Oblékání podle zbarvení ptáků s Paulem Harfleetem. Anglický umělec Paul Harfleet se prostřednictvím ptačí kresby a svých fotografií snaží nejen obyvatele Británie inspirovat k zájmu o opeřence žijící všude kolem nás. Paul vlastní stránku Birds Can Fly, na kterou umisťuje své výtečné kresby ptáků, a zároveň vedle nich pózuje na fotografiích v pečlivě vybraném oblečení, kterým se snaží zbarvení vybraného ptačího druhu slabě napodobit. S tímto nápadem přišel v roce 2020, za covidového lockdownu, kdy měl čas na to, aby nakreslil nový ptačí druh každý den. Paul vždy miloval ptáky, i proto, že si od mala přál umět létat. Když tato nádherná zvířata kreslí, přemístí se ve své hlavě vždy do oné umělecké "zóny", kterou má každý kreativní člověk jinou - v této "zóně" se ocitá také při každém výletu do přírody. Paul v tomto segmentu zmíní také The Pansy Project, který započal v roce 2005, a v rámci něhož vysazuje macečky (anglicky pansies - toto slovo bylo už od počátku 20. století používáno jako hanlivé označení pro gaye) na místech homofobního násilí. Po vysazení macešky pořídí Paul její fotografii, a pojmenuje ji po tragické události, jež se na místě stala. Dosud jich po celém světě vysadil téměř tři stovky. Paul se takto umělecky snaží poukázat na vážnost homofobie, a Birds Can Fly vidí podobně - za zdánlivě obyčejnými kresbami a oblékáním se totiž nachází smutná skutečnost o úbytku ptáků z britské přírody. Za svůj život si Paul všiml, že ptáků ve Spojeném království dosti ubylo. Dosud nakreslil stovky ptačích druhů, ale nehodlá se zastavit, neboť jich má na seznamu nenakreslených ještě tolik - a my ho uvidíme v akci při kresbě kachny divoké, mnohdy přehlíženého druhu, na břehu jezera. Na závěr nám Michaela Strachan v přítomnosti Chrise Packhama prozradí, kterého ptáka se svým oblečením rozhodla v živém vysílání napodobit - modré rukávy, žlutý svetr, žluto-modrá čepice... Uhodnete, oč se jedná?
Klip ze třetí epizody pořadu Winterwatch 2023 od BBC Studios Natural History Unit, vysílaného živě v lednu na televizní stanici BBC Two.
3 komentáře:
Pokud vás Paulova práce zajímá více, podívejte se prosím na tyto weby:
https://birdscanflystore.com/
https://thepansyproject.com/
Vřele doporučuji. :)
Druhý komentář... druhá věc, kterou chci zmínit... Ta už s tímto příspěvkem, ani s tématem mého blogu nesouvisí, ale chci se k ní krátce vyjádřit...
Upřímně, v posledních dnech je všechno "zatemněné". Na Twitteru sleduji Alejandru Caraballo, která se věnuje právům trans lidí, a tak denně čtu o strašné nespravedlnosti, ať už v USA, v UK nebo v jiných částech světa... Zabití Brianny Ghey, šestnáctileté trans dívky ubodané dvěma teenagery stejného věku, má na mě podobný dopad, jako to, co se stalo v říjnu v Bratislavě - I feel utterly devastated. Svět mi v posledních dnech přijde strašně "temný". Je to taková ta černota, kterou má člověk v hlavě, když prostě cítí, že není žádná budoucnost... Jsem optimista, a myslím si, že se věci zlepší, pro queer lidi i další menšiny... Naopak naději mi teď přináší všechny ty komentáře ohledně Inside Our Autistic Minds, které lidi píší Chrisu Packhamovi...
And I know what you're thinking, why are you writing all this here... well maybe it's because I genuinely care about these things... Možná je to proto, že už všechnu tu toxicitu zpátečníků, kteří šikanují a ponižují každého, kdo se jim pro svou odlišnost znelíbí, nedokážu ignorovat.
Trochu mě teď nakoplo tohle: https://twitter.com/Esqueer_/status/1626206973426561025
Anyways... There's no light, friends. The world is so fucking hateful... and I can't do this anymore. Ranting is not enough.
Pak si ale říkám... všechny ty fašounské bestie, co tohle způsobují... Stojí to za to, mít depku z nich? Z lidí typu J. K. Rowling a podobných mrtvých, reakcionářských mozků? Probably not.
A možná je někdy dobré tu depku mít, když ji oni nemají sami ze sebe... If nothing else, it forces you to keep carin'.
Okomentovat