Přírodovědné muzeum Lee Konga Chiana

Za posledních několik let jsem do rubriky o muzeích a dalších zajímavých místech spjatých s dinosaury a přírodou napsal řadu článků. Tