čtvrtek 9. února 2023

Popsány dva nové druhy pravěkých tučňáků, včetně největšího dosud známého

Včera, 8. února 2023, publikoval Cambridge University Press článek Daniela T. Ksepky - známého pro jeho výzkum evoluce ptáků - a jeho kolegů, přijatý vědeckým časopisem Journal of Paleontology, a zabývající se dvěma nově popsanými druhy prehistorických tučňáků. Patří mezi ně zřejmě i největší tučňák, který kdy žil. Ksepka a jeho kolegové jej zařadili do rodu Kumimamu, zavedeného v roce 2017; jedná se o druhou specii tohoto rodu, K. fordycei. Byl popsán na základě jediného exempláře pocházejícího z novozélandského souvrství Moeraki v regionu Otago na Jižním ostrově, jež je pozdně paleocénního stáří; exemplář je starý 59,5 až 55 milionů let. Na základě délky a šířky pažní kosti vypočítali autoři studie, že Kumimamu fordycei dosahoval tělesné hmotnosti 148 až 160 kilogramů. Pro srovnání, největší dnes žijící druh tučňáka, antarktický tučňák císařský (Aptenodytes forsteri), váží 22 až 45 kilogramů. V porovnání s ním byl tedy K. fordycei skutečným obrem. Tučňák císařský je v dospělosti asi metr vysoký, nicméně u K. fordycei výšku neznáme, ačkoliv byla v některých článcích (například v New York Times) odhadnuta na 1,6 metru; s tímto údajem se však v článku Ksepky a jeho kolegů nesetkáme. Exemplář nesestává z úplné kostry, a tak se autoři zdrželi jakýchkoli unáhlených závěrů o dalších tělesných rozměrech tohoto ptáka. Druhové přízvisko tohoto "megatučňáka" ctí profesora Ewana Fordyceho pro jeho přínos paleontologii mořských obratlovců; do roku 2021 působil na katedře geologie University of Otago. První druh rodu Kumimamu, K. biceae, vážil asi 91 kilogramů, takže to byla lehčí váha, než K. fordycei

Kumimamu fordycei a Petradyptes stonehousei. Obrázek od Simone Giovanardi, zdroj: Species New to Science

Druhý nově popsaný druh tučňáka z paleocénu Nového Zélandu je Petradyptes stonehousei, reprezentovaný pěti exempláři, o něco málo většími, než tučňák císařský. Proč byli tito tučňáci tak velcí? Vysvětlení není složité: větší tělo že si tučňáci lépe udržovali svou tělesnou teplotu při lovu ryb a dalších mořských živočichů v chladných suantarktických vodách. Je možné, že větší tělesná velikost pak také tučňákům umožnila rozšířit se z Nového Zélandu do ostatních částí světa. Tito staří paleocénní tučňáci byli jedněmi z prvních zástupců tohoto řádu ptáků. 

Informace pro tento článek byly převzány z následujících zdrojů:

Co na ně říkáte? Zajímaví pratučňáci, že?

Žádné komentáře:

Okomentovat

Nejčtenější