývoj v otcových rezonančních měchýřcích přímo dokončují. Ještě před pářením se samci nosatky rezavé ozývali (či ozývají) rychlým "pip, pip, pip, pip", ve snaze přilákat samici. Do té doby, než byla naposledy viděna, bylo celkem napočítáno 36 populací nosatky rezavé.
Muzejní exemplář nosatky rezavé. Fotografie z webu Mongabay
Smutnou pravdou zůstává, že je nosatka rezavá zřejmě prvním vyhynulým chilským endemitem. Je škoda, že pro její záchranu toho nebylo učiněno více. Doufejme, že s nosatkou Darwinovou to bude lepší. Do čeledi Rhinodermatidae patří už jen jeden další druh žáby, a to bezblanka mehuinská (Insuetophrynus acarpicus), též se endemicky vyskytující v Chile. Jeho domovem je temperátní pobřežní les, též ohrožený deforestací, a druh je proto na Červeném seznamu klasifikován jako ohrožený.
Dva exempláře blízce příbuzné nosatky Darwinovy (Rhinoderma darwinii). Obrázek z webu Pinterest
Informace pro tento článek mi poskytly stránky AmphibiaWeb, Mongabay a anglická Wikipedie (s odkazy na další zdroje). V psaní žabích článků rozhodně hodlám pokračovat!
Žádné komentáře:
Okomentovat