Nejmenší tapír na světě

V roce 2016 se opět potvrdilo, že tapírů na naší planetě nežijí čtyři druhy, ale rovnou pět. V roce 2013 došlo k něčemu, co bývá občas nazýváno objevem století. Nález velkého savce v centru deštného pralesa, jenž byl však svou existencí pro zoology předmětem sporů po celé století. Dnes víme, že Tapirus kabomani je pátým a také nejmenším druhem tapíra na světě. Když byl v roce 2013 oficiálně vědecky popsán, stal se prvním lichokopytníkem objeveným po sto letech. K nálezům velkých zvířat dochází zřídkakdy, ačkoliv v minulém roce se zoologům podařil přímo astronomický objev, když byl nalezen nový druh menšího kytovce. Tapirus kabomani, malý tapír bez českého jména, byl však občas jako odlišný druh rozlišován už po velmi dlouhou dobu. Někteří odborníci si na počátku 20. století všímali rozdílů mezi populacemi tapíra jihoamerického. Některé populace se zdály být menší vzrůstem jedinců, takřka jako by mělo jít o odlišný druh. Už v roce 1914 americký prezident Theodore Roosevelt navrhl, aby byl Tapirus kabomani uznán za samostatný druh. Teddie Roosevelt byl velkým ochráncem přírody a jedním z nejpopulárnějších amerických prezidentů všech dob. Správně odhadl, že v Amazonii nežije jen jeden druh tapíra. I místní lovci zvěře, mnohdy však zvířata vybíjející, což je velmi smutné, rozpoznávali dva druhy tapírů. Návrh byl však zavržen, jak jinak to popsat? A pak, v roce 2003, byl Tapirus kabomani téměř prohlášen za nový druh též. Zkoumání lebky potvrdilo, že se nejedná o tapíra jihoamerického. Opět bez úspěchu, avšak o deset let později přišly téměř nezvratné důkazy. Navíc pozdější zkoumání DNA poukázalo na genetické rozdíly mezi tapírem jihoamerickým a tapírem druhu Tapirus kabomani. Nyní tedy spolehlivě víme, že na naší planetě zbylo z kdysi hojné evoluční linie překypující různými druhy lichokopytníků, pět druhů tapírů. Jakožto nejmenší tapír ze všech se Tapirus kabomani pyšní hmotností 110 kilogramů, měří 130 centimetrů na délku a vysoký je 90 centimetrů. Mezi samci a samicemi jsou rozdíly. Často je pohromadě nenalezneme, po většinu roku jsou samotářští. Jelikož je tento druh pro vědu relativně nový, nevíme ještě, zda je přímo kriticky ohrožen. Místní tapíry loví, navíc znečištění vod a ničení Amazonského pralesa, kde Tapirus kabomani žije pouze v několika odlehlých lokacích v Brazílii, Kolumbii, Francouzské Guyaně a snad i v Bolívii, si vybírá svou daň. O jeho životě toho není mnoho známo. Vzorky odebrané z trusu dokázaly, že se živí listy a semeny dvou rodů místních palem. Tento druh je tedy velmi význačným roznašečem semen rostlin. Prakticky nestrávená semena, jež prošla zažívacím traktem, se šíří do dálek. To pomáhá k nastolení biologické rovnováhy v ekosystému... Jde-li o evoluci tapírů, oddělil se Tapirus kabomani od tapíra jihoamerického před 500 tisíci lety. Patří tedy mezi relativně mladé druhy savců. Zde je také možné zaznamenat, proč bylo v minulosti tak těžké rozlišit tyto dva druhy; vždyť je od sebe dělí doslova jen pár vteřin geologického času! V budoucnu bude jistě zjištěno více o stávajících počtech tohoto malého tapíra. Snad se pak podaří najít způsob, jakým jej zachránit. Lidé bohužel v ničení deštných lesů pokračují, pokud by se však tento tapír ukázal být obyvatelem přírodní rezervace, nebo by území, jež obývá, bylo vyhlášenou rezervací, pak by tyto kroky jistě přispěly k jeho záchraně. Je dosti pravděpodobné, že status ohrožení tapíra druhu Tapirus kabomani budeme znát již za pár let...

Na obrázku se nachází samice (vlevo) a samce tapíra druhu Tapirus kabomani. Fotografie byla pořízena fotopastí v brazilském státu Amazonas.