Útěk před časem-část 7.

George už byl několikrát zachráněn před jistou smrtí. Po událostech v Džungli času i v prehistorických časech se konečně s pomocí amerických vojáků vedených poručíkem Dwaynem dostal do jednadvacátého století. Stroj času byl zničen, kvůli čemuž se však začaly objevovat záhadné časové smyčky. Jedna se otevřela v Kostarice a pohltila velkou farmu, další se otevřela ve světě budoucnosti a vedla do Jurského období, z něhož George též vyvázl živ. Lawrence Lynn byl zabit Ceratosaurem, který se objevil v kostarickém pralese, a George unikl jen díky Fernandu Cortesovi (viz. Zpět do Džungle času a George McCann ztracen v čase). Nyní se vidí po 150 milionech let vývoje planety a po měsíci, kdy jeden druhého považovali za mrtvého. Fernando má zřejmě plán, jak časové smyčky nadobro uzavřít. Ale otázkou je, vyjde?

ÚTĚK PŘED ČASEM-ČÁST 7.:

"Proč se skrýváme v téhle jeskyni?" zeptal se George svého přítele po chvíli mlčení. "Protože je jich tu spousta," zašeptal Fernando. "Ceratosaurů?" optal se ho George. "Ano," odpověděl Fernando, "je tu nejmíň jedna celá smečka. Viděl jsem ji, jak časovým průchodem pronikají do našeho světa. A pak jsem je následoval." "Za tu záchranu jsem Ti vděčný," řekl George, "ten oštěp sis asi vyrobil sám, že?" "Ani se neptej, co všechno jsem už s ním porazil. Jenže teď už nemáme žádnou zbraň. Oštěp zůstal zabodnutý v zádech té příšery..." zněla odpověď. Za chvíli se začal ozývat strašný, uši rvoucí řev. "Jsou blízko," šeptal Fernando. Najednou, jako by uhodil blesk, pronikla otvorem ve skále Ceratosauří hlava. Fernando i George se rozkřikli překvapením. Ceratosaurus řval, syčel a slinil, ale ať se snažil, jak chtěl, nemohl hlavu otvorem zcela protáhnout, bránily mu v tom jeho rohy nad očima, jež by si mohl zlomit. Ze skřeků vycházejících z venkovního prostředí se nicméně dalo usuzovat, že není sám a je obklopen přinejmenším dalšími dvěma masožravci, stejně tak děsivými a hladovými. "Co teď? Měli bychom odsud nějak vypakovat," řekl George. "Polez za mnou," odpověděl rozhodně Fernando. Začal se plazit do hlubin úzké jeskyně. Pro klaustrofobika by taková situace byla noční můrou. Malý vchod do jeskyně blokovala obrovská tlama plná zubů, a jediný způsob, jak se odsud dostat, zřejmě tkvěl v plazení se úzkým tunelem plným bahna. Ale ani Fernando, ani George nebyli klaustrofobiky a vůbec se nehodlali vzdát. Fernando jen Georgovi sdělil, že tuhle jeskyni obýval několik dnů, že sem chodil přespávat, zatímco během dnů hledal civilizaci. Jak se tak George plazil za Fernandem, neustále pozoruje, aby se hlavou nepraštil o rovný, nízký strop tunelu, vysvětlil svému příteli, že ještě donedávna kousek odsud stála farma, jež byla pohlcena časovou smyčkou. "Jak jsem řekl, musíme ty časové smyčky uzavřít. Myslím, že by se ještě hodil stroj času," oddechl těžce a takřka nesrozumitelně Fernando, unavený plazením. Konečně dorazili do prostorné části jeskyně. George se zmocnila úleva. Konečně se postavil a protáhl se. Všude okolo byly krápníky, strop této části jeskyně byl nějakých pět či šest metrů vysoký a nahoře se nacházel malý oválný otvor, kterým dovnitř procházelo měsíční světlo. To se odráželo na hladině velmi studené vody. "Už jsem to tu proplaval, když jsem tu jeskyni zkoumal," řekl Fernando, "takže se dej za mnou. Budu plavat napřed. Pořádně se nadechni a zkus zastavit dech aspoň na minutu. Pak se octneme venku." Když George vstoupil do vody, celý se oklepal. Toto měla být zřejmě nejstudenější koupel v jeho životě. Ale nic nezdržoval, naopak byl odhodlán Fernanda následovat. Když hlava jeho přítele zmizela pod hladinou, nadechl se a pak se také ztratil v průzračně čisté vodě. Fernando plaval celkem hluboko a George se trochu obával, aby mu stačil dech. Brzy propluli velkým otvorem, zdobeným podivuhodnými vápenatými útvary tvarovanými vodou po miliony let, a ocitli se venku. Voda v malém pralesním jezírku byla i v noci teplá, takže to bylo jako vyměnit studený bazén za teplou lázeň. Voda zde byla nicméně kalná a špinavá, oba z ní co nejdříve vylezli. "Teď musíme k té planině, kde jsou stále vojáci," nařídil George. Fernando zapnul starou svítilnu. Jakmile vstoupili do lesa, velmi se zalekli. Ceratosaurům neunikli, naopak, chytili se do pasti...

