V minulé části jsme se věnovali tučňákovi Waitaha, který vyhynul relativně nedávno. Nyní se podíváme na novozélandského obratlovce, v tomto případě přesněji mořského savce, který zmizel z naší planety ještě dříve, než jej mohlo lidské oko vůbec spatřit...
Vědecké jméno: Neophoca palatina,
obecné jméno: v angličtině Pleistocene New Zealand sea lion, české není,
Vyhynutí: Před 400 000 lety.
Neophoca palatina byl druh lachtana, který se vyskytoval při pobřeží Nového Zélandu v Pleistocénu. V této době vypadal Nový Zéland jinak, než dnes. Jižní ostrov byl pokryt obrovitými ledovci, hladina světových moří byla podstatně nižší a z tohoto důvodu i samotné novozélandské pobřeží vypadalo tehdy jinak. Lachtan druhu Neophoca palatina je jedním ze dvou druhů spadajících pod rod Neophoca; tím dalším je lachtan šedý. Žije dodnes a je to jediný australský endemit ze skupiny ploutvonožců, a je ohroženým druhem. Zatímco on se vyskytuje na jižním a jihozápadním pobřeží Austrálie, jeho novozélandský bratránek žil na pobřeží Severního ostrova. Aspoň tolik víme z fosilních nálezů. Dosud totiž byla nalezena pouze jediná lebka, a to na Ohope Beach, jež je populární plaveckou destinací. K nálezu došlo roku 1937. Dlouho se odborníci domnívali, že lebka patří lachtanovi šedému a tak došli k závěru, že v prehistorii, v období Pleistocénu, byl lachtan šedý mnohem více rozšířen, než dnes. Až roku 1983 byl tento lachtan klasifikován jako nový druh, Neophoca palatina. Znatelným rozdílem mezi lebkami lachtana šedého a novozélandského N. palatina je délka patra v tlamě. N. palatina měl velmi krátké patro. Rozdílných znaků je však více.
Závěry učiněné minulý rok, vycházející z detailního průzkumu lebky a s využitím morfometrické analýzy, jen potvrdily, že N. palatina se od lachtana šedého (N. cinerea) výrazně liší, a je proto opodstatněné obě zvířata klasifikovat jako rozdílné druhy. Proč však tento novozélandský lachtan vyhynul? Byl přece dokonale přizpůsoben k životu v chladných vodách, mnohem chladnějších, než na jihu a jihozápadu Austrálie. V době ledové byly místní vody skutečně velmi chladné, a jemu se v nich dařilo. Lovil zde různé hlavonožce, ryby, snad i žraloky (takový je přinejmenším jídelníček jeho dnešního blízkého příbuzného). Zůstává otázkou, co přesně způsobilo jeho vyhynutí. Ale ať už to byla změna klimatu nebo ústup ledovců, jenž se však před 400 000 lety s největší pravděpodobností neodehrál (tehdy byla doba ledová v plném proudu), s člověkem se lachtan druhu Neophoca palatina nesetkal. Tehdy, když lachtan vyhynul, se ještě nevyvinul moderní lidský druh (Homo sapiens sapiens), a mělo trvat skutečně ještě další čtyři stovky tisíců let, než se mu podařilo osídlit Nový Zéland a objevit tak skrytý ráj ptáků moa...
Zdroje obrázků:
V další části tohoto projektu se budeme věnovat jinému původnímu savci z Nového Zélandu, jenž vyhynul...
Žádné komentáře:
Okomentovat