Správce dinosauřího parku - Nemocný Dan

Správce dinosauřího parku je zpět! Jak ale brzy zjistíte, Dan to nyní nemá zrovna jednoduché. Když ho konečně nezlobí zvířata, sám čelí menší nepříjemné záležitosti...

Nemocný Dan

"Hepčík!" se stalo mým nejčastějším vyjádřením čehokoliv, a to během posledních dvou či tří dnů. Ve středu jsem se cítil celkem malátně, ale říkal jsem si, že to nic není a tak jsem ještě toho odpoledne šel nakrmit Siamotyranna. Vypadal celkem štastně: konečně jsem ho viděl nenarážet na plot. Konečně nebyl tak zuřivý. Ale já měl zvláštní pocit-ne z toho, že se Siamotyrannus přestává chovat tak, jak jsme na to byli zvyklí. Cestou k domku s krmivem jsem se začal trochu motat. Můj kamarád Jack mě potkal, zrovna se vraceje z vyklizení terária velkých želv druhu Testudo atlas. "Že ty jsi se napil whisky, co, kamaráde?" žertoval. Já mu ale jediným gestem dal najevo, že tohle na oko nedělám. Bylo mi vážně docela zle. Jack ochotně odnesl zbytky masa zpět do domu s krmením a pak mě odvedl ke mě do domku. Kdyby mě nepodpíral, byl bych asi upadl a dost možná i omdlel. Pořád se mě starostlivě ptal: "Nemáš úžeh? Nenapil jsi se špinavé vody? Nesnědl jsi něco špatného?". Ale já byl s těží schopen odpovědí. Těžko se mi o všem přemýšlelo, vážně jsem byl skoro mimo. Snažil jsem se vzpomenout si na cokoliv předtím, věděl jsem jen, že jsem spal dobře, že noci jsou chladné a člověk se jen tak neprobouzí, takže spánek mi nechyběl. Přemýšlel jsem, zda mi něco neudělaly drápy Megalancosaura, který mě minulý týden hezky podrápal, ale to je pitomost, neboť drápy těchto živočichů neobsahují žádný jed. Nebyl jsem uštknut žádným z našich hadů... Sám jsem to nechápal. Jakmile mě Jack dovedl ke mě domů, oblékl jsem si teplý svetr a zalehl do postele. Dino, který obvykle spí vedle ní, byl celý pryč. Jako by cítil, že je mi špatně. Jack nemeškal a běžel pro našeho doktora. Netrvalo ani dvacet minut, a vrátil se při příchodu doktora. Lékař si mě prohlédl a správně usoudil, že mám nějakou tropickou nemoc. Musel mě prý bodnout komár, a to klidně už v noci z úterý na středu. O ničem jsem nevěděl, ale na zápěstí jsem měl malou ranku, které si doktor spolehlivě všiml. Nařídil mi, ať nevycházím z domu. Jack mezitím Dina odvedl do jeho ohrádky za mou zahradou. Tak, a od té chvíle jsem už jen ležel...

Abych řekl pravdu, když jsem se dnes dopoledne probral, pamatoval jsem si všechno velice dobře. Jen mě překvapilo, že jsem spal po celý čtvrtek. Doktor ke mě prý chodil a dával mi léky, ale zrovna toho jsem si nepamatoval. Ze včerejška je v mé hlavě jen krátká, skoro prázdná vzpomínka na Dinovo houkání. Asi mě postrádal. Lékař mi dnes dopoledne sdělil, že tato komáří nemoc není nijak vážná, ale má prý obavy, aby nešlo o jednoho z komárů žijících původně na Isle of Die. Ten od Tedova ostrova dělí velká plocha slané vody, ale kdo ví, třeba se sem nějaký takový komár dostal. Pokud by do mě vpustil nějaké nebezpečné látky kolující krví některých prazvířat z Isle of Die, nebylo by to dobré. V tuto chvíli však mohu říci, že se cítím podstatně lépe a sám si nemyslím, že by zde bylo nějaké riziko. Naštěstí za mě po tyto dny převzal úlohu správce náš Oliver. Pracuje velmi schopně, takže se nemusím bát, že by některé z mých úkolů nebyly splněny. Dnes po obědě se na mě přišel podívat a sdělil mi, že kvůli mé nemoci dokonce odsunul chystaný výlet na Isle of Die. Avšak až se dám do kupy, okamžitě vyrazí. Jeho cílem jsou malí pravěcí savci. Ti by se nám opravdu hodili. Jinak náš park během týdne trhal rekordy, pokud jde o návštěvy. Už teď z peněz turistů můžeme splatit řadu dluhů, jež pro nás Clark získal svou pomocí. Jen doufám, že já sám budu brzy na nohou a budu se opět moci pustit do řízení parku...

Proč je Dan nemocný? Odpověď Vás možná překvapí: protože já sám jsem nyní nemocný. Ne že bych měl tropickou nemoc, ale teploty mám vyšší a proto jsem také tuto část Správce napsal podstatně později-až večer. Nemohu slíbit, že v příštích dnech budu psát články, nicméně nijak to nevylučuji-uvidím, jak mi bude... Zatím přeji hezký zbytek dne!