Ekofašoun - Kapitola 3.: Genocidální fantazie

V hloubi bornejské džungle se zrodil nepřítel lidstva. Více než tři měsíce přežíval Landon Kaelber, devětadvacetiletý Američan a bývalý doktorand zabývající se křehkostí pralesního ekosystému, o samotě v divočině, a dal si v hlavě dohromady plán, jak pomoci planetě. Protože pochází z velmi konzervativního a náboženského prostředí, nenávidí všechny, kteří neodpovídají jeho standardům - muslimy, osoby jiné než bílé barvy pleti, queer lidi a levicově orientované osoby. Chová také nenávist k ženám, jež považuje za degenerované, přestože se chvástá svou přitažlivostí k nim - a baví se jejich znásilňováním. Jako misantropický ultrapravičák gravituje Landon k nejextrémnějším formám hlubinné ekologie, a začal věřit, že vyhubení menšin pomůže snížit množství uhlíku na naší planetě. Dva antisociální Indonéšané, Ajiad a Muluk, se kterými se při svém pobytu na Borneu Landon spojil, mu jeho nápady odkývali, a nyní jsou připraveni vydat se s ním na cestu, na jejímž konci bude možná svět skutečně proměněn. Landonovy zpátečnické, fašistické ideje zní strašlivě, ale nyní je otázkou, jak bývalý doktorand s penilní frakturou svých cílů dosáhne? Jak docílí toho, že celé skupiny lidí ze světa zmizí? A opravdu chce ve vší své zahořklosti a sadističnosti planetě "pomoci", nebo jsou jeho ideje a činy omluvou pro vlastní uspokojení?

KAPITOLA 3.

GENOCIDÁLNÍ FANTAZIE

Landon nemotorně vlezl do vrtulníku, protřel si oči, a potlačil nutkání zazívat. Chvíli se na palubě ospale motal, a přitom udržoval oční kontakt s plešatým, vousatým bělochem, Američanem, který seděl za kniplem. Ten se na Landona zubil od ucha k uchu. Ukázal mu zvednutý palec.

"Jsem rád, že se konečně vidíme!" zakřičel.

"Já... já taky!" pokýval znaveně hlavou Landon. Pilot na jeho slova reagoval opět širokým úsměvem, a několika dalšími slovy. Kvůli hluku způsobenému vrtulí jej však Landon neslyšel. Přiložil si prsty pravé ruky k uchu, a pohrál si s boltcem, aby muži ukázal, že musí mluvit hlastěji.

"Křičet se mi nechce... Mám vyřvaný hlasivky!"

Podal Landonovi letecká sluchátka s mikrofonem. "Nasaďte si to!"

Jakmile se na palubě ocitli Ajiad s Mulukem, o nic méně unavení, než jejich americký přítel, vrtulník se zvedl ze země, a zamířil do éterické růžové, jež se časně rána skvěla nad temným, vlhkým lesem.

Landonovi se zaleskly oči. Otočil se v sedadle na své dva kolegy, a zahulákal: "Fakt jste tam toho kluka chtěli nechat?! Dal se třeba někde prodat!"

Muluk mávl rukou, a s úsměvem vytáhl z kapsy uzavíratelný plastový sáček se dvěma varlaty. "Jedinou cennou část těla toho malýho bastarda máme, to už jsem přece říkal! Tohle se prodává, ty amatére... Malé kluky stejně nikdo nekupuje, pokud teda nejsou vedení jako kluci a přitom mají mezi nohama díru!"

Ajiad se zařechtal. "Efektivní způsob, jak se nedostat na trh s dětma, je předstírat, když seš holka, že seš kluk... Znal jsem jednu takovou malou fenu, když jsem byl teenager... Nosila v kalhotech pomuchlanej kapesník, aby to vypadalo, že tam měla bouli! Stejně jí to nepomohlo... co vím, rozřezali jí to, aby nikdy neměla děti... Kluci ve vesnici si pak nahrávku jejího křiku furt přehrávali. Staré dobré časy."

Pilot pohlédl na Landona s vykulenýma očima, a mikrofon napojený na letecká sluchátka si posunul ke rtům. "Ti vaši přátelé jsou... brutální!"

"Jsou to debilové," řekl Landon, "nic pořádně nechápou. Zato já... Já toho chápu dost!"

