V pondělí 20. února 2023 vyšel ve vědeckém časopise Neotropical Ichthyology článek Oscara Akia Shibatty a Lenice Souza-Shibatty z Universidade Estadual de Londrina, v němž byl popsán zatím nejnovější přírůstek na seznam anténovců z rodu Rhyacoglanis. Autoři studie jeho popis zpracovali na základě typového exempláře z kotliny Tocantis - pojmenované podle stejnojmenné řeky, která jí protéká - ve východní části Brazílie. Holotyp byl vyloven v řece Rio do Peixe, který je přítokem mnohem většího a známějšího toku Paraíba. Dalších dvacet paratypů pak pochází z řeky Rio Tocantinzinho a jejích přítoků. Mezi anténovce z rodu Rhyacoglanis patří sedm druhů, včetně tohoto nově popsaného - těmi docela dobře známými (alespoň zájemcům o jihoamerické sladkovodní ryby) jsou například R. pulcher, popsaný Boulengerem v roce 1887, a R. seminiger, popsaný Shibattou a Varim v článku vydaném v roce 2017. Po druhém autorovi popisu onoho druhu je pojmenována právě tato nově popsaná specie rhycoglanise, jejíž celý název je tedy Rhyacoglanis varii. O. A. Shibatta a L. Souza-Shibatta takto poctili svého kolegu Richarda P. Variho, který zesnul v roce 2016, a jenž se významně zasloužil o zpřesnění systematiky ryb z neotropické oblasti. Co můžeme o tomto novém anténovci říci? Typový exemplář je bez ocasu dlouhý 6,71 centimetru. Paratypy jsou různě velké, v závislosti na stáří ryby - od 2,56 do 6,91 centimetru (opět délka bez ocasu!). Nejedná se tedy o žádného rybího obra, vlastně je to ryba dosti malá. Od svých příbuzných se liší zbarvením; pod hřbetní ploutví se jí táhne svislý, tmavě hnědý pruh, a po jejím těle jsou rozmístěny skvrny stejné barvy. Vrchní část hlavy je za života rudo-hnědá, její strany ("tváře") jsou nažloutlé, a jsou pokryty drobnými, opět tmavě hnědými skvrnkami zhruba stejně velkými, jako zornička v oku. Samotné oko je zbarveno šedě. Řitní ploutev je světle hnědá s tmavě hnědým pruhem táhnoucím se přes jednotlivé paprsky. Zadní část ocasní ploutev zdobí tři černé pruhy.
Typový exemplář Rhyacoglanis varii po usmrcení (zbarvení se mírně liší od výše uvedeného popisu kvůli uložení v alkoholu). Obrázek z původní studie, pro odkaz viz níže
R. varii žije v čistých řekách s dobrou viditelností; většinou je k nalezení v mělké vodě, jejíž hladina sahá člověku asi po kolena, a v níž se teplota pohybuje kolem 22,5°C. Říčním substrátem takových řek jsou hlavně oblázky s většími úlomky hornin, pískem a organickými zbytky. Díky svému zbarvení je schopen tento anténovec na dně řeky lehce splynout s okolím, a vyhnout se tak potenciálním predátorům. Všechny nalezené exempláře autoři popisu sami odchytili, a to s pomocí polyethylenové sítě s velmi malými, dvoumilimetrovými oky. Co se týče ochranářského statutu, je zatím R. varii veden jako Data Deficient, neboť jednadvacet exemplářů není dost na to, aby se určilo, jak na tom počtově je. Některé z peřejí, v jejichž blízkosti byly tyto ryby odchyceny, jsou nicméně ohroženy stavbou vodních elektráren. To by mohlo mít na volný pohyb těchto zvířat negativní vliv. I o ostatních anténovcích z rodu Rhyacoglanis platí, že obývají peřeje nebo jejich okolí.
Zdroj informací pro tento příspěvek:
New species of Rhyacoglanis (Siluriformes: Pseudopimelodidae) from the upper rio Tocantins basin (Neotropical Ichthyology)
Tuto rybu asi v brzké době ve svém akváriu nenaleznete (nedostane-li se tam nějakým kolosálním nedopatřením), ale uznejte, že kdybyste ji mohli chovat, nepřemýšleli byste o tom ani vteřinu, a hned byste si ji koupili! Je to pěkný anténovec...
Žádné komentáře:
Okomentovat