Ptačí řády a jejich evoluce: Dlouhokřídlí

"Všem se líbí ptáci. Které jiné divoké zvíře je více přístupno našim očím a uším blízko k nám i všem ve světě tak univerzálně, jako pták?" David Attenborough

Dlouhokřídlí

Stratigrafický výskyt: Pozdní Křída (75 ma) až současnost

Areál rozšíření: Všech sedm kontinentů

CO TO VLASTNĚ JSOU TI DLOUHOKŘÍDLÍ?

Dlouhokřídlí jsou řádem ptáků čítajícím více než 80 rodů a k tomu dalších 351 druhů. Jedná se o velice rozmanitou ptačí skupinu, jejíž zástupci osídlili všech sedm kontinentů-dokonce i okraje mrazivé Antarktidy, včetně drsné horské krajiny Antarktického poloostrova. Dlouhokřídlí se dále dělí na tři hlavní podřády: alky, bahňáky a racky. Svůj český název dlouhokřídlí si tito ptáci jistě zaslouží, neboť jejich křídla jsou opravdu pěkně dlouhá a až na některé výjimky jsou schopni letu. Navíc jsou spolu s pěvci tito ptáci nejhojnějším a zároveň nejpřizpůsobivějším řádem, ať už to platí o současnosti, či o minulosti. Každopádně v taxonomii dlouhokřídlých jsou jisté nejasnosti, například jejich pravé zařazení. Někteří odborníci je považují jen jako brodivé, jiní za samostatnou skupinu. Také dříve byla tato skupina ochuzena o bahňáky, kterým původně patřilo latinské označení Charadriiformes. I s tím mnozí ornitologové nesouhlasí...

Ostnák (všimněte si dlouhých prstů, které používá při chůzi po po plovoucích listech a jež pomáhají rozložit hmotnost těla)

EVOLUCE ŘÁDU CHARADRIIFORMES:

Dlouhokřídlí jsou na dnešní poměry celkově starším ptačím řádem. Nejstarší pozůstatky některých z nich pocházejí už z doby před 75 miliony let, žili tedy už za dob dinosaurů. V podstatě ale není žádným překvapením, že dodnes paleontologové v horninách ze svrchní Křídy v kanadské Albertě nacházejí zkameněliny primitivních ústřičníků. Dále z doby před 66-63 miliony let pochází Laornis. Tento pták žil úspěšně milion let před a dva miliony let po masovém vymírání na konci období Křídy a byl jedním z mála tvorů, kteří ho přežili. Laornis byl veliký zhruba jako kachna, ale jeho přesné zařazení není jisté, neví se, zda šlo o racka, bahňáka, či o příslušníka vlastního vymřelého podřádu. Z doby pozdní Křídy známe též dlouhokřídlé jako Graculavus, Palaeotringa, Telmatornis, Scaniornis a z raného Paleogénu dále rod Zhylgaia, obývající kdysi střed Asie. Mladšími dlouhokřídlými jsou třeba oligocénský Turnipax či miocénní rody Elorius a Larus. Rod Larus však není některými vědci přesněji uznáván. I tak lze u všech těchto vyhynulých ptáků sledovat postupný vývoj dlouhokřídlých. Věřte nebo ne, dlouhokřídlým byla dokonce i alka velká, jež byla vyhubena lidmi a 3. července roku 1844 byl námořníky na Islandu zabit poslední pár. Tito ptáci byli neschopni letu a připomínali spíše tučňáky. Žila v severní části Atlantského oceánu...

Alky velké (Pinguinus impennis) na jednom z menších ostrůvků

DNEŠNÍ DLOUHOKŘÍDLÍ:

Jak již bylo zmíněno výše, dnes žije na zemi 351 druhů dlouhokřídlých, dělících se na bahňáky, racky a alky. Jednotlivé druhy se však od sebe mírně liší. Například ti, kteří sbírají potravu v mělčinách či poblíž bahnitých ploch, si k životu přizpůsobili dlouhý a tenký zobák, krk a nohy. Menší dlouhokřídlí, žijící převážně na moři, jsou naopak skutečnými mistry v létání a dokáží na otevřeném moři vydržet po několik desítek hodin. Mezi ně patří i zlodějské chaluhy, skupinka ptáků, která je známá tím, že přepadávají ostatní ptáky nesoucí obvykle potravu svým mláďatům do hnízd. Alkovití ptáci mají zase mezi prsty plovací blány a nohy posunuté k zádi poměrně silnějšího těla. To jim pomáhá při plavání, přičemž ještě využívají svá veslovitá křídla. Mezi tyto ptáky řadíme třeba i známé papuchalky. Samozřejmě nejpopulárnějšími dlouhokřídlými jsou racci, důmyslní zloději schopní ukrást Vám na pláži sendvič. Někteří se naučili zdržovat se v přístavech či na skládkách odpadků a tak, aniž bychom o tom věděli, svým odpadem vlastně živíme celé rodiny racků. Dalším podřádem jsou bahňáci, z nichž známými a u pozorovatelů ptáků oblíbenými zástupci jsou jespáci či ostnáci...

Dvojice jespáků (samec je samozřejmě výrazněji zbarven než samice)