Další část projektu "Vyhynulí tvorové z Karibiku" se opět zaměřuje na jeden pozoruhodný druh ptáka, který kdysi obýval karibské ostrovy. Na rozdíl od některých z předchozích živočichů, s nimiž jsme se v rámci tohoto seriálu seznámili, však tento pták vyhynul teprve nedávno...
Jméno zvířete: Tyto pollens,
Zařazení: Ptáci (Aves), řád sovy (Strigiformes), rod Tyto (sova),
Vyhynutí: Holocén, pravděpodobně 16. století,
Příbuzní: Existují.
Rod Tyto zahrnuje i jeden z našich nejpopulárnějších druh sov, sovu pálenou (Tyto alba). Jako takový se tento rod sov objevil v období pozdního Miocénu (před zhruba 11,6 až 5,3 miliony let). K nalezení jsou v podstatě na všech kontinentech kromě Antarktidy. Některé dnešní druhy žijí v Australasii, jiné v Africe, další v Evropě a jiné jsou zase hojné v Severní Americe. Sovy jako takové jsou velice úspěšnými dravými ptáky, kteří jsou zajímavým kontrastem klasických dravců jako jsou orli, poštolky, kondoři či káně. Sovy jsou nočními lovci, jejich plochý obličej jim umožňuje lépe zaměřit kořisti. Díky očím směřujícím vpřed vypadají nesmírně inteligentně... V Karibiku žilo v pravěku několik druhů malých i velkých sov. Ty obrovské jako Ornimegalonyx nebo Tyto cavatica (z Portorika) se dokonce řadily k těm největším, jaké kdy vzlétly. Například taková pleistocénní sova Tyto riveroi se svou velikostí skoro blížila proslulému Ornimegalonyxovi, který měřil na výšku až 1,1 metru. Tyto pollens byl také velký druh sovy, na výšku měřil 1 metr. Jeho kosti byly nalezeny na ostrově Andros, na Bahamských ostrovech. Z nálezů vyplývá, že tato sova nebyla schopna letu. Její křídla nebyla k letu vůbec uzpůsobena, takže žila na zemi po vzoru některých malých "králičích sov" ze Střední a Jižní Ameriky. Hnízdila v norách. Stavěla si v nich hnízda, kam kladla vejce a krmila tam mláďata. Předpokládanou kořistí byly ještěrky a velký hmyz. Přirozeným habitatem této sovy byly tzv. bahamské pineyardy. Jedná se o unikátní typ tropického a subtropického jehličnatého lesa typický pro Bahamy a ostrovy Turks a Caicos v Karibském moři. Nejvíce je jimi pokryt bahamský ostrov Grand Bahama (o rozloze 1373 čtverečních kilometrů). V současnosti je tento lesní habitat útočištěm migrujících netopýrů.
V 16. století byl Andros kolonizován Evropany a jejich otroky. Prostředí na ostrově se začalo měnit. Tyto pollens s lidmi nejprve koexistoval. Napětí však stoupalo. Lesy byly káceny. Poté, co byly lesy zničeny, Tyto pollens nadobro vyhynul. Endemit ostrova Andros se stal další obětí lidské nevědomosti a neúcty k přírodě. Kromě již uvedených faktů toho o této sově mnoho nevíme. Její život nikdy nebyl prozkoumán... Lidé se však se sovou Tyto pollens setkali. A proto podle některých učenců mohla tato sova inspirovat tajemného, mystického kryptida jménem Chickcharney. Ten má dodnes žít v lesích ostrova Andros a čas od času někdo tvrdí, že ho zahlédl. Prý je to velice ošklivý, srstí či hustým peřím pokrytý tvor, který běhá po zemi a nedokáže létat. Podle pověr přináší štěstí tomu, kdo se k němu chová hezky, a smůlu tomu, kdo se k němu chová neuctivě. Avšak pověry stranou, pokud Tyto pollens stále žije, bylo by to vskutku úžasné. Bohužel to však vypadá, že už jsme toto zvíře nadobro ztratili...
Obrázky jsou z:
Snad se Vám tento článek líbil. Co si myslíte o Chickcharneym? Existuje podle Vás ještě Tyto pollens nebo je tento druh nadobro ztracen?
Žádné komentáře:
Okomentovat