Protože je dnes Světový den lvů (World Lion Day), rozhodl jsem, že tato část Správce dinosauřího parku bude obsahovat jakýsi "lví element". Snad se Vám bude líbit...
Lví doupě
Věci se lepší. Za poslední týden žádná vulkanická činnost. Žádný unikající jedovatý plyn. V rekordně krátkém čase byla postavena nová dřevěná ohrada pro pravěké pštrosy Palaeotisy, kteří před pár týdny přišli o domov právě kvůli jedovatému plynu unikajícímu z pukliny v zemi. Masiakasaurus Zuboun je sice ještě stále v pozorovací, provizorní ohradě, ale jeho nový výběh už se také staví. Problém je, že Masiakasaurus má jakožto obyvatel břehů řek velice specifické požadavky na stanoviště a proto stavíme výběh při malé řece tekoucí do moře ze středu ostrova. Ve středu nás zasáhl liják, který řeku pořádně rozvodnil a ta pak strhla část plotu. Ohrada se musí táhnout i přes řeku, a přestože plot samotný stál na tvrdém kamenném základu, dokázal ho proud vody strhnout. Počítám, že Masiakasauří ohradu dostavíme na začátku příštího týdne... Bohužel máme problémy s obřími želvami Colossochelysy. Stará samice již zemřela na záhadné houbové onemocnění plic. V úterý několik z našich lidí spolu s předními kanadskými vědci začalo studovat tyto houby, dostávající se do dýchací soustavy zřejmě velmi jednoduše; houba se usadí ve vlhkém prostředí, vypustí výtrusy, které oběť vdechne, a z jemných výtrusů, jež se navzdory kašlání usadí v plicích, se pak vyvine houba samotná. Nakazily se i další želvy. Včera jsem byl na veterině plazů. Sledoval jsem dva chudáky mladé samce, které tam přivezli. Rentgen prokázal, že jejich plíce jsou mírně porostlé touto houbou. Obě zvířata jsou teď na dýchacích přístrojích! Šílené. Terárium bylo zavřeno. Musíme v něm vytvořit jakési mikroklima a v něm záhadnou houbu zničit. Před pár dny jsme našli její neparazitickou generaci v otvoru pod sklem od terária želv. Začali jsme ji hubit. Muži, co tak činí, samozřejmě nosí plynové masky. Nechceme, aby se někdo z nás nakazil...
Oliver se konečně vrátil z dlouhé výpravy na Isle of Die a přivezl nám dárek - dvě osiřelá mláďata jeskynního lva! To je tedy něco, další kočkovité šelmy v parku! Jako by nám Smilodon a Barbourofelis už tak nezpůsobovali dost problémů (druhý jmenovaný napadl na konci června jednoho ošetřovatele a svými drápy mu pořádně poškrábal záda, měli byste to vidět, převrátil by se Vám z těch jizev žaludek!). Včera po obědě mi Oliver povyprávěl celý příběh o tom, jak malá lvíčata našel. Daleko od východního pobřeží Isle of Die, kdesi ve vnitrozemí ostrova, dorazil po dnech strávených putováním pralesem do savanového habitatu. Plnilo se to tam hadrosaury, Macraucheniemi, Edaphosaury, nějakými neidentifikovatelnými pareiasauridy (Oliver je viděl hodně z dálky, tak si není jistý, jaký to byl druh) a všelijakými dalšími býložravci. Pásli se na čerstvé, ovšem rychlé schnoucí trávě. Býložravci měli bonanzu, masožravci měli bonanzu. Po pár hodinách strávených v savaně zpozoroval Oliver jeskynního lva Panthera leo spelaeus. Neuvěřitelné, i oni žijí na Isle of Die. Nebylo pochyb, že to byla lvice na číhané. Přiblížila se k mláděti pravěkého nosorožce Teleocerase (v parku mimochodem už čtyři roky dva chováme) a zaútočila. Výpad byl rychlý a účinný. Jakmile mláděti přetrhla krční tepnu svými ostrými špičáky, odehnal ji vůdce stádečka nosorožců, doprovázený matkou mláděte. Lvice utekla. Oliver se rozhodl ji sledovat. Po několika desítkách minut jej dovedla do jeskynního systému, kam se původně zdráhal vkročit. Nakonec se však, přestože byl zcela sám, rozhodl podstoupit riziko a vstoupit do lvího doupěte. Nalezl spoustu kostí všemožných zvířat, především býložravých savců, i když ho zaujalo, že v jeskyni leželo pár lebek pravěkých jeskynních hyen. Všechny měly na sobě stopy od lvích zubů. Náhle se zvenčí ozval řev. Oliver se skryl v malé skulině. Lvice prošla kolem něj. Byla odhodlaná bojovat se zvířetem, které nalezlo doupě a chtělo se do něj dostat. Nebyl to ale jen tak ledajaký soupeř. Když se Oliver rozhodl skulinu opustit, bylo již po boji. Před jeskyní ležela ta lvice a její vyzyvatel, původce prvního zařvání, zabořoval své dýkovité zuby do jejího břicha. Byl to mladý Allosaurus. Oliver se dal na cestu hlouběji do jeskynního systému. Tam nalezl dvě lvíčata, nacpaná masem Teleocerase. Bohužel už přišla o matku. Oliver se kolem jeskyní pohyboval ještě pár dnů, přičemž se neobjevila jediná známka toho, že by mláďata s matkou patřila k nějaké smečce. Už žádní další lvi v okolí. Oliver je nakonec uspal a odvedl do tábora, kde se už několik dnů strachovali, co s ním bylo. Když zjistil, že vysílačku ztratil v bažině a ani nepomyslel na její užití, natožpak hledání, Oliver se huronsky smál. Ostatní však o něj měli strach... Každopádně, teď tu máme dvě lvíčata, jeskynní lvíčata! A já vážně nevím, co provedou...
Užijte si lví den, najděte si něco o těchto majestátních zvířatech, jejich vývoji a jejich životě, a také o tom, jak jim vy můžete pomoci! Mějte na vědomí, že současných lvů (Panthera leo) bylo ve 40. letech minulého století v divočině Afriky a Asie 450 000. Dnes je jich méně než 20 000, jsou zranitelným druhem (podle IUCN) a stále jsou loveni, neboť si je lidé znepřátelují...
Další část Správce zase za týden.
Žádné komentáře:
Okomentovat