Správce dinosauřího parku - Giganotosaurus, gigantický problém

První únorový Správce dinosauřího parku tohoto roku je tu! Co se asi během předchozího týdne událo v Dinosauřím parku jeho správci Danu Jamesonovi a ostatním?

Giganotosaurus, gigantický problém

Uplynulý týden mi zase ukázal, že být správcem Dinosauřího parku znamená neustále očekávat neočekávatelné. Občas přijde nějaká ta fantastická a potěšující novinka, tentokrát to byla však opět po delší době zpráva, ze které radost moc nemám. Stejně tak i mnozí ostatní. Ale popořadě... V neděli jsme měli menší problém s naším Anqingosaurem, prehistorickým chameleonem. Jeden z pracovníků terária, Frank, si totiž povšiml u tohoto krásného plaza něčeho podivuhodného. Když se zblízka podíval na jeho kůži, zjistil, že je zaplněná parazity. Důkladnější výzkum naštěstí ukázal, že jde pouze o jednoho z nejtypičtějších obyvatel plazí kůže ze současného světa. Je však pravdou, že s chovem pravěkých plazů mohou nastávat podobné problémy neustále. Nejlepší je opravdu pečovat o zvířata narozená v zajetí a ne o tvory, kteří byli předtím divocí po desítky milionů let. To platí i o dnešních zvířatech. Původně divoce žijící plazi mají často bakterie na kůži nebo parazity, což nemusí být nic příjemného jak pro ně, tak pro Vás. Frank naštěstí chameleona dostatečně ošetřil, i tak jde však o to, kolik úsilí budeme muset vynaložit při podobných problémech u dalších z našich plazů. Včetně těch nejpopulárnějších-dinosaurů. Vzpomínám-li si dobře, snad všichni z těch, které v parku chováme, mají šupinatou kůži. Nemohl by parazit napadnout i je? A co když už v jejich kůži žije? Představa odchytávání stád Othnielií nebo našeho známého Siamotyranna jen z důvodu prohlídky jejich kůže nás všechny docela děsí. V úterý se nám naskytl pohled na další menší problém. Utekl totiž jeden z našich Paleotisů, prehistorických pštrosů, kteří byli dosud velice klidní. Rangeři ze stanice ho naštěstí chytli včas-jen dvacet minut poté, co utekl. Paleotis samozřejmě nepředstavuje žádné nebezpečí a ani nepředstavoval, proto jeho odchyt také nebyl tak těžký. Celá akce se obešla bez ztráty na životech. Oliver mezitím užíval menšího výletu po Pacifiku, sledování velryb a dalších kytovců. Zavítal na malý tropický ostrůvek, kde jen tak pro zábavu chytal hady. Ve středu se rozhodl vydat se na další dobrodružnou výpravu na Isle of Die za pravěkými zvířaty. Původně si řekl, že bude pátrat po obří Titanoboi, nakonec se z toho však vyklubal problém gigantických rozměrů...

Když ve středu dopoledne helikoptérou se svými čtyřmi společníky přistál na travnatých pláních při východním pobřeží Isle of Die, naskytl se týmu nádherný pohled na stáda Titanosaurů, Isisaurů a Iguanodontů žijících pospolu, pasoucích se na trávě a dávajících pozor na místní dravce. Oliver pořídil desítky nádherných fotografií těchto zvířat a nechybí ani videozáznam. Pak však vyrazil se svými přáteli do hustého pralesa. Potkal se s naším starým známým, prehistorickým gekonem Ardeosaurem. Po Titanoboi však ani stopy. Poté dorazil na menší mýtinu. Tam se s týmem utábořil, avšak asi po půl hodině odpočívání je vyrušil strašlivý řev. Jeden z Oliverových společníků na vlastní kůži okusil, že nápad odskočit si do nedalekých křovin nebyl zrovna tím nejlepším. Vyběhl odtamtud se strašlivým křikem. Chvíli nato se objevil jeden z Oliverových starých známých-jeden z největších dravých dinosaurů, jací kdy na naší planetě žili-patnáctimetrový Giganotosaurus! Byla to samice. A tohle bylo její teritorium. Měla však zřejmě na práci ještě něco důležitějšího, než jen hlídání svého území, a to péče o mládě. Dala se do pronásledování Olivera a jeho týmu. Jenže ta mýtina byla jakýmsi rozhraním dvou teritorií, a tu druhou půlku už obýval velice agresivní Giganotosauří samec. Oliver nám nedokázal tento příběh úplně povyprávět, protože byl dost šokovaný, ale z lesa se prý najednou vyřítil onen obrovský samec, chytil mezi zuby nejpomalejšího z mužů, roztrhal ho, potom ho odhodil a šel po krku samici. Oba se střetli ve strašlivém souboji na život a na smrt, z něhož vyšel živ a takřka bez zranění jen samec. Samici zlomil jedním kousnutím krk. Pak si odešel obhlédnout nově získané teritorium. Oliver se vrátil pro to mládě, které se skrývalo v podrostu. Bylo mu ho toho sirotka strašně líto a tak ho vzal s sebou. Ještě večer se vrátil do Dinosauřího parku z další ze svých neslavných výprav a přivezl nám menší dáreček. Malé věci však často bývají důvodem obrovských pří a neskutečně obřích, enormních problémů. To mládě je totiž Giganotosaurus, a Oliver chce, abychom ho v parku chovali. Nezní to úděsně?

Co se asi v Dinosauřím parku přihodí? Bude zde nakonec mladý Giganotosaurus chován a přibyde tak ke kupě zvířat, která zaměstnává desítky lidí po celý den? Pro odpovědi na tyto otázky si počkejte na příští část!