Letos ve dnech 19. až 25. února 2023 probíhá další Aromantic Spectrum Awareness Week, oslava zkušeností a identit aromantického spektra s cílem rozšířit o něm povědomí! I já tedy dnes, v první den tohoto týdne (v západním světě začíná týden nedělí, jak je vám jistě známo), přináším na svůj "nature blog" článek týkající se aromantického spektra, neboť chci přispět k diskusi, a prezentovat toto téma i těm z vás, kteří se o sociální pokrok a sociální nerovnost třeba úplně nezajímají. Od roku 2019 píši každoročně na konci října článek v rámci kampaně Ace Week (Asexual Awareness Week), jehož cíl je podobný - rozšířit povědomí o asexualitě (sexuální orientaci definované nízkou či nulovou atrakcí k ostatním lidem, ale zároveň přítomností či nepřítomností romantické, platonické nebo třeba estetické atrakce) a asexuálním spektru. Pokud jste nečetli můj poslední příspěvek v rámci Ace Weeku - o acefobii, queerfobii, heterosexismu a svobodě - pak vám jej vřele doporučuji. Jsem na něj hrdý, a s radostí ho můžu označit za své "ace manifesto".
Podobně jako můj článek napsaný v rámci Ace Week 2022, i tento příspěvek si dává za cíl nejprve čtenářům představit základní informace o aro spektru, a následně rozbourat konstrukty spojené s lidskými romantickými vztahy - konstrukty, jež nám jako společnosti ubližují, a které nás svazují, aby nás mohli jiní ovládat.
Najdu se na aromantickém spektru já? Na tom nezáleží, neboť zde nejde o mně - jde o vás. Budu velmi rád, když vám tento příspěvek trochu rozšíří obzory, a třeba se díky němu zamyslíte nad některými záležitostmi, které zkrátka určují naše životy, i když to nechceme. Jedině dekonstrukcí okolního světa můžeme dosáhnout osobního osvobození. Přijmout svět takový, jaký je, nás k získání skutečné svobody nepřivede. V současné době více než jakýkoliv jiný label používám slovo queer, a jsem přesvědčen, že být queer je jediná přirozená věc, co se lidské sexuality týče. Konstrukt heterosexuality jsem již rozbíjel v článku, na který odkazuji v prvním odstavci tohoto příspěvku - a dekonstruovat si jej můžete i vy. Nyní se však zaměřím na romantičnost a aromantičnost, monogamii a vztahové konstrukty, které mohou a nemusí být spjaty s lidskou sexualitou. Pojďme se na tato témata společně podívat!
Aromantický anchiceratops. Obrázek ze stránky Pride Dinosaurs na Tumblr
Aromantické spektrum je deštníkový pojem zahrnující romantické orientace, jež jsou aromantické či bližší aromantičnosti (grayromantičnost a demiromantičnost) než alloromantičnosti (tzn. romantické orientaci nenacházející se na aromantickém spektru). O aromantických orientacích (též arospec) panuje řada mýtů, a podobně jako další LGBTQIA+ pojmy, nejsou aromantické orientace značnou částí naší populace pochopeny. Co tedy aromantičnost není? Často se setkáme s mýtem, že aromantičtí lidé "nemají emoce" či "nedokáží nikoho milovat". Obávám se, že si v takových případech někdo plete aromantičnost s psychopatií či sociopatií. To, že člověka ostatní romanticky nepřitahují neznamená, že by neměl pocity - tento "psychopatický mýtus" je vskutku dehumanizační. Další mýtus, který je zrovna tak dosti rozšířen, tvrdí, že aromantičtí jsou všichni asexuálové. To není pravda; asi 17 % lidí identifikujících se jako ace je aromantických, zbytek jsou alloromantičtí asexuálové. Aromantický může být kterýkoli člověk - setkáme se i se samooznačenými heterosexuály, kteří se identifikují jako aromantici. Je možné, že vnímáte-li se jako heterosexuál, jste na aromantickém spektru i vy!
Aromantičnost znamená přítomnost nízké či žádné romantické přitažlivosti k ostatním lidem, a není podmíněna orientací sexuální. Aromantičtí můžeme být třeba jen po část našich životů; podobně jako sexuální orientace, i romantická orientace je fluidní, a může se během života člověka měnit. Být aromantik každopádně znamená nechtít romantické vztahy s lidmi, což ovšem nevylučuje možnost vztahů jiných - kupříkladu sexuální či (v případě aromantických asexuálů) vztahy tzv. queerplatonické. Pro poměrně detailní deskripci aromantického spektra vám doporučuji zhlédnout video z YouTube kanálu Spacey Aces, natočené youtuberkou Elle.