Pilot se opět zazubil. Podal Landonovi ruku. "Luis Starson. Při rozhovoru po telefonu jsme se moc neseznámili, tak bych chtěl teď o vás vědět víc. To, co jste mi říkal, mi každopádně bylo sympatické. Taky nenávidím negry. A buzny. Můj strýc k nim patřil, a dost mě jako malého traumatizoval."

"Opravdu? To je hnusný!" vykřikl Landon.

"Jo, kolikrát jsem mu musel sedět na klíně... Umřel, aniž by šel do vězení... Dostal AIDS, kretén jeden. No, já jsem si řekl, že každý, kdo mi nabídne nějakou buznu střelit, musí být dobrý člověk. Člověk pověřený Bohem... A najednou jste se mi ozval vy!"

"Nemůžu se dočkat vzájemný spolupráce," usmál se ďábelsky Landon, "hele, kam teda letíme teď? Jak se jmenuje ta díra v Sabahu?"

"Copak záleží na tom, jak se ta díra jmenuje? Hlavně, když si jí užijete, Landone!"

Ajiad opustil pánské toalety. Zapnul si pásek, a rozhlédl se po okolí. Na letišti bylo parno. Muluk si utíral pot z obličeje, a na svého bratra se smál. "Zas sis pocvrnkal gatě!"

Ajiad se zamračil. "Kde je Landon?"

"Loví ženský."

"Už zas?"

"To víš, pudy heterosexuálního chlapa," zasmál se Muluk.

"A ten borec, Starson? Kam se vytratil? Říkal, že nám vybere letadlo... No, kde ho vybírá? U toho stroje tam na konci ranveje nikdo není!"

"I on loví ženský, Ajiade. Všiml jsem si, že jsou ti dva chlapi osobnostně dost podobní."

Landon a Luis spolu seděli mezi křovisky asi sto dvacet metrů od malého letiště v malajském Nanga Merit. Pozorovali paní, která kouřila cigaretu před malým obchůdkem s občerstvením. Uvnitř nebyl žádný zákazník.

"Mají tam bezpečnostní kameru?" zeptal se Landon.

"Ano. Nezatlačoval bych jí dovnitř. Musíme si jí zatáhnout sem," zašeptal Starson.

"Jak toho dosáhnout?"

"Sledujte mě... amatére."

Když se paní obracela, vyskočil Starson neskutečně tiše z křovin, a s provazem v ruce se k ní zezadu přiblížil. Ve chvíli, kdy sahala po klice od dveří obchodu, provaz jí utáhl kolem krku, a přitáhl ji k sobě. Pravou rukou jí sevřel krk, a tahal ji ke křoviskům. Několikrát se jí podařilo ho kopnout a udeřit rukou. Zapálenou cigaretou jej ale nezasáhla. Když ji v husté vegetaci položil na zem, Landon se začal nahlas smát. "Tohle bude suprový, Luisi!"

Starson zvedl prst. "Počkejte, vy nedočkavče... Nejdřív já, pak až vy. Dejte mi... hmm, třicet minut? Tak nějak. Běžte si zatím osahat nějakou jinou."

Při letu malým bílým letadlem nad tyrkysově modrým Jihočínským mořem se čtveřice cestovatelů nebavila o ničem jiném.

"... a jak sípala, 'dám vám cokoliv, cokoliv... jenom už mě netrapte... prosím, prosím!' Chudina, bylo mi jí líto..." smál se divoce Landon. Na klíně měl lékárničku, a na jejím víku byla položena zakrvavená obvazová role.

"A taks i jí uřezal hlavu, co?" ušklíbl se samolibě Ajiad.

"Ne, neuřezal jsem jí hlavu," řekl vážně Landon. Tón jeho hlasu se náhle úplně změnil. Působil dotčeně. "Takhle neorigiální nejsem. Jedný čubce jsem už hlavu usek, tak jsem týhle zase uřezal prsty na nohou... a nechal jsem jí žít. To je originalita, ty kreténe!"

"Originalita jak prase," uchechtl se Ajiad.

"Jakej máš se mnou problém, buzíku?!" zařval Landon.

Starson se dotkl jeho ramena. "V klidu, Landone. Nechtěl vás urazit."

"Máš aspoň ty její uřezaný prsty s sebou?" pousmál se Muluk.

"Jasně, kámo," odpověděl Landon, a pokýval hlavou, "taky v plastovým sáčku. Uzavíratelným. Už vim, co s nima budu každej večer dělat."

Ajiad a Muluk se na sebe podívali, a propukli v hlasitý smích.

