Jak jsem slíbil, tato část Ztracené fauny Nového Zélandu se bude zabývat jedním vymizelým novozélandským savcem... Že na Novém Zélandu původně žádní nežili? No, není to tak úplně pravda. Už minule jsme si představili obyvatele novozélandského pobřeží, vyhynulý druh tamního lachtana. Takže tentokrát je na čase let do vnitrozemí! Natáhněte křídla!
Vědecké jméno: Mystacina robusta,
obecné jméno: mystacina větší,
Vyhynutí: 60. léta minulého století.
Do řádu letounů (Chiroptera) patří dvě velké skupiny, a to kaloni (Megachiroptera) a netopýři (Microchiroptera). V současnosti netopýři sestávají ze 17 čeledí (avšak jejich počet se s neustále pokračujícím vědeckým výzkumem může málo měnit), z nichž jedna se vyskytuje pouze na Novém Zélandu. Hovoříme o čeledi Mystacinidae, a v současnosti také o pravděpodobně jediném žijícím druhu, kterým je mystacina novozélandská (Mystacina tuberculata). Má tři poddruhy a vyskytuje se na obou velkých ostrovech Nového Zélandu. Od hlavy po krátký ocásek měří 5 nebo 6 centimetrů, obvykle obývá lesy od pobřeží až do výšky 1100 metrů nad mořem, a je to všežravec. Ve srovnání se svým zmizelým příbuzným, mystacinou větší, je to drobeček. Tento vyhynulý druh netopýra měl totiž rozpětí křídel 30 centimetrů! To je pro srovnání délka holuba, takže jistě patřil k větším netopýrům. Délka těla činila 9 centimetrů. Na Novém Zélandě žil přinejmenším po stovky tisíc let, možná i po miliony let, po boku své příbuzné. Až na počátku 60. let 20. století byly mezi těmito dvěma tvory nalezeny jisté rozdíly. Do té doby nebyla mystacina větší považována za odlišný druh, a tak představovala jen větší zástupce mystaciny novozélandské. V Pleistocénu i po většinu Holocénu žil tento netopýr na Severním i Jižním ostrově, nicméně krátce po příjezdu evropských kolonizátorů byl tlačen na jih, a tak nakonec zbyla jen populace vyskytující se na Stewart Island a na okolních ostrůvcích na jih od Jižního ostrova Nového Zélandu. Ve 20. století byl tento obdivuhodný druh poměrně hojný už jen na některých ostrůvcích, včetně ostrova Taukihepa, jenomže následná invaze krys druhu Rattus rattus způsobila jejich zánik. Krysy byly celkově odvěkými nepřáteli mystaciny větší. Už v minulosti způsobilo rozšíření polynéské krysy druhu Rattus exulans, které Maoři říkali kiore, zánik mnoha populací mystaciny větší. Hlodavci představovali pro tyto letouny velkou konkurenci...
Není zcela potvrzeno, že mystacina větší vyhubila, alespoň IUCN ji klasifikuje jako kriticky ohrožený druh, jenž je pravděpodobně vyhuben. Nikdo totiž tohoto netopýra od 60. let minulého století nespatřil. Netopýři však patří mezi těch několik málo skupin savců, která naší pozornosti obvykle uniká. Zatímco spíme, poletují nad našimi zahradami a loví hmyz, nebo v případě mystacin lízají sladkou šťávu květů. Vzhledem k tomu, že už byly podniknuty dvě velké expedice na Taukihepu a také na ostrov Pautahina, a to v letech 1999 a 2009, a nepodařilo se žádné mystaciny větší odchytit do speciálních sítí, aby mohly být prostudovány, musíme se zřejmě smířit s tím, že tento nádherný tvor již neexistuje... O tomto netopýrovi se toho mnoho neví. Živil se nektarem, pylem, a květy. Také chytal hmyz, především brouky a můry. Existuje jen několik fotografií živých jedinců, a také vycpaniny (viz. obrázek výše). Nyní je však zřejmě jedinou mystacinou žijící na naší planetě mystacina novozélandská (foto níže)...
Zdroj obrázků: WikiMedia Commons.
Tento článek se zřejmě tolik nehodí do rubriky Podivuhodné zprávy ze světa pravěku, neboť pojednává o živočichovi, jenž vyhynul teprve nedávno, a v našem letopočtu. Jelikož se však projekt Ztracená fauna Nového Zélandu zabývá především prehistorickými tvory, z nichž některé lidé ani nepoznali živé, zařadil jsem i tento článek do této rubriky, ačkoliv vím, že to zřejmě není volba nejlepší... Příští část napíši možná ještě koncem tohoto týdne.
Žádné komentáře:
Okomentovat