Již víte, že se tentokrát Sabine, Pierre a Jack vypravili do Arnhemské země, kde řádí jedna notoricky známá australská příšera. Říká se jí Burronjor a mohl by to být přežívající masožravý dinosaurus. Tým se ubytoval na farmě jednoho starého farmáře, kolem ní nastražil fotopasti a dvě videokamery. Pak se bohužel ukázalo, že se při hledání ztraceného jehněte starý farmář chytil do pytlácké pasti. Musel být ošetřen. Jeho synovec Jamie se ho pokoušel najít, ale v lese ho cosi zakouslo. Sabine zmizela v lese a Jack si prohlédl záznam, na němž byly dvě dlouhé zadní končetiny pokryté šupinami... Dalšího dne Pierre a Jack začali s hledáním Sabine, ale cestu jim něco zkřížilo...
LOVCI KRYPTIDŮ: V ZEMI BURRONJORA, ČÁST TŘETÍ:
"To je klokan! Zastav to!" vyhrkl Pierre, jakmile si všiml těla zvířete ležícího na silnici. Auto zastavilo a Pierre s Jackem vyběhli, aby si ho prohlédli. "Zemřel vyčerpáním, před něčím utíkal... A cítíš to? To hoří les!" řekl Jack, tělo klokana přenesli na okraj silnice a pokračovali v cestě. Jak tak jeli dál, pozorovali, jak z lesíka šlehá víc a víc plamenů. "Tady se muselo něco stát... Les byl zapálen kvůli suchu. Už hodně dlouho tu nepršelo," zamýšlel se Jack při řízení auta. Pierre si lámal hlavu s tím, jak najdou Sabine. Vyjeli až na okraj lesa. Ten nyní připomínal jednu velkou pec. Před zabržděným vozem se rychle plazil taipan následovaný dvěma malými suchozemskými želvami. Lesní ptáci vyděšeně švitořili, přestože mnozí z nich plamenům úspěšně unikli. Jack začal požár natáčet na svou videokameru. Pierre si mezitím všiml, že na dalekém kopci někdo stojí. Ihned vytáhl dalekohled, aby se na tu osobu podíval. Naštěstí to byla Sabine... Rozběhl se za ní. Hned co jej uviděla, začala na něj mávat. Pierre jí pomohl kopec sejít. S Jackem ji posadili do auta a rychle odvezli zpět do farmy. Až tam jim Sabine řekla, co se jí v noci přihodilo. Když utíkala do lesa za Jamiem s cílem najít nezvěstného starého farmáře, ztratila se ve tmě. Šla stále dál a dál, až narazila na malé údolíčko. Necítila se tam příliš dobře. Chtěla jím projít a dát se po směru malého potůčku, který údolíčkem protékal. Uklouzla však o nějaké kosti. Byly to kosti jehňátka, které se v noci ztratilo. A jejich majitel nebyl ze Sabininy přítomnosti nikterak nadšený. Sabine se ulekla, když viděla dvě kulaté, plazí, svítící oči hledět na ni z takové blízkosti. Když netvor otevřel tlamu, šel z ní odporný zápach. Sabine vytáhla z kapsy zapalovač a nechala ohněm chytit první větev, kterou měla po ruce. Pak uviděla, jakému hroznému tvorovi čelí. Byl to nepochybně Burronjor. Z velké tlamy plné ostrých, dozadu zahnutých zubů mu tekly sliny. Byl zhruba tak vysoký jako Sabine, tedy mnohem menší, než se předpokládalo. Nicméně, zuřivost mu nechyběla. Sabine před ním mávala zapálenou větví, až získal trochu respektu a vzdálil se. V tu chvíli Sabine vyrazila v bezhlavý útěk. Bohužel zapálenou větev nechala na místě a tak to byla ona, kdo způsobil lesní požár. Když se o tom doslechl starý farmář, nejprve klel. Jack jej však brzy přerušil: "Alespoň teď Burronjora snáze nalezneme. Na otevřeném prostranství bude vidět jako nikdy předtím. A taky se snad dozvíme, kdo v tom lese nechal pytláckou past. Jen... Propána! Naše kamery! Jednu jsem v lese nechal!" Jack se rozběhl do lesa před farmou. Byli tam hasiči a právě bojovali s posledními plameny. Jack o tom, že lesní požár způsobila členka jeho týmu, raději pomlčel. Jen se optal, jak to může vypadat s kamerou, již tam zanechal. Odpověď byla zcela jasná: lehla popelem. Jack byl však rád i za záběry zadních končetin toho dravce. Kameru, na níž byly zaznamenány, měl stále u sebe a ukázal ji Pierrovi i Sabine. "Jo, přesně takhle strukturovanou kůži měl!" řekla Sabine, když nahrávku sledovala... O dva dny později se farmářův stav zlepšil. Lovci kryptidů mu na farmě hodně pomáhali. Po smrti synovce Jamieho na tom farmář stále nebyl zrovna nejlépe. Byl hodně smutný. Jack se odebral do blízkého města, aby se policie optal na výsledky výzkumu Jamieho těla. Nic nového však zjištěno nebylo. Avšak Jack jakoby věděl, že Burronjor musí být vrahem. Les teď vypadal jako jedno velké lávové pole, ze kterého se i po několika dnech kouřilo. Zbytky kmenů stromů byly až k pláči. Jack ani neinformoval své přátele o těchto krocích. Sám chtěl Burronjora najít. Netrvalo dlouho a stopy v té popelnaté pokrývce mu ukázaly cestu za kryptidem...