"Mám toho dost! Vy dva se mi furt jenom posmíváte! Na tom nic není špatnýho, že chci takhle experimentovat, vy idioti! Uřezanej kus není o nic míň, než velkej, celej, tlustej a živej!" křičel Landon.

"No jo, klídek... Nám to prostě furt přijde takový divný... Člověk o tobě nemůže přemýšlet jako o ničem jiném, než o para..."

"... saurolofovi," dopověděl Ajiadovu větu Muluk. Oba se řechtali jako pobláznění.

Landon vytáhl pistoli, a přiložil ji Ajiadovi k čelu. "Je po tobě, kámo. Urážet se nenecham. Já si myslel, že... že jste v tom se mnou! Že chcete zachránit tenhle zasranej svět!"

"Chceme, chceme!" vykřikl Ajiad. Ve chvílích, jako byly tyto, se Landona bál.

"Landone, uklidněte se, prosím... Vždyť těm dvěma mladým mužům jistě nebylo ani dvacet. Takto prostě mladí muži smýšlejí. Ze všeho mají legraci, a dospělé nechápou," řekl mu v klidu Starson, aniž by odtrhl ruce od kniplu.

"No, mě je dvaadvacet. Mulukovi je devatenáct. Ale samozřejmě, že chápeme, jaké to je mít rád ženský. Jak jsem říkal, já už jsem to dělal s milionama z nich..." bránil se Ajiad.

"Moh bys mi popsat jejich zadky. Jinak ti nebudu věřit," zasyčel Landon.

"Hele, já nejsem jako ty... šunky mě neexcitujou."

"Kreténe. Ty fakt nejseš žádnej heterosexuál. V tuhle chvíli," syčel Landon, "v tuhle chvíli si fakt myslim, že vůbec nerozumíš, proč ženský na týhle planetě existujou. Až příště přistanem, na nějakou skočíš a budeš to s ní dělat, jak já, jinak tě vodstřelim. Já chci být spojenej se skutečnýma heterosexuálama, ne s nějakýma feministickýma vulvafilama, rozumíš, Ajiade?"

Ajiad na něj dlouze hleděl, a přemýšlel, zda se smát či ne. 

"Seš divnej. Fakt divnej," syčel Landon, "něco mi na tobě fakt nesedí. Vodteď tě nepřestanu sledovat."

"Kde jste k nim vůbec přišel, k těmto dvěma výrostkům?" zeptal se Starson, když se Landon trochu vydýchal, a začal z okénka letadla pohlížet na moře.

"Zachránil jsem je. Úplně náhodou. Vyšel jsem z džungle, a ocit jsem se na okraji nějaký vesničky... Měl jsem hlad, předešlou noc jsem se pozvracel z žáby, kterou jsem spolk zaživa s takovou divnou pěnou, co k ní byla nalepená... To byly vajíčka... Kroutila se mi ještě v krku, a já prostě zvracel a zvracel, a měl jsem pak ukrutnej hlad... No a u tý vesničky byl nějakej dobytek. A byly tam slepice. Našel jsem malý kuře, a chytil jsem ho, a vomlátil jsem mu hlavu o dřevěnej plot. Pak jsem ho syrový sežral, a najednou slyšim nějakej řev... tak běžim pryč z tý farmy nebo co to bylo, a najednou vidim skupinu hnědochů, jak to nandává těmahle dvěma... Řvali na ně něco jako 'vosahávat naše malý sestry nám nikdo nebude!', a já jsem si řek, že je tam nenechám umřít."

"Tohle neříkali, Landone," opravil ho Muluk, "my s Ajiadem nejsme pedouši. Nejsme žádní úchylové. Co je s tebou špatně?"

"Nic se mnou není špatně," zasyčel monotónně Landon, "chtěli si vodchytit tuhle šestnáctiletou couru, a ona si přivolala svoje brášky, a ti jim to nandali... Skočil jsem tam jak hrdina. Pár z těch chlapů jsem umlátil, zasloužili si to... měli takový šikmý oči. Jenom, když jsem je viděl, zvedal se mi žaludek."

"Takhle to vůbec nebylo," řekl Ajiad, "do té vesnice jsme přišli, abychom tam ukradli motorku. Měla to být pomsta takovému starému idiotovi... Když jsme byli mladší, měli jsme s ním problém. Ale to nebudu řešit. V té vesnici jsme už každopádně několikrát byli, a..."