Pohlížely na ně čtyři hladové oči. Dva velcí dospělí Ceratosauři, zřejmě vůdčí samec a samice, hlídkovali v okolí. Začali mocně řvát a utíkali za Georgem a Fernandem. Ti se oba vrátili ke kalnému jezeru a skočili do něj. Ceratosauři se na jeho břehu zastavili. Stále však oba muže sledovali. Z džungle brzy přiběhl další Ceratosaurus, a pak ještě další dva, sotva dvoumetroví jedinci, mláďata. Teď jich tu bylo celkem pět a zcela blokovali únikovou cestu. "Tak, co teď?" zeptal se trochu bezradně Fernando. George však rychle přišel s plánem. Na jeho povel doplavali ke skále, ale nevydali se pod vodu, aby se vraceli do jeskyně. Naopak, začali po kluzkých kamenech šplhat nahoru. Šlo to těžce. Netrvalo však dlouho a ocitli se na jejím vrcholu. Byl odsud nádherný výhled. Také uviděli planinu a věděli, kterým směrem se mají dát. Sestoupili ze skály. Stáli opět před jeskyní. Ostatní Ceratosauři zde nehlídkovali. George se marně snažil od Fernanda zjistit, kolik Ceratosaurů sem proniklo, ale ten vážně nevěděl. Utíkali lesem jako šílení. Na planinu doběhli poměrně brzy. Shledali se tu s Dwaynem a jeho dvěma pobočníky. Dwayne se zvedl a utíkal k Georgovi. "Propána, vy jste naživu! Báli jsme se, že se Vám v tom lese něco stalo!" vyhrkl a poplácal ho po rameni. "Kdo je tohle?" zeptal se a ukázal na otrhance. "Toto je Fernando Cortes, o kterém jsem Vám už vyprávěl. Ten, který se kdysi pokusil uniknout z Jurské Tanzanie, ale Ceratosauři mu to překazili. Poslyšte, Lynn je mrtvý. Ceratosauři ho zabili. A proč? Protože se tu otevřela časová smyčka, úplně samovolně. Jen díky tomu Fernando z pravěku unikl. Po lese teď běhá celá smečka těch monster, šla po nás a skoro nás dostala... Ale Fernando má plán, jak časové smyčky uzavřít, takže ho musíme uskutečnit!" vysvětloval spěšně George. "Jaký je ten plán?" zeptal se Dwayne nedočkavě Fernanda. "Poměrně jednoduchý. Myslím, že stačí vzít zničený stroj času a nechat ho rozmetat časem samotným. Jinými slovy, ať si ho časové smyčky samy rozdrtí. Stačí, aby se ta, do níž ho vložíme, uzavřela," řekl Fernando. "To je dobrý plán," pokýval hlavou George. Sám znal stroj času mnohem lépe než Fernando, vždyť ho také vlastnil, kdežto Fernando byl pouze chlápek z pralesa. Jenže teď přišel s geniálním řešením. "Tak na co čekáme? Musíme zpátky do Panamy, do Džungle času!" vykřikl Dwayne. "Počkejte," řekl klidně Fernando, "nejdřív ty příšery v lese. Časová smyčka se tam pořád nachází, tak je musíme nějak dostat zpátky do pravěku. Nalákáme je tam. Potom smyčku uzavřeme." Nato vytáhl z kapsy starý otevírač časové smyčky. George si vzpomněl na to, co se stalo předtím, než se zde znovu setkali. "Utíkej, dělej! Projdi tou svou! Já se dostanu do současnosti a informuju je o tom, co se s tebou děje! Budeš zachráněn Georgi!" Řev Ceratosaurů v prehistorické Tanzanii byl stejně děsivý, jako nyní v kostarickém pralese, a přesto měl tehdy George pocit, že Fernando mluví pravdu. Nakonec se sice Fernandovi situace zkomplikovala, ale teď jsou oba naživu. Navíc se z nich stali přátelé...

