Hnědásci chrastavcoví v hrabství Ceredigion. Pár týdnů před vysíláním letošního Autumnwatch zavítal Iolo Williams do malé rezervace Rhos Marion, kterou spravuje The Wildlife Trust of South and West Wales, a jež je situována ve velšském hrabství Ceredigion nepříliš daleko od rezervace Teifi Marshes. Jeho cílem bylo zjistit více o stavu zranitelného druhu motýla, jehož počty ubývají nejen ve Spojeném království, ale v celé Evropě - na našem kontinentu jde dokonce o nejohroženějšího ze všech denních zástupců řádu Lepidoptera. Řeč je o hnědáskovi chrastavcovém (Euphydryas aurinia), zástupci čeledi babočkovitých (Nymphalidae) s maximálním rozpětím křídel 4,4 centimetru. Kdysi býval v Británii a Irsku hojný, ale za poslední stovku let tam jeho počty dramaticky poklesly. Iolo se v Rhos Marion setkal s Paulem Taylorem, výzkumníkem sčítajícím motýly v Ceredigionu, který mu sdělil podrobnější informace. Hlavním důvodem, proč hnědásků chrastavcových tolik ubylo, je ztráta jejich přirozeného prostředí, konkrétně vysušení bývalých pastvin. Ke svému rozmnožování potřebují rostliny jako je čertkus luční (Succisa pratensis), na které kladou vajíčka, a jež tedy pak slouží jako potrava vylíhlým larvám. Na těchto zimolezovitých bylinách si také larvy vytvářejí sítě, které je chrání před predátory - a právě na základě sčítání těchto sítí, s nimiž se na lukách setkáme na konci léta a na začátku podzimu, se dá určit, jak se populacím hnědásků chrastavcových daří. Podle Paula jsou na tom tito motýli v Ceredigionu lépe, než se čekalo; v blízké rezervaci Rhos Glyn yr Helyg letos se svými spolupracovníky našel třináct sítí larev. Častěji krásné dospělé motýly vídají i nezasvěcení místní obyvatelé. Jak nám ale Iolo ve společnosti Gillian Burke dále vysvětlí, mimo Ceredigion, a vlastně v celém zbytku Evropy, jsou na tom tito motýli opravdu špatně. Čertkusy se rády živí ovce - je-li ovcí na pastvinách mnoho, rostliny spasou, a hnědásci nemají, kam klást vajíčka. Pokud zase k pasení vůbec nedochází, pastviny zarostou jinou, křovinatou vegetací, což také čertkusům a hnědáskům nevyhovuje. Nakonec to vede k izolaci jednotlivých populací a jejich vyhynutí. Pracovníci botanické zahrady National Botanic Garden of Wales v Llanarthney nyní rozmnožují hnědásky chrastavcové v zajetí s cílem vypustit jejich larvy na vhodných stanovištích v lokalitě Llantrisant Common. Příští rok se ukáže, jak se reintrodukčnímu projektu vlastně daří, nicméně výhled je pozitivní - už letos v létě tam byl spatřen první hnědásek tohoto druhu za posledních 20 let! Sčítání larválních sítí se provádí s pomocí termokamery; larvy totiž dohromady v síti udržují teplotu vyšší, než je teplota okolí, a proto na tepelné kameře svítí. Na konci září bylo na Llantrisant Common spočítáno už 193 larválních sítí těchto motýlů.
Klip ze třetí epizody pořadu Autumnwatch 2022 z dílny BBC Studios Natural History Unit, vysílané živě ve čtvrtek 27. října na stanici BBC Two.
1 komentář:
Čtu teď o tom, jak někde v Brně (now where the hell is that? is that still this country?) děkanovi Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity vadí okupační stávka za klima. Jeho odpověď na poznámku, že studenti neprotestují proti škole: "Tak potom nevím, proč okupují školu, když ten protest není proti škole."
Já vím, jsou to zase jenom slovíčka, ale i tak... Honestly, tihle lidi ve "vysokých pozicích"... do they even understand what this is about? Přímá akce může znamenat okupování jakéhokoliv veřejného prostoru, ať je to škola, ať je to obecní úřad, ať je to, já nevím, když budeme protestovat proti klerofašismu, nějaká katedrála!
Já s okupační stávkou za klima naprosto souhlasím, stejně jako souhlasím s jakoukoliv jinou okupační stávkou (Wall Street, Black Lives Matter v Seattle v roce 2020, the list goes on). Direct action is the way to go. Je to super věc, a doufám, že podobných studentských stávek bude víc.
Okomentovat