"Mohli je ubít k smrti. Jenom kvůli holce! Kvůli holce stvořený Bohem z jedinýho důvodu, aby dělala chlapy šťastný! A ta banda si to neuvědomovala... Do prdele, co je tohle za svět?" šeptal Landon.

"Kvůli motorce, Landone," řekl nechápavě Ajiad, a podíval se zmateně na Muluka.

"Drž hubu, hajzle! Já vim, jak to bylo!" zařval Landon.

"Přišli jsme tam ukrást motorku! Ne znásilnit nějakou puberťačku!" bránil se Ajiad. "Tohle se mi teda nelíbí!"

"A ty si myslíš, že se mi líbilo, žes mi řek, že jsem zasranej nekrofil, jenom proto, že jsem to pár dnů dělal v lese s uřezanou hlavou nějaký čubky?! Nelíbilo! Tak drž tu svou zasranou hubu, ty zasranej žlutej pse!"

"Lháři," zašeptal Ajiad.

Ozval se výstřel.

Když letadlo přistálo na pobřeží Vietnamu, Ajiad se stále kroutil bolestí. Muluk na všechny pokřikoval, aby zavolali sanitku, že provizorní péče, kterou svému bratrovi v letadle poskytl, nebyla dostatečná. 

Lidé se ptali, proč měl tak zakrvácené kalhoty. 

"Nebyl hodnej penisu," odpovídal jim Landon, "sám si ho vodstřelil. Takový chlapi... proč vůbec, do prdele, existujou?"

Na dalších čtyřiadvacet hodin se Landon a Starson zdrželi v Cà Mau. Časně zrána se vydali na městský trh.

"Blbý hotel... Neměli jsme se ubytovat tam, kde nám nedají snídani," prohlásil Starson, zatímco si Landon s kyselým výrazem prohlížel sytě červené rambutany v plastové krabici. Paní, která u stánku prodávala, na něj divoce gestikulovala s příjemným úsměvem, a něco mu povídala. 

Landon jí pohlédl do očí, a odfrkl. "Můžete konečně zklapnout, vy stará děvko? Jak si má člověk něco vybrat, když mu furt žvaníte do ksichtu?!"

Paní se dále usmívala, ukazovala prstem na rambutany, a kývala hlavou. Neuměla anglicky, a Landonovi vůbec nerozuměla.

"Kdybych moh, svázal bych vás, pověsil bych vás za strop, a držel bych si vás takhle ve svým hotelovým pokoji celej den. Samozřejmě s páskou na hubě, tohle žvanění bych při tom nesnes."

Starson se rozchechtal. 

"Nezačínejte i vy! Pamatujete, jak včera dopad Ajiad?" rozohnil se Landon.

Starson za Landona vybral pár rambutanů, umístil je do plastového sáčku, paní zaplatil, a pak svého přítele odvedl do mnohem zalidněnějších hlubin trhu.

"Být vámi, radši se držím. Nikdy nevíte, kdo vám tu bude nebo nebude rozumět," řekl s úsměvem.

Landon nevěřícně zakýval hlavou. Prošel kolem mladé prodavačky, a dotkl se jejího pozadí. Trhla sebou, a zhnuseně se na něj podívala.

"Kecy, Luisi. Můžu si tu dělat, co se mi zachce."

Po několika minutách dorazili ke stánku s vysušenými zvířecími těly. V plastových krabicích, naskládaných těsně jedna vedle druhé, se nacházeli zabití luskouni, netopýři a malé sladkovodní želvy. Prodavač zrovna vybaloval z plastového sáčku dva a půl metru dlouhou krajtí kůži. Landon se před ním zastavil, a upřeně na něj hleděl.

"Tôi có thể làm gì cho bạn? Co pro vás mohu udělat?" zeptal se prodavač.

Landon si ho dlouze prohlížel. 

"Da rắn? Kůže hadů?" zeptal se prodavač, a přátelsky se usmál.

Landon se zamračil. "Odkud to máte?"

"Myslíte ty kůže? To mi dovezl... přítel."

"Jaký přítel?"

"Přítel, co loví hady."

Chvíli mlčeli.

"Chcete tu kůži? Je krásná, suchá... hadi nejsou sliznatí! Nemusíte se bát," usmíval se prodavač.

"Kdybych si pistoli nenechal na pokoji, vodstřelil bych tě, ty hnusnej Asiate."

