V sobotu skončil příběh V době prvních čtyřnožců, který se od již dlouho běžícího příběhu Lovci kryptidů výrazně lišil... Jak jsem však slíbil, Lovci kryptidů se vrátí ve třetí sérii na začátku srpna, a tak jsou tu! Druhá série skončila porážkou Deylina Nieta, muže, který měl s kryptidy velmi zlé úmysly a hodlal ovládnout svět. Ty doby jsou už ty tam. Ale co čeká Lovce kryptidů nyní? Druhá série byla v podstatě jedním velkým příběhem, který začal i skončil v Nietově základně na dně jezera Nikaragua. Třetí série bude více rozčleněna, jednotlivé díly na sebe nebudou tolik navazovat. V červenci jsem zveřejnil krátký komiks nakreslený v Malování, který měl za cíl trochu tajemně naznačit, čeho se ve třetí sérii dočkáme. Možná si vzpomínáte na toho podivného syčícího humanoida na začátku příběhu. Byl to kryptid. A právě o něm bude první díl 3. série Lovců kryptidů. Budete-li mít nějaké připomínky k příběhu, pozitivní i negativní, klidně je napište! Snad si ho ale užijete...
LOVCI KRYPTIDŮ 3: ZTĚLESNĚNÍ NOČNÍ MŮRY:
Starý muž ze sebe odhodil tenkou pokrývku. Vstal z postele, jako by do něj udeřil hrom. Nacházel se v tmavé místnosti, kterou dobře znal. Byla to jeho ložnice. Jeho oči si teprve musely přivyknout na tmu. Jeho uši však dobře slyšely zběsilé mečení koz, jež před pár hodinami zavřel do ohrady. Takto mečely každou noc už několik dnů, ale nikdy tomu nevěnoval pozornost. Vždy vstal, pohlédl na ně a zase zalehl do svého pelechu. Jenže každé ráno pak pracovníci jeho farmy nacházeli nehybná těla koz, přitisknutá k okraji ohrady. Nikde nebyla žádná krev. Jen v krku každé z těch obětí se rýsoval kousanec. Majitel farmy konečně vyběhl z místnosti s nabitou brokovnicí. Na to, že byl tělnatý, utíkal celkem obstojně rychle. Před domem zapnul svítilnu. V její záři uviděl vyděšené kozy. Zamrazilo ho v zádech. I na vzdálenost několika metrů zpozoroval v jejich zářících očích neuvěřitelný strach. Celé stádo se nahrnulo k bráně. Dokonce i kozel, který vždy útočil prakticky na jakéhokoliv nepřítele, se zdál být k smrti vyděšen. Jakmile majitel farmy přišel blíž, kozy se poněkud zklidnily. A pak jako by skoro muže ranila mrtvice. Uviděl ne jednu, ale rovnou tři kozy v protějším rohu čtevrcové ohrady, nehybně ležící na zemi. Tentokrát však v kalužích krve. Jako farmář byl na mnoho zvyklý. Ale tentokrát se neudržel. Zvedl se mu žaludek. Těžce dopadl na zem. Slyšel už mnoho o tajemných kryptidech Portorika, kteří sají krev kozám. Považoval to za pohádky. Ale ať už jeho kozy zabíjel kdokoliv nebo cokoliv, tentokrát se to nezdráhalo si s nimi sadisticky pohrát. Muži bylo opravdu velmi špatně. Svítilna ležela na zemi. Její světlo plně ozářilo stěnu malé dřevěné stodoly. Pak se náhle ve světle objevil stín. Muž na něj pohlédl, div nevykřikl hrůzou. Stín odporného, přikrčeného monstra s lidskou hlavou a ostny vystupujícími z páteře. Původce stínu se nacházel před stodolou a podivně se třásl. I v té tmě muž viděl, jak se každý sval na jeho těle napíná, jak se velká hlava s obrovitýma, lesklýma očima, podlitýma krví, v třesu otáčí k němu. Hysterický řev starého muže probudil celou farmu. Když k němu o pár minut později přiběhlo pár jeho pracovníků, nedokázal jim nic říci. Měl si snad, onemělý hrůzou, nechat to tajemství pro sebe...