Přestože se předpokládá (a většina lidí také očekává), že sexuální orientace a romantická orientace jsou úzce propojeny, ne vždy tomu tak v realitě je. Je ostatně možné, že jste se již na internetu nebo v reálném životě setkali s příběhy lidí, jejichž sexuální orientace romantické orientaci neodpovídá; gay muži zamilovávající se do žen apod. Pokud jste tímto faktem překvapeni, pak opět podotýkám, že člověk je ve všech aspektech na spektru, a každý člověk je jiný! Cílem queer liberace je, aby lidé milovali, koho chtějí, a přitom nebyli svázáni a omezeni nějakým označením. Statisticky signifikantní množství lidí (podle studie z roku 2016 zaokrouhleně 11 procent!) vykazuje diskordantní sexuální a romantickou orientaci - to znamená, že jejich romantická orientace neodpovídá orientaci sexuální. Lidí, jež se identifikují jako heterosexuálové a zároveň aromantici, není málo - a zrovna tak není málo lidí, kteří se identifikují třeba jako gayové, a jsou biromantičtí, nebo asexuálové, a jsou panromantičtí, heteroromantičtí nebo homoromantičtí. Je důležité si tedy uvědomit, že tyto kategorie jsou umělé - nejumělejší z nich je heterosexualita - a lidé jsou opravdu velmi rozmanití.
Je důvod, proč Aromantic Spectrum Awareness Week probíhá v posledním celém únorovém týdnu. Týden předešlý totiž pro mnoho lidí definuje magické datum 14. února, svatý Valentýn aneb kapitalistický svátek zamilovaných, jehož jediným účelem je vydělat co nejvíc peněz z prodeje srdíček a všelijakých dalších předmětů (snad i zlevněných kondomů?), které si lidé asociují s romantičností a láskou. A tady se dostáváme k zásadnímu problému. Stovky a stovky let tradic a postupného omezování vztahové flexibility, jakož i lidské svobody celkově, nás nakonec dovedly do této doby, kdy jsou emoční pouta mezi lidmi spojena s penězi, div se ty dvě věci - vztahy a peníze - už mezi sebou nestřídají (počkejte, ony už se vlastně dávno vystřídaly, co?). V některých sociálních skupinách je dokonce Valentýn tak důležitým dnem, že všichni, kteří se ho neúčastní nebo ho zkrátka nemají rádi, jsou považováni za zvláštní, a setkají se s posměchem spolupracovníků či spolužáků. A to o naší společnosti dosti vypovídá, ne? Kapitalismus asi opravdu vyhrál... nebo tu je ještě pořád naděje na jeho porážku?
Nikdo se na svátek, jakým je Valentýn, nemůže cítit více sám, než aromantik, ať už se identifikuje jako heterosexuál, gay, bi, ace nebo pan... dokud tedy ten svátek přijímá jako věc, která prostě byla a bude. Vše okolo toho dne je ale vykonstruované. A zrovna tak jsou vykonstruované mnohé elementy lidských vztahů. Valentýn je takovým vztahovým barometrem, ukazujícím, jak většinová společnost romantické vztahy vnímá. Málo se setkáte s tím, že by se v takový den lidé bavili o polyamorii nebo právě o aromantičnosti. Ačkoliv se naše společnost stává liberálnější, a s Valentýnem už jsou spojeny vztahy mezi lidmi stejného pohlaví, což značí jistý pokrok, všimněme si, že oslavovány jsou vždy vztahy monogamní. Vždy se hovoří o dvou lidech, kteří spolu chodí nebo žijí... Ale monogamie je přece konstrukt! Opusťme nyní ten kapitalistický svátek, který z lidské romantičnosti tahá peníze (za levné kondomy), a podívejme se na monogamii jako takovou.
Podle Rotten Zuchinis, internetového zinu o non-normativních vztazích (jakož i dalších ace a arospec tématech), je monogamie rámec konstruující lidi jako vlastnictví (vzájemné vlastnictví i vlastnictví jinými institucemi). Podle toho pak také monogamní vztahy vypadají. Na základě monogamního konstruktu - hrajícího pouze se dvěma lidmi v romantickém/sexuálním vztahu - je partner jakýmsi emočním a sociálním zdrojem a "vlastnictvím" druhého partnera. Očekává se pak, že se vzájemně partneři emočně, sociálně i finančně podporují, a ke všemu od nich ještě společnost - rodiče, přátelé, spolupracovníci, spolužáci - očekává, že spolu fyzicky interagují v rámci sexuálních aktivit. Je však správné očekávat od vztahů ostatních lidí prakticky cokoliv? Je správné očekávat, že jeden partner bude druhého podporovat všemi výše uvedenými způsoby (či třeba jen jedním z nich)? Jako libertariánský socialista říkám nikoliv!