"Promiňte?" zeptal se, stále se usmívaje, prodavač.

"Přiložil bych ti hlaveň svý pistole k varlatům, a pak bych střílel, dokud by ses nezbláznil bolestí. Jsou to zrůdy jako ty, co podporujou ničení našich pralesů! Zmrdi s šikmejma očima, co prodávají na svých trzích luskouny a krajty... vlastně si teď uvědomuju, že tohle žádnej běloch nedělá! Do prdele, co s váma je, vy hajzlové?! Proč to děláte?! Proč radši nejdete sedět někam do kanclu?! Týhle planetě by to udělalo líp!" řval Landon.

"Pane, já... já nechápu... je vám dobře?"

"Jo... Jo, mě dobře je! Hřeje mě u srdce, že se blíží doba, kdy debilové, jako seš ty, nebudou přispívat k plundrování naší krásný planety!"

V rozohnění popadl Landon tělo luskouna, a prodavače jím několikrát udeřil do hlavy. Okolí ztichlo. Všichni mlčky přihlíželi tomu, jak si Landon na prodavači vybíjel zlost. Vysušený luskoun se drobil na kusy.

"Měli byste všichni vychcípat! Prodejci bushmeatu... nejseš ty ještě k tomu nějakej buddhista, co?! Co?! Tak mluv, ty kokote!"

Kopl prodavače do obličeje. Ten vyprskl z úst krev. Při prudkém pohybu nohou se však Landonovi otevřely rány v přirození. Se syčivým zasténáním se snesl k zemi, a zakryl si rukama krvácející rozkrok. Chvíli bylo úplné ticho. Prodavač se mezitím postavil, a pak se začal smát. Ostatní také propukli v hlasitý smích. 

"Podívejte, krvácí mu péro!" vykřikl dokonce někdo z davu se silným jižanským přízvukem.

"So etwas habe ich noch nie gesehen... Dieser Typ hat sich den Penis gerissen oder was?!" ozvala se jakási německá turistka.

"Appelez une ambulance ou il n'aura jamais d'enfant!"

"La naiba, ce cretin!"

"Anh ta bị cái quái gì vậy? Có phải anh ta là một kẻ chậm phát triển... từ một bệnh viện tâm thần? Co ho to chytlo? Je to snad nějaký retard... z psychiatrické nemocnice?"

Landon syčel bolestí, a všechny přihlížející a smějící se osoby si zlostně prohlížel. Hledal v davu Starsona, ale nemohl ho najít.

"Zmrdi... vy uvidíte... uvidíte, čeho jsem schopnej."

Landon pochodoval po svém hotelovém pokoji, ponořen v myšlenkách. Dýchal nahlas, funěl. Neustále si utíral zpocené čelo, a sem tam zajel svými prsty i do zpocených vlasů. Ve tváři byl rudý. Občas se pro sebe hořce zasmál, a v jednu chvíli dokonce uhodil pěstí do zdi. Z vedlejšího pokoje se ozvalo zaťukání.

"Běžte do prdele!" zařval Landon u stěny.

Ozvalo se ještě jedno zaťukání. Člověku ve vedlejším pokoji Landonův řev nejspíše vadil.

"Jestli nepřestanete ťukat na tu zeď, tak vám to přijdu zasunout tak hluboko, že už nikdy s nikým do postele nevlezete!"

Posadil se na dřevěnou židli, a pohlédl na sebe ve špinavém zrcadle. Zvedl obočí, a vysokým hlasem se zasmál. "Jen si to představ, Landone," řekl sám sobě, "jak hluboko bych tak moh jít? Vsadim se, že nějaká ženská na to brzo přijde."

Pak jeho zraky stanuly na obálce časopisu Hollywood Life s fotografií herečky Gabrielle Union.

"Co zas ti černoši dělaj na předních obálkách časopisů?" zasyčel pro sebe. "Degenerovaný svině... měly zůstat v tý svý zasraný Africe."

Landon chvíli přemýšlel, a pokračoval v hlasitém monologu pro sebe. "Kdybych si moh vybrat mezi prdelí bílý nebo černý barvy, vždycky vyberu tu bílou. Do hajzlu... takhle jsem se snížil, že jsem se nechal uskopojovat jenom hnědýma ženskýma... Ne, potřebuju bílou. A jedinej způsob, jak toho dosáhnout, je... zbavit se těch ostatních... no jasně... Do prdele, já jsem génius."

