Antarktida rájem prehistorických živočichů

Antarktidu máme dnes všichni spojenou s velkými mrazy a neobydleností, vždyť se jedná dokonce o jediný kontinent, který není lidmi trvale obydlen! Ovšem v minulosti se nejednalo pouze o mrazivý světadíl a největší poušť světa. Během nejrůznějších časových období se na Antarktidě vystřídaly celé generace nejpodivuhodnějších a dnes již dávno vyhynulých zvířat... Zkameněliny se v Antarktidě hledají spíše těžko, přesto však již několik desítek bylo vyzdviženo. Z období Permu, poslední geologické éry prvohor, pochází právě několik takových úžasných nálezů. Jedním z nich je i Lystrosaurus, objeven prvně právě v Antarktidě roku 1969. Během většiny Permského období byly všechny kontinenty spojeny v jeden superkontinent zvaný Pangaea a po celém světě panovalo zhruba stejné podnebí-velké sucho. Lystrosauři i další therapsidi, jako například některé typy kynodontů, tedy neobývaly pouze jižní část planety. Díky spojení kontinentů se mohli pohybovat prakticky kamkoliv. Antarktickou krajinu tehdy, před nějakými 250 miliony let, tvořily jehličnaté stromy, řeky a hory. Jednalo se o perfektní prostředí pro tyto savcům podobné plazy... Dále máme důkazy o některých prehistorických tvorech obývajících Antarktidu i z druhohor. Roku 1990 se paleontologovi Williamu R. Hammerovi a jeho týmu povedlo odkrýt kosti prvního kdy nalezeného antarktického dinosaura-dostal jméno Cryolophosaurus (avšak ještě před oficiálním pojmenováním se mu přezdívalo "Elvisaurus"). Tento 6-7 metrů dlouhý dravec zde však rozhodně nebyl sám. Další antarktické nálezy zahrnují opět různorodé typy therapsidů a také dalšího dinosaura, jménem Glacialisaurus. Byl to býložravý prosauropod, mohl se stát potencionální kořistí Cryolophosaura. Není příliš jisté, jaké podnebí tehdy na kontinentu panovalo, jisté je však, že bylo o moc tepleji, než je na něm dnes. Minimálně jehličnany rostly v tehdejším světě ovládaném dinosaury. Antarktida byla součástí Velkého jižního kontinentu (Gondwany) a tak se na ni mohli vyskytovat i dinosauři, kteří prozatím na zamrzlém světadílu vykopáni nebyli. Pozdější objevy náleží horninám z období Křídy. Mezi tyto tvory patří i Trinisaura, popsaná v roce 2013, jež žila před 80 miliony lety. Jelikož však tehdy stále docházelo ke spojení Antarktidy s Austrálií, mohli mnozí australští dinosauři putovat i více na jih. Antarktidu opět tvořily rozsáhlé jehličnaté lesy... Něco už ale nebylo takové, jako dříve. Tehdy se totiž zřejmě poprvé objevilo něco jako roční období. Tuhá zima mohla dinosaury postihnout velice lehce, proto mnozí paleontologové na základě fosilních nálezů Křídových veleještěrů tvrdí, že šlo o teplokrevné živočichy. Po vyhynutí dinosaurů se vlády nad světem a tím pádem i nad Antarktidou ujali buďto savci, anebo také přímí potomci dinosaurů-ptáci. Stále se ochlazující klima mnohé z nich neodradilo od kolonizace. Podle určitých zdrojů byla Antarktida před 50 miliony lety, v době Eocénu, ještě pořád pokryta lesy, v nichž žili vačnatí savci...

S tímto článkem je však spojena ještě jedna menší zpráva. Českým vědcům se totiž nedávno podařilo odkrýt pozůstatky jakéhosi plesiosaurida na zamrzlém ostrově Vega poblíž Antarktidy. Není žádným překvapením, že v okolí Antarktidy během druhohor žili mořští plazi, vždyť už předtím zde bylo vykopáno na obrázku vyobrazené plesiosauří mládě. Nově objevený plesiosaurid žil před 75 miliony lety během Křídy a kromě různých částí kostry se našla i část žaludku s obsahem-poslední potravou, kterou tento plaz pozřel. Již předtím na místo dorazili argentinští a britští vědci a je možná škoda, že se právě jim nepovedlo vyzdvihnout zkameněliny již dříve. Alespoň teď je však svět paleontologie obohacen o něco nového a zajímavého... Za poskytnutí informací pro tuto zprávu děkuji webu www.martinoraptor.blog.cz, kde naleznete více důležitých informací týkajících se nejen nálezu tohoto plesiosaurida.

Snad se Vám tento článek líbil, pokud ano, můžete komentovat...