Byl tam, procházel se po hnědé půdě, zbytky lesa maje daleko za sebou. Jack ho ve vteřině začal natáčet. Bohužel byl dost daleko na to, aby získal nějaké dobré záběry, a tak se musel podstatně přiblížit. Přitom si všiml, že z lidí tu rozhodně není sám. Mezi ohořelými větvemi tak třicet metrů napravo od něj ležel nějaký muž. V ruce měl pušku, na hlavě kšiltovku a obličej mu kryl hustý plnovous. O Jackově přítomnosti ani nevěděl, puškou mířil na Burronjora a soustředil se na střelu, která již brzy měla opustit jeho zbraň. Jack zanechal natáčení a připlazil se za tím mužem. Dal mu pěstí ránu do hlavy. Střelec na chvíli pozbyl vědomí. Jack vytáhl videokameru a začal natáčet Burronjora. Z této pozice získal nádherný záběr, ačkoliv trval jen dvacet vteřin. Burronjor si totiž Jacka všiml a jelikož si zde, na otevřeném prostranství, připadal trochu zranitelný, stáhl se. Střelec se konečně probral. "Vy tady střílíte dinosaury?" zeptal se ho přátelsky Jack. "Tak to vy! Vy jste mě takhle bácl do hlavy! To si vypijete!!!" řekl na to nasupěný střelec. "Vy jste tady kladl pytlácké pasti?" zeptal se ho již vážněji Jack. "Ale," na to trochu drze ten vousáč, "vy jste nějaký ochránce přírody či co?" "No, dalo by se to tak říct. A taky zoolog. Pokud vím, tak jedna pytlácká past tady způsobila větší zdravotní potíže starému panu Arnoldsovi. Avšak já se domnívám, že cílem bylo chytit Burronjora," vyprávěl Jack. "No, tak to je moje práce," usmál se ten vousáč a dal Jackovi ránu pěstí do obličeje. Jack se však nenechal, kopnul svého nepřítele do břicha a ten se zhroutil k zemi. Jack si vzal jeho pušku a okamžitě zavolal místní policii. Postál s puškou na místě, zatímco ležícího stále kontroloval, do té doby, než přijela policie. Překvapivě, místní policisté toho muže znali. "Jmenuje se Andrew Handrickson a odseděl si už patnáct let za pytlačení nebo vraždy lidí," řekl Jackovi jejich šéf. Jack se pak vrátil zpět na farmu. Zdá se, že cesta už byla u konce. Byla tu snad poslední záhada, kterou Jack chtěl vyřešit. Proč Jamieho zabil Burronjor? Bylo to daleko od místa, od toho údolíčka, kudy proběhla Sabine a kde se Burronjor zdržoval. Jack přišel s bravurním řešením a to především po shlédnutí své prvotřídní videonahrávky. V lese nežil jeden, ale minimálně dva Burronjoři. Ten, kterého Sabine potkala, byl asi její výšky. Avšak ten, jehož Jack natočil, byl mnohem větší. Musel mít přes dva metry na výšku, byla to tedy pořádná příšera. Jamieho zřejmě zabil ten větší, jelikož menší Burronjor byl již nasycen, neboť zabil malé jehňátko. Je také pravděpodobné, že tento menší Burronjor vytvořil díru v ohradě, poté do ní vtrhl a malé zvíře polapil. Poté si jej odnesl do svého děsivého doupěte. Jack byl nadšen, že celou záhadu nakonec objasnil. Pierre a Sabine byli zase rádi, že se podívali do Austrálie a zažili zde úžasné dobrodružství. Slíbili, že část peněz získaných ze záznamů Burronjora věnují starému farmáři, aby se měl lépe. Ten se nakonec rozhodl svou farmu prodat a odstěhovat se do poklidného předměstí města Darwinu...
Snad to byl šťastnější konec, než jste očekávali... Lovci kryptidů nyní opouštějí zemi u protinožců, ale okamžitě se chystají na další cestu za tajuplnými netvory. Jenže oni ještě neví, že tentokrát si proti nim lidské nepřátelství zahraje o to víc...
1 komentář:
No páni !! Jako vždy, naprosto fantastický a napínavý děj. Člověk od toho prostě nemůže odtrhnout zrak. Paráda! =)
Okomentovat