Ozvalo se další zaťukání, tentokrát na dveře.

"Vodpal, svině! Nebo ti půjdu rozstřílet koule!" zařval Landon, a díval se při tom na sebe v zrcadle. Pak se na sebe samolibě usmál.

"Landone, to jsem já. Luis," ozvalo se zpoza dveří.

"Luisi!" vykřikl překvapeně Landon, prudce vstal ze židle, a otevřel dveře svého pokoje. "Kde jste sakra byl?! Nechal jste mě na trhu samotnýho... jednu chvíli s váma mluvim, a druhou chvíli jste pryč, a mě krvácí pinďa... Víte, jak ponižující to bylo? Marně jsem vás tam hledal, protože jsem neměl obvaz... zradil jste mě!"

"Můžete hádat, proč jsem zmizel," řekl mu vážně Starson, a vstoupil do Landonova pokoje.

"Uškrtil jste za mě tu užvaněnou babu?" 

"Odchytila si mě tam policie," odpověděl Starson.

"Do prdele... A dobrý?"

"Jak víte, mám tady v jihovýchodní Asii docela... špatnou repku. To, co dělám, dělám už pěkně dlouho. Za deset let se o vás dozví nejen policajti v Thajsku nebo v Malajsii, ale taky ve Vietnamu. Normálně mě poznali... polda na mě ukázal, strčil do ruky svého kolegu, a už po mě šli."

"Bastardi... Tahle asiatská policie... není to o nic lepší, než sebranka, co prodává na těch trzích. Všechny jsou to stejný svině," zašeptal Landon, ďábelskýma očima pohlížeje ven z okna.

"Problém je, že jsem loni před Vánoci vykouřil tábor dřevorubců na hranici Vietnamu a Kambodži, kus od Tịnh Biên. Vlétl jsem tam s plamenometem, zapálil jsem jim stany, auta, prostě všechno... A někdo si mě přitom asi vyfotil. Neměl jsem roušku... má chyba. Slova se v těchto končinách rychle šíří... a teď každý ví, že Luis Starson řádí i ve Vietnamu."

"Na co se vás ptali? Máte tu teď jít k soudu nebo něco takovýho?"

"Ne, ukázal jsem jim občanku... nejprve nevěřili tomu, že na ní mám napsané jméno Stephen Charles Leonard, a dlouze se mnou hovořili... no, ale když jsem jim prokázal, že opravdu Luis Starson nejsem, alespoň oficiálně ne, pustili mě."

"Takže dobrý," řekl Landon, a pokýval hlavou.

"Měli bychom odsud zmizet," prohlásil Starson, a zhluboka se nadechl, "jen tak od nich klid mít nebudu."

"Kam poletíme?"

"Rovnou do Ameriky. Nijak bych to už neprotahoval. Možná byla vůbec chyba, že jsme se na den zdrželi tady," odpověděl Starson.

"To asi jo... jinak by mi znova neprask pindík. Fajn, na kolik si mám dát budík, Luisi?"

"Vy to nechápete," zasmál se Starson, "bylo by opravdu nejlepší, kdybyste se sbalil hned teď."

"Do prdele... Zmrdi jedni," řekl naštvaně Landon, "člověk nemůže dneska fakt udělat nic pro tuhle krásnou planetu, co? Vykouříš tábor pitomejch dřevorubců, co jenom ničí a berou přírodě to, co si sama narostla, a hned po tobě někdo jde..."

"No, buďte rád, že je to jenom policie. Ony se najdou horší potvory..."

"Já vim. Ty levičácký environmentalistický svině. Stromy objímající stalinové..."

"Vezměte si tohle," řekl Starson svému kolegovi, a podal mu falešný občanský průkaz. "Je to vaše fotografie, že ano? To křoví, co vám porůstá obličej, jsem ve photoshopu převzal z fotografie nějakého dědka... nepodstatné."

"Ale ze stejný stránky, co? Přesně takovýhle vousy míval profesor Chambers, který mě měl na Catholic University na předmět věnující se křesťanský etice a pokusům na zvířatech."

"Jste rád, že na té fotce vypadáte trochu, jako on?"

"Byl to borec, do prdele!" zasmál se Landon. "Co vim, vosahal tak dvě stě studentek. Borec, říkam, borec!"

Před půlnocí nastoupili Landon, Starson a Muluk na palubu letadla společnosti VietJet Air s cílem do Singapuru.