Ze vzpomínání ho vytrhl až Dwaynův hlas: "Tak, svolal jsem všechny vojáky. Už jsou tu. Nikomu se nic nestalo, ale jeden z nich viděl mladého dinosaura, jak se líně sune lesem. Máte tedy pravdu, jsou tu. Dovolíme panu Cortesovi, ať nás k časovému průchodu dovede." Cesta lesem zabrala jen chvíli. Už se rozednívalo. Prales nebyl tak temný a viditelnost se zlepšila. Také pocit strachu většinu členů expedice opustil. K časové smyčce došli brzy. Byla poměrně malá. "Ještě jedna věc," zasmál se Fernando, "máte tu někdo baterky? Abych dal nový baterky do toho otevírače." Stanley hned popadl svou svítilnu, vytáhl z ní baterky a podával je Fernandovi, ale Joe jej předběhl. Fernando poděkoval. Joe se na Stanleyho podíval s úsměškem ve tváři. "Dost, chlapi! Nepoperte se tu zase!" okřikl je Dwayne. "Hele, Joe, jednoho dne si ty a já pořádně promluvíme," hrozil svému nepříteli Stanley. "Tak jo, souhlas, jizváči," usmál se drze Joe. Vše přerušil sykavý řev. "Jsou tu. Mají náš pach. Jdou po nás. Na můj povel do smyčky! Utíkat!" zavelel Fernando. Celá smečka Ceratosaurů se dala do pronásledování lidí, kteří ji lákali střelbou do vzduchu. Brzy se tedy ocitli zpět ve světě pravěku. George rychle všechny upozornil, že by měli vylézt na stromy. Dvěma vojákům se to však nepodařilo. Ceratosauři je ještě na zemi začali žrát zaživa. Ostatní slezli z pravěkých kapraďorostů a hnali se zpět k časovému průchodu. Mladý, dvoumetrový Ceratosaurus je ovšem následoval. Fernando běžel poslední, aby časovou smyčku včas uzavřel. Ceratosaurus ho však dohnal. Narazil svým tvrdým čelem do jeho zad. Fernando upadl. Všichni už byli v současnosti, jen George ještě běžel k průchodu. Byl těsně před ním a ohlédl se. Viděl, že má Fernando trable. Proběhl do našeho světa, vytrhl Dwaynovi pušku z ruky, opět pronikl do světa pravěku a Ceratosaurovi, který tahal Fernanda za cáry oblečení, div že ho ještě nekousl do těla, uštědřil střelu do srdce. Mladé, lovem posedlé zvíře se otřepalo a spadlo těsně vedle Fernanda. "To Ti nikdy nezapomenu!" řekl Fernando, a oba proskočili časovou smyčkou do současného světa. Fernando ji okamžitě zavřel. "No, škoda, že tam zůstali jen proto, že požírali mrtvoly našich přátel. Budeme teď muset vyplatit škodu jejich rodinám. Každopádně jsme to zvládli! Myslíte, že zavřeme i tu velkou smyčku, jež pohltila farmu?" zněla Dwaynova slova. "Ne," řekl George. "Lze uzavírat jen ty průchody, jež vedou do časů, na něž jsou otevírače či zavírače smyček uzpůsobeny. Budoucnost to rozhodně není. To znamená, že jediný způsob, jak tu smyčku zavřít, je zničit stroj času v jedné z nich. Myslím, že tahle bude k jeho zničení ideální." Čekal je namáhavý pochod lesem zpět do nedaleké vesnice, a pak let zpátky do panamské Džungle času. George i Fernando se rozhodně netěšili na shledání s jejími obyvateli. Jedině tam však mohl být zničený stroj času znovu získán...

Příští část Útěku před časem bude již částí poslední. A zároveň zřejmě poslední částí příběhů o Džungli času... Přežijí vojáci? Přežije Fernando? A přežije George McCann? Podaří se tento běh, tento útěk před časem, dovést do cíle? To ukáže jen čas...