Od napsání předchozí části projektu "Vyhynulí tvorové z Karibiku" uběhlo již deset dnů. Proto si myslím, že je na čase se do prehistorických časů na ostrovech v Karibském moři pomyslně vrátit, a setkat se s dalším pozoruhodným tvorem, který již vymizel...
Jméno zvířete: Ornimegalonyx,
Zařazení: řád sovy (Strigiformes), čeleď puštíkovití (Strigidae),
Vyhynutí: Pleistocén,
Příbuzní? Existují, v současnosti žije 189 druhů jemu příbuzných.
Ostrovní gigantismus je termín, který označuje zvětšení určitého druhu zvířete či rostliny během vývoje na izolovaném ostrově. Zde se živočich stane dominantním, a mnohdy svou velikostí předčí i své příbuzné z větší pevniny. Právě takovým příkladem byl Ornimegalonyx. Byla to gigantická sova, přesněji řečeno gigantický puštík, který měřil na výšku 1,1 metru a vážil více než 9 kilogramů. Současný výr velký, jenž je též zástupcem čeledi puštíkovitých, může být asi 75 centimetrů dlouhý (resp. vysoký) a jeho váha se může pohybovat okolo 4 kilogramů. Díky důkladným pozorováním bylo zjištěno, že výr velký je schopen ulovit a zabít i srnče, jež váží 17 kilogramů. Představte si pak, jak velkou kořist mohl skolit Ornimegalonyx, jenž byl o mnoho větší, než výr. Vědci studující tento vyhynulý rod obří sovy odhadli, že Ornimegalonyx dokázal zabít kořist vážící i 35 kilogramů, a možná dokonce i trochu víc. Nejen, že to byla skutečně obrovská sova. Měla také úžasné schopnosti. Kromě toho mezi puštíkovitými byla sovou zcela největší dosud popsanou. Může být však kuriózní, že ze všech současných sov se Ornimegalonyxovi svým vzhledem nejvíce podobá sýček králičí, malý puštík žijící v řadě různých přírodních prostředí v Severní a Jižní Americe. Setkáme se s ním jak v pouštích severoamerického západu, tak v mokřinách Llanos ve Venezuele a Kolumbii. Ornimegalonyx byl stavěn podobně, jako sýček králičí, jenž se zdržuje především na zemi. Také tato pravěká sova preferovala půdu, ne větve stromů. Avšak když byly fosilní pozůstatky Ornimegalonyxe nalezeny, byl tento pták omylem popsán jako zástupce skupiny phorusrhacidů, tedy děsoptáků. Zřejmě za to mohla velikost kostí, neboť se zprvu neočekávalo, že by v minulosti mohl existovat tak obrovitý puštík. Jméno Ornimegalonyx bylo zavedeno už roku 1954, ale teprve o 7 let později byl tvor doslova přeřazen z děsoptáků mezi sovy. Ornimegalonyx byl kubánským endemitem, dosud se jeho fosilní pozůstatky nenašly nikde jinde, než na ostrově Kuba. Je dost pravděpodobné, že právě tam se vyvinul, a později odtamtud také zmizel...
Na obrázku vidíme rekonstrukci Ornimegalonyxe se zabitou kořistí, štětinatcem (Solenodon). Kromě těchto bizarních savců, kteří na karibských ostrovech žijí dodnes a patří mezi nevelké množství savců vybavených jedem, se Ornimegalonyx živil také velkými hlodavci jako byl Geocapromys a Macrocapromys (druhý jmenovaný dosahoval velikosti dnešní kapybary) a dokonce i pozemními lenochody, jako byl Megalocnus. Na svou kořist se Ornimegalonyx vrhal ze zálohy a k jejímu zabití využíval své ostré spáry. Vyhynul v pozdním Pleistocénu. Fosilní ostatky byly odkryty v jeskyních, jejichž horniny se datují do doby mezi 126 000 a 11 700 lety. Zřejmě vyhynul ještě předtím, než na Kubu dorazil člověk.
Obrázky a informace z:
Série o vyhynulých karibských tvorech bude pokračovat...
2 komentáře:
Skutečně pozoruhodná sova, sám jsem o ní chtěl už několikrát napsat, ale tolik informací jako ty jsem rozhodně nesehnal - well done my friend :)
[1]: Thanks mate!
Okomentovat