"Jak je bráchovi?" zeptal se po usazení do měkkého sedadla u okénka v pravé řadě Landon svého indonéského společníka.

"Bude žít," odpověděl Muluk, "ale musí mu udělat plastiku. A na tu nemá. Takže z něj bude těch pár týdnů, než získám nějaký peníze na jeho novej penis, vůl. Mluví trochu retardovaně... a směje se jak postiženej."

"Aspoň tě nebude otravovat," ušklíbl se Landon.

"Čekám, že těch třicet tisíc dolarů bude na mojí kreditce do čtrnácti dnů, Landone. Jestli ne, seberu se, a odletím zpátky sem. Nedělám si srandu. Na bráchovi mi záleží," varoval ho Muluk.

"Neboj. Za čtrnáct dnů budeš mít třicet tisíc, zaplatíš bráchovi takový monstrum, že se z něj stane závislák na prostitutkách, a ještě si koupíš byt někde v Hanoji, a nebudeš už muset žít v tý zasraný Indonésii," řekl mu Landon, a dotkl se jeho ramene. Zmáčkl mu bicepsy.

"Hele, co mi tak eroticky jezdíš po svalech?"

"Co?!" vyhrkl Landon, a trhl s sebou. "Nic, kámo..." Otřásl se.

Starson si sedl na sedadlo u chodbičky, a začal jezdit prstem po obrazovečce na zadní části protějšího sedadla. "Výběr filmů, nic moc... 2001, Vetřelec, Lví král, heh... Mají tady Vzpouru v Seattlu."

"Hnusná levičácká propaganda!" vykřikl Landon.

"Film oslavující tyhlety devadesátkové socialisty... Já si pamatuju, jak se v Seattlu stalo to, co se tam stalo. Fandil jsem těm poldům. Američtí policajti jsou dobří. Tady ve Vietnamu jsou to hajzlové, ale doma..." reagoval na jeho slova Starson.

"Taky je mám rád," odpověděl Landon.

"Hele, mají tady ten Snyderův film... 300. To je dobrý film. Ten si pustím," usmál se Starson, a do uší si nasadil sluchátka.

"Mají tady nějaké Marvel filmy... Thor: Láska jako hrom," usmál se Muluk, a pohlédl na Landona, "řekni mi, ty seš expert... jestli je to správný film o lásce, jsou tam nějaký nahý zadky?"

"Nekoukej na to. Je to woke," odpověděl Landon, "viděl jsem to, je tam teploušská skála, co si dělá potomka s teploušskou skálou. Oslavuje to homouše a neomarxisty. Thor je neomarxista. Je to levicová propaganda."

Viděl jejich zástupy. Stáli nehybně, a pohlíželi na něj. Vypadali různě, ale jejich obličeje Landon nevnímal. Uvědomoval si jen to, že všichni byli nazí. A jejich přirození, zvedající se do výše, viděl ze všeho nejdetailněji.

"Máte z toho erekce, co? Z toho, jak stojíte jeden vedle druhýho, a úplně se vám chce jeden na druhýho skočit, co? Už žádný skákání na chlapy! Už žádný vosahávání jejich prdelí a bicepsů! Míň teploušů, míň uhlíku na planetě!" křičel Landon.

Ozývala se střelba. Lidé padali. A když byli mrtví, ucítil Landon, že mu někdo položil ruku na rameno. Devětadvacetiletý Američan si toho člověka pořádně prohlédl.

"Dobře jsi udělal. Stále máš naději," řekl mu ten člověk.

"Děkuji, Pane," odpověděl Landon. Hleděl do očí Ježíše.

Scéna se brzy změnila, a Landon stál před zástupy lidí z asijského kontinentu. Také byli různí, ale jejich obličeje Landon nevnímal. Všem těm lidem se díval jen mezi nohy, protože i oni byli zbaveni oblečení. Landon se kroutil. Cítil, že mu praskaly švy v penisu. Pohled na ty nahé lidi jej velmi vzrušoval, zejména pak na nahé ženy.

"Musíte všichni zemřít! Míň šikmookých, míň uhlíku na planetě!" zařval. 

Všichni popadali, zbyla jen jedna žena. Landon ji poznal, byla to ta filipínská muslimka, kterou znásilnil na Borneu. Začal řvát jako zvíře, strhl si kalhoty, a horlivě na ni skočil. Zatímco vřískala, Ježíš hladil Landona po zádech. 

"Skvělé, Landone. Vedeš si výtečně."