Monogamní vztahy jsou destruktivní - ale ne proto, že bych vztah pouze dvou lidí vnímal jako něco méně, než vztah polyamorický. To vůbec. Většina lidí, ať už alloromantiků nebo aromantiků (chtějících třeba již uvedený queerplatonický vztah), vlastně touží po jednom partnerovi, se kterým by strávili alespoň část svého života (dny, týdny, měsíce, roky...). Nekritizuji individuální touhu po vztahu s jedním člověkem. Co kritizuji je vykonstruované vnímání monogamního vztahu, kdy jsou na oba partnery kladeny požadavky z vnějšku, od ostatních lidí, a od systému, ve kterém žijeme. Jsou-li lidé v monogamním vztahu vzájemným emočním a sociálním "vlastnictvím" toho druhého, třebaže nejsou nějak formálně svázáni (registrované partnerství nebo manželství), pak nemají ve vztahu opravdu takovou svobodu, jaká je nám lidem přirozená! Monogamie je základem manželství, které je radikálně smýšlejícími queer lidmi - včetně mě - vnímáno jako dehumanizační koncept. Ano, na svém blogu jsem mnohokrát vyjádřil podporu manželství pro všechny, což je liberální řešení nerovnosti mezi heterosexuálními a LGBTQIA+ lidmi. Vždy budu stát s liberálními přáteli, ale mé řešení je radikálnější - kdybychom mohli manželství zrušit, naše společnost by na tom byla mnohem lépe. Není totiž manželství jakousi ultimátní institucí spojenou se soukromým vlastnictvím, s akumulací bohatství a podobných - z pohledu libertariánského socialisty - hamižností?
Konstruktu monogamie a všech očekávání s ním spojených se můžeme zbavit stejným způsobem, jako konstruktu heterosexuality (favorizujícího určitý typ vztahů a spojeného s konstruktem monogamie) - zavrhnout ho. Jedním z řešení je opuštění hierarchické monogamie a favorizace nehierarchické polyamorie (nikoliv však polyamorie hierarchické, kdy si partneři vzájemně pořád patří). V nehierarchickém polyamorním vztahu, který je definován rovností zúčastněných osob, má člověk skutečnou osobní svobodu. Partnerům nepatří, emoční i sociální podporu má u přátel, jež nejsou součástí tohoto romantického/sexuálního vztahu, a samotný vztah je tak mnohem zdravější. Nehierarchické polyamorní vztahy také ze své podstaty omezují jakoukoli možnost zneužívání jednoho partnera druhým.
Někteří lidé na aromantickém spektru žijí jak v queerplatonickém, tak v polyamorním vztahu zároveň. Na tomto principu lze dosáhnout nikoliv kompromisu, ale skutečného naplnění požadavků všech osob zúčastněných ve vztahu. Představte si sebe jako aromantického ace, který platonicky miluje svého partnera či partnery, kteří ale nejsou ace, a mají zájmy o romantické a sexuální aktivity. Všichni se ve vztahu akceptují, každý získá to, co chce, ale zároveň ve vztahu neutlačuje kvůli svým potřebám nikoho jiného. Naopak monogamní vztah, je-li hierarchický (takový, jaký je z podstaty očekáván od manželství, zakořeněného nejen v konstruktu monogamie, ale také v heteropatriarchii a heterosexismu), může vést nejen k aktivnímu vlastnění nedominantní osoby ve vztahu (což není humánní), ale také k její aktivní dehumanizaci formou domácího násilí, vynucených sexuálních aktivit a podobných záležitostí, se kterými se pořád v naší společnosti setkáváme! Řešení je jasné - opusťme hierarchickou monogamii, a favorizujme vztahovou anarchii! Rovnost mezi jedinci v jakémkoli vztahu - nejen queerplatonickém, romantickém a sexuálním, ale i přátelském, pracovním, zkrátka jakémkoli vztahu - je jedinou morálně sensibilní možností!
Aromantičnost a asexualita - ne vždy jsou vzájemně propojeny! Obrázek z webu Odyssey Youth Movement
Stojí za to budovat alternativy. Současný systém založený na nedobrovolné hierarchii, nelegitimní autoritě - systém, na jehož vrcholku je pytel peněz - zkrátka humánní mezilidské vztahy neumožňuje. Jeho nahrazení systémem založeným na rovnosti je jediným řešením, a začít můžeme právě v mezilidských vztazích. Nenechme se svazovat sociálními konstrukty, vymyšlenými těmi, kteří mají moc! Nepřispívejme těm, kteří naše (a)romantické i jiné vztahy zpeněžují nebo z nich mají užitek. Být aromantik neznamená, že musíte preferovat queerplatonické vztahy - třeba nechcete vztahy žádné, a to je stejně validní, jako jakákoli jiná možnost. Všichni jsme ale z podstaty queer lidmi. Konstrukty monogamie a heterosexuality už naší společnosti ublížily dost... Zavrhněme je, a mějme svobodu!
V nepříliš vzdálené budoucnosti pravděpodobně založím nový blog zabývající se queer tématy, neboť mne psát o těchto věcech velmi baví - a myslím si, že je velmi důležité o nich hovořit. Doufám, že se vám tento příspěvek v rámci Aromantic Spectrum Awareness Week 2023 líbil. Pro více informací o aromantičnosti doporučuji navštívit weby AUREA, LGBTQIA+ Wiki a samozřejmě také Arospecweek.org, na kterých najdete více informací.
Žádné komentáře:
Okomentovat