Zvláštní znaky pterosaurů

Někteří z asi 110 dosud známých druhů létajících plazů byli skutečně podivní. Když první paleontologové před více než 150 lety odhalili pozůstatky takových zvířat, nemohlo je určitě napadnout nic jiného, než slovo "bizarní". Někteří ptakoještěři sice vypadali tak obyčejně, že by nikomu ničím zvláštní nepřišli, naopak jiné druhy však disponovaly podivnými útvary na hlavě, díky nimž vypadali jako vyslanci z jiného světa. Je samozřejmě jasné, že příroda tyto tvory během evoluce vybavila takovými znaky jednoduše proto, aby přežili ve svém neustále se měnícím prostředí. Svět druhohor byl velmi barvitý a zvláštní znaky ptakoještěrů k němu patřily. V tomto článku se budeme více zabývat podivuhodnými útvary na hlavách ptakoještěrů a povíme si, k čemu asi tak sloužily... Jedním z nejznámějších létajících plazů, kteří kdysi dávno kralovali vzdušnému prostoru druhohorního světa, je Pteranodon. Byl to velký létající plaz, rozpětím svých křídel by zakryl minimálně jedno dlouhé osobní auto, a možná že by dosáhl i více, protože délka křídel od konce jednoho ke konci druhého dosahovala minimálně 6 až 8 metrů. Patřil mezi krátkoocasé, takže neměl dlouhý ocas jako primitivní ptakoještěři, a žil v období Křídy. Pteranodon byl vybaven podivným útvarem na hlavě, který se u jeho jednotlivých druhů lišil. Klasický Pteranodon longiceps, jenž patří mezi nejčastěji zobrazovaná pravěká zvířata, měl hřeben mírně se od hlavy zvyšující, podlouhlý a zakončený ostřejší špičkou, zatímco Pteranodon sternbergi proslul svým hřebenem maximálně se zvyšujícím a tvořící navíc ještě oblý tvar. K čemu takový znak mohl sloužit? Možná k námluvám, anebo ještě k něčemu mnohem důležitějšímu-udržení se ve vzduchu. Mnozí paleontologové předpokládají, že dlouhý hřeben v podstatě vyvažoval zobák, který Pteranodon nořil do mořské vody, zatímco lovil ryby. Další velmi zajímavou domněnkou, která je též podporována mnoha vědci, je funkce hřebenu jakožto kormidla. Představte si Pteranodonta klouzajícího vzduchem bez jediné překážky, používajíc útvar na hlavě k vyvážení celého svého těla a změně směru letu. Je to fascinující představa, ovšem Pteranodon nebyl jediným pterosaurem s hřebem na hlavě...

Například Nyctosaurus, který obýval Severní Ameriku před 75 miliony let, byl vybaven ještě podivnějším "hřebenem". Byl neskutečně vysoký a předpokládá se, že zřejmě musel sloužit k předvádění se, podobně jako paví ocas (podobně je citováno i v seriálu Prehistorický park). Lze tvrdit, že samci Nyctosaurů vypadali mnohem majestátněji než samice, jednoduše z toho důvodu, aby upoutali jejich pozornost. S hlavou pak mohli kývat jakýmkoliv směrem, možná že snad útvar i různě zbarovovali. Kromě Nyctosaura je dobrým předpokladem pro takovou domněnku i rod Tapejara z rané Křídy. V seriálu Putování s dinosaury bylo ukázáno, že se samci Tapejar samicím předváděli s pomocí svého červeně zbarveného hřebenu a že samice měly na hlavě vlastně jen malinký, nevýrazný hřebínek, který k ničemu nesloužil. Pětimetrová brazilská Tupuxuara, jež byla se svým 80ti centimetrovým zobákem schopna chytat i malé ještěrky a primitivní savce, byla též vybavena takovým útvarem. Podivné hřebeny se však vyskytovaly i u mnohem ranějších pterosaurů, například čínský Darwinopterus z Jurského období měl jen malý, zato však dlouhý útvar táhnoucí se přes tři čtvrtiny zobáku až k jeho konci... Všechny tyhle zvláštní znaky se tedy mohly, ale i nemusely vyskytovat jen u samců, aby upoutali pozornost samic. Jinak je ale také velmi pravděpodobné, že v případě Pteranodontů a jim podobným pomáhaly k udržení obra ve vzduchu...

Kromě stránek Pterosaur.net mi informace pro napsání článku poskytla také kniha "Dinosauři-Fascinující svět pravěkých obrů".