Mezi touto a dalšími událostmi se toho jistě stalo mnoho, ale Landon na to brzy zapomněl. Důležité pro něj bylo až to, že stál na jakési hradbě, a pohlížel na tisíce a tisíce lidí tmavé barvy pleti.

"S prdelema týhle barvy to teda dělat nebudu!" zařval, a všichni ti lidé popadali. Byli mrtví.

Uslyšel hlas pátera Liebera, křesťanského kněze, jenž měl na Landona za jeho mládí velký vliv. "Správně, Landone. Vybírej si jen takové holky, které to mají bílé. Se zbytkem radši pryč!"

"Ano, otče..."

Paní z trhu v Cà Mau vřískala bolestí. Landon ji natahoval na skřipec.

"A ještě zařvi... a ještě víc, děvko! A ještě mi dlužíš jeden výkřik!"

Někdo k němu přišel. "Dnes pro vás máme Afričanku jménem Helga."

"Helga je Afričanka?!"

"Já vím, pane... Takže zastřelit? Máme hledat nějakou bílou?"

"Ne... Do prdele, ne! Helga... to je jedno, že je Afričanka! Helga je... šťavnatá. Chci ji!"

"Podívejte, pane," řekl Landonovi někdo jiný, "socialisté."

Landon se začal smát. V přední řadě zástupu nahých mužů a žen viděl Russe Andru, skotského studenta, jenž byl součástí výpravy na Borneo, Landonovi tolik osudné.

"Svět už nejde do bezedný řitě, Russi! Vidíš? Zachránil jsem ho!" zařval s úsměvem Landon. Přitom nedokázal odtrhnout zrak od Russova rozkroku.

"Pal!"

Na mrtvého Russe si pak lehl, a mazlil se s ním.

A v tu chvíli se Landon probudil. Vykřikl tak nahlas, že tím vzbudil pozornost všech cestujících na palubě letadla. Dvě malé děti se vlivem jeho výkřiku rozbrečely.

"Landone? V pohodě?" zeptal se ho Muluk. Landon na něj pohlédl s vykulenýma očima. Všiml si, že Muluk se díval na film Amonit. Na obrazovečce se odehrávala scéna se dvěma ženskými postavami v posteli. Landon hned zavřel oči, a praštil Muluka do obličeje.

"Idiote!" vykřikl.

"Landone, co vám je?" zeptal se Starson.

"Nic... nic mi není! Do prdele... nic."

"Měl jsem sen... skvostnej sen. Viděl jsem krásný věci. Cítil jsem, že jsem dělal něco správnýho. Dobrýho pro tenhle svět. Míň uhlíku, míň špíny. A oni mě chválili. Zažil jsem pohlazení, chválu, už zas... Já vim, že tohle... tohle všechno zní šíleně. Ale taky vim, že světu fakt pomůžu! Měl jsem z toho dobrej pocit... a pak... skončilo to tak hnusně.

Zas jsem ho cejtil. Ten jeho rozkošnej pot. A viděl jsem mu i na péro, i když bylo identický s tím mým... Fuj. Nevim, jak mě to napadlo... jestli mě zas přišel pokoušet Ďábel, ochránce všech marxistů a homoušů a feministů a genderistů a podobných... Asi jo. Nikdy bych se nedotk chlapských genitálií. Jak říkam, fuj.

Byla to síla. Zažil jsem strašný potěšení. Ale tohle není o mně... Planeta je první. Beru tenhle sen jako takový zjevení. Já vim, že Bůh chce, abych světu pomoh. Proto v tom snu byl Ježíš a říkal mi, že vystřílení těch omylů přírody je dobrá věc. Sakra, i páter Lieber tam byl. Russ tam byl jenom proto, aby mě pokoušel... už to chápu.

Ne, nemůžu se zbavit svýho náboženskýho smýšlení. Je to moc ve mně... moc hluboko zakořeněný. A to je možná dobře. Kdybych tuhle víru neměl, nemoh bych planetu zachránit. Nevěděl bych, že mě sem něco, Něco, seslalo. Teď je mi to jasný. Viděl jsem a zažil jsem ve snu něco strašnýho. Sex s chlapem. Nedopustim, aby někdo jinej něco podobně strašnýho zažíval.

Dneska to bude Singapur. A zejtra, zejtra už Státy. Těšim se. Přijde to, a planetě se uleví. Vim, že spása přijde... skrze mně."

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ.