Střet obou Amerik-část 8.-Velbloudovití

Po docela krátké době přináším další část mého seriálu jménem Střet obou Amerik. Doufám, že se Vám tato část zalíbí!

Střet obou Amerik-část 8.-Velbloudovití

Velbloudovití (Camelidae) jsou skupinou sudokopytníků, v současnosti zahrnujících pouze tři rody: Camelus, Vikugna a Lama, ačkoliv díky lidem z těchto původních druhů vzniklo i několik domestikovaných zvířat. Dnes tito tvorové obývají sever Afriky, arabský poloostrov, pouště na východě Asie, Austrálii (sem však byli zavlečeni člověkem) a dokonce i v Jižní Americe! Samozřejmě se ale nejedná o původní jihoamerickou skupinu živočichů... Začněme tedy popořádku: První velbloudovití se objevili před asi 45 miliony lety, tedy v Eocénu, během starších třetihor (Paleogénu) tam, kde se dnes nachází Severní Amerika. To je také důvod, proč nejstarší velbloudovití bývají nalézáni v oněch vrstvách kdesi v arktické Kanadě. Během Miocénního období žil na severoameickém kontinentu například podivuhodný Titanotylopus, v kohoutku měřící celkem úctyhodné 3,5 metru. V průběhu milionů let se tito tvorové posouvali stále více na jih, doklady o tom vědcům poskytuje například naleziště La Brea v Kalifornii, anebo i samotný stát Florida, v němž svůj domov našel relativně známý Aepycamelus. Před 3 až 2 miliony let se ovšem Severní Amerika srazila se svým jižním protějškem, vznikl Panamský most a zvířata jak z jihu, tak i ze severu začala osidlovat nová území a teritoria. Velbloudovití byli mezi nimi též. Rychle se rozšířili po Jižní Americe, předeším v oblasti And, zatímco na severu zcela vymřeli, poněvadž se velice výrazně změnily životní podmínky, a to především i s koncem poměrně dlouho trvající čtvrtohorní doby ledové. Mezi některé jihoamerické, vyhynuté velbloudovité, řadíme i Eulamaopse, jenž žil v čase před 800 000-11 000 lety. Z primitivnějších velbloudovitých se tak rázem vyvinuly lamy a vikuně. Izolace se na těchto živočiších opravdu podepsala. Když do Ameriky přišli první lidé přes Beringovu úžinu, okamžitě osídlili nová území též, jihoameričtí indiáni poznali detailně své velbloudovité sousedy a začali je využívat k přenosu materiálu, jídla, a chovat pro jejich výjimečné schopnosti. Jednou z předností kamelidů je samozřejmě jejich přizpůsobivost-dokáží osídlit málo úrodná, pustá území, a díky tomu také pevně zakotvili ve středu Jižní Ameriky, ačkoliv jejich severoameričtí předci vyhynuli...

Na prvním obrázku vidíte jednoho z vyhynulých velbloudovitých, zatímco na druhém dnešní vikuňu, žijící v oblasti pohoří Andy. Další část již brzy!!!