Od Nietova útoku v Granadě a jeho následného zatčení už uběhl více než měsíc. S počátkem srpna měli Lovci kryptidů klid. Během července navštívil Jack Owen jednu z tajných podzemních základen CIA ve Spojených státech, kam jej přední technik Stephen Hale pozval proto, aby mu ukázal mozek již poraženého kovového muže Metallera. Pauline se zabývala vyřizováním mnoha formulářů a přijímáním dárků pro Lovce kryptidů od zachráněných. Roger, Akihiko a Fahad neustále cvičili na další mise. Pierrův stav se zlepšil. Stále sice trpěl nočními můrami a výčitkami ze smrti své sestry Sabine, přece jen mu však již bylo lépe. Jen to sérum agresivity, které na něm již zatčený Nieto kdysi nechal vyzkoušet, mu působilo potíže. Občas, kdy ráno vstal, spatřil na svém čele vystouplé žíly. Byly tak světle zelené, že prosvítaly přes jeho kůži. Po umytí obličeje však většinou barva zmizela. Pierre měl obavy. Co se s ním asi bude dít? Jednoho srpnového rána přišel do poradní místnosti Jack s důležitou zprávou. "Mám pro Vás nový úkol, dámo a pánové," začal, "a tentokrát bude dost zajímavý. Už dlouho jsme jen tak nehledali kryptidy, co? V posledních měsících jsme hlavně machrovali a zachraňovali svět. Změna. Teď nás někdo potřebuje jako zase jen ty obyčejné hledače kryptidů." "Byl bych rád, abychom byli obyčejnými hledači kryptidů," namítl Pierre, "jenže jimi nejsme. Běháme v černých spandexech, střílíme z laserových pistolí a hrajeme si na hrdiny." "Pierre, věci se změnily, to ano. Chápu, že to, co jsi zažil, tě poznamenalo..." řekl Jack. "Jo, poznamenalo, kamaráde. A pořádně. Kdybych mohl, vrátil bych čas. Kde jsou ty časy, kdy jsme prostě cestovali do vzdálených míst planety a stopovali kryptidy? A nestříleli z těchhle revolverů?" "Poslouchej, Pierre, Jack má pro nás úkol, který by se Ti mohl líbit," vložil se do toho Roger. "Poslyšte," pokračoval konečně Jack, "majitel jedné malé farmy na jihu Portorika, starý muž jménem José Colón, prý na několik dnů oněměl šokem ze setkání s podivným, humanoidním živočichem, jenž napadl kozy, které Colón na své farmě chová." "Takže je to pravda," řekl Akihiko, který si jako jediný opřel nohy o stůl a až doteď nevěnoval Jackovi ani ostatním příliš pozornosti, "ta zrůda existuje." "Jaká zrůda?!" zeptal se zděšeně Pierre. Akihiko se normálně posadil a naklonil se k němu. "Říká se, že Severní i Jižní Amerikou se prohání takové nechutné zvíře. Prý saje krev kozám." "Jmenuje se Chupacabra," dodal Jack, "doslova 'vysávač koz'. Útočí na velká zvířata a saje jim krev." "Podobně jako netopýři z rodu upírů, že?" vložila se do hovoru Pauline. "No, Pauline, zdá se, že ne vždycky," odpověděl Jack a pokračoval ve svém monologu, "o Chupacabrách se vždy tvrdilo, že vysávají krev svým obětem, zatímco jejich těla nechávají netknutá. Jenže tentokrát, tentokrát to zvíře zabilo tři kozy a zmasakrovalo je." "Evoluce v akci; změna chování podnícená klimatickými změnami," zasmál se Fahad. Byl to pokus o vtip, ale všichni na něj jen nechápavě mrkali. "Předpokládám, že chceš, abychom zjistili, co je ta zrůda zač," pousmál se Akihiko a zvedl se od stolu. "Ne zrovna zrůda. Je to prostě zvíře jako každé jiné. Ale náš úkol je ho najít a popsat," odpověděl Jack. Dále ještě řekl: "Sbalte si věci, za dvě hodiny se sejdeme u letounu Cryptid Swift. Letíme na Portoriko! A nebude to dovolená u moře."
Co všechno Jacka Owena, Pauline Jetkinsovou, Rogera Neilla, Fahada Ghazalliho, Akihika Yukimuru a Pierra Leroye na Portoriku čeká? Co je vlastně zač ten záhadný živočich, Chupacabra? Naše přátele čekají možná nejhrůznější momenty v jejich životech! Ještě nikdy totiž nepátrali po kryptidovi, který je tak... Strašně nebezpečný! Pokračování příště.
Žádné komentáře:
Okomentovat