Alexander Kellner

Zdroj obrázku: http://thechronicleherald.ca/sites/default/files/imagecache/ch_article_main_image/articles/Dino_1.jpg

Alexander Kellner (narozen 26. září 1961) je paleontolog a známý světový odborník na ptakoještěry nebo-li pterosaury. Narodil se ve Vaduzu, hlavním městě Lichtenštejnska, ale už v dětství se s rodiči přestěhoval do Brazílie. Má brazilské občanství a v zemi také žije a pracuje. Některé z jeho výzkumů však byly vedeny ve Spojených státech amerických. Tam Alexander Kellner stál za vytvořením Pterosauří pracovny v Pittsburghu a Ptakoještěřího sympozia v Americkém přírodovědném muzeu v New Yorku. Na přípravě těchto naučných "ptakoještěřích míst" pracoval v letech 1995 a 1996. Spolupracoval i s věhlasnou Columbia University. Roku 1997 se stal profesorem v Museum Nacional v Brazílii, národním muzeu shromažďujícím přírodní poklady této rozlehlé jihoamerické země. Ačkoliv jeho práce se ubírala i zoologickým směrem, Kellnerovým hlavním zaměřením stále zůstávají létající plazi druhohor. Ptakoještěři ho zajímali od malička. Už v době, kdy byl studentem, nacházelo se v jeho sbírce několik kostí ptakoještěrů, jejichž pozůstatky se v Brazílii dodnes poměrně hojně nacházejí. Na Federální univerzitě v Rio de Janeiru, kde studoval, byli ptakoještěři jeho hlavním zaměřením, přestože předmětem, jenž si vybral, byla geologie obecně... Alexander Kellner patří mezi významné paleontology, známé i řadou velkých expedic. Vedl výpravy směřující do Íránu, Chile, Liaoningu v Číně a také na ostrov Jamese Rosse, který je součástí Antarktidy. Kellner napsal již přes 500 vědeckých pojednání, ale proslavil-li se něčím v širší veřejnosti, pak je to popularizace světa pravěku. Propaguje svět paleontologie lidem všeho věku. Stal se také významným výzkumníkem, jde-li o fylogenii pterosaurů. Jeho hlavním rivalem je v tomto ohledu David Unwin, britský paleontolog působící v anglickém Leicesteru a také v německém Berlíně... Mezi ptakoještěry, které Kellner popsal, jsou rody Tupuxuara, Tapejara, Brasileodactylus, Thalassodromeus, Bergamodactylus nebo Nemicolopterus. Vesměs to byli létající plazi skutečně všech tvarů i velikostí, ze všech koutů světa, od Brazílie po Itálii. Kromě ptakoještěrů popsal některé suchozemské krokodýly, jako byl Coringasuchus, vzdálený příbuzný Notosucha. Z dinosaurů popsal zřejmého předka sauropodů, pozdně triasského Unaysaura, nebo poměrně velkého (asi 20 metrů dlouhého) brazilského sauropoda Maxakalisaura. Ten je podle Kellnera největším dosud popsaným dinosaurem z Brazílie. Dalším pozoruhodným, tentokráte masožravým dinosaurem, kterého popsal, je Santanaraptor. Ten navzdory svému jméno patřil do příbuzenstva T-Rexe, nikoliv raptorů. Alexander Kellner za svou práci již obdržel několik ocenění, včetně prestižní ceny udílené brazilskou vládou...