Od publikování předchozí části Šupinatých z Jihoafrické republiky uběhl téměř měsíc, a tak je nejvyšší čas v této sérii pokračovat. Ano, vím, že takto začínám snad každý třetí článek na svém blogu, ale víte, jak se to má... Starých zvyků se snadno nezbavíš, even if they're completely pointless. Protože předchozí část tohoto projektu patřila hadovi, konkrétně zemězmijovitému Amblyodipsas concolor, budu pro změnu tento díl věnovat ještěrovi. Seznamte se s gekonem transvaalským!
Druh: Afroedura transvaalica,
Zařazení: podřád Sauria, klad Gekkonomorpha, infrařád Gekkota, nadčeleď Gekkonoidea, čeleď Gekkonidae, podčeleď Uroplatinae,
Habitat: vlhká savana a skalní výchozy.
Gekon transvaalský je jedním z dvaatřiceti druhů rodu Afroedura, jehož zástupci žijí v jižní části Afriky (od Angoly přes Namibii, Jihoafrickou republiku, Eswatini a Zimbabwe až po Mozambik). V JAR se vyskytuje osm specií tohoto rodu; z nich asi nejhojněji zastoupený je Afroedura africana, popsaný Georgem Albertem Boulengerem v roce 1888, nejprve jako zástupce rodu Oedura. Gekona transvaalského popsal roku 1925 jihoafrický zoolog a archeolog John Hewitt, a zařadil ho do stejného rodu - s gekony rodu Oedura se ovšem setkáme pouze v Austrálii (v minulosti do něj byly řazeny i některé další druhy australských a afrických gekonů). Rod Afroedura pak až roku 1944 zavedl britský zoolog Arthur Loveridge, který zkoumal mj. gekony Afriky a Oceánie, a jenž tedy správně rozpoznal, že s australskou oedurou neměli afričtí zástupci této nadčeledi mnoho společného. Druhové přízvisko, které pro tento konkrétní druh Hewitt vybral, samozřejmě odkazuje na již neexistující jihoafrickou provincii Transvaal, která zanikla roku 1994. Zvíře popsal na základě exempláře pocházejícího z okolí městečka Cofimvaba v přírodním regionu Thembuland (v minulosti Tamboekieland) na území dnešního Východního Kapska. Navzdory tomu, a navzdory svému jménu, je však gekon transvaalský v Jihoafrické republice vzácný. Devadesát či více procent celkové populace totiž žije v Zimbabwe. V Mozambiku byl jeho výskyt zaznamenán přinejmenším jednou, a to v centru země; je však možné, že tito gekoni žijí i na jejím severozápadě (o afroedurách z centrálního Mozambiku něco málo níže). Zrovna tak se může vyskytovat na jihu Botswany. V JAR se s gekonem transvaalským setkáme dnes již výhradně na severu provincie Limpopo, nikoliv na území Východního Kapska, odkud byli tito ještěři z jakési neznámé příčiny vytlačeni. Jejich přirozeným prostředím je vlhká savana s granitovými a pískovcovými skalními výchozy a balvany; v JAR obývají v bioregiony Mopane a Central Bushveld. Vyskytují se v nadmořské výšce 500 až 1300 metrů. Jedná se o velice společenské plazy; žijí v koloniích, a přes den se hromadně ukrývají pod balvany, ale občas (a v menších počtech) i pod menšími kameny. Jediná kolonie může být složena z až dvaceti gekonů. Na lov vyrážejí po setmění, jde tedy o nokturnální zvířata, a jsou to insektivoři - zálusk mají na bezobratlé, zvláště tedy na hmyz. Je známo, že konzumují velké brouky, kobylky a cvrčky. Stejně jako ostatní gekoni, mají i zástupci tohoto druhu drobné, zato však ostré zoubky, dokonalé pro uchycení a prokousnutí chitinových vnějších koster těchto bezobratlých živočichů. Jelikož již bylo zmíněno, že se jedná o společenské ještěry, není asi příliš překvapivé, že jejich samice hnízdí koloniálně; po spáření naklade každá dvě vejce na společném hnízdišti. Po opuštění vejcovodu jsou tato vajíčka měkká a lepivá, takže se přichytí ke kamenitému substrátu, a následně jejich skořápka na vzduchu ztvrdne. Jinak je informací o rozmnožování gekonů transvaalských přístupných či dohledatelných jen velmi málo. A málo se toho ví i o současné velikosti jeho populací, a z toho důvodu mu na Červeném seznamu IUCN nebyl přidělen ochranářský status. Mezi lety 1963 až 1997 měl gekon transvaalský formálně jeden poddruh, ten byl ovšem Aaronem Bauerem, Davidem Goodem a Williamem Royem Branchem nakonec překlasifikován na druh Afroedura loveridgei (jedná se o endemita centrálního Mozambiku, pojmenovaného podle výše zmíněného britského zoologa). V této době nemá A. transvaalica ani jeden poddruh. Od svých příbuzných z rodu Afroedura se gekon transvaalský liší přítomností dvou subdigitálních, lamelárních šupinek (v anglické literatuře se jim říká scansors), a také poměrně hnědšími vzory na zádech. Tmavší vzory na nažloutlých šupinách jsou přerušovány bledými skvrnami. Okolí očí je u některých jedinců zbarveno světle modře.
Informace pro napsání tohoto článku byly čerpány z knihy A Photographic Guide to Snakes and Other Reptiles of Southern Africa od Billa Branche (2002), publikace Atlas and Red List of the Reptiles of South Africa, Lesotho and Swaziland od kolektivu autorů (2014) a anglické Wikipedie. Obrázek jsem stáhl z Wikimedia Commons - jeho autorem je Simon J. Tonge. Série o jihoafrických šupinatých bude pokračovat!
Žádné komentáře:
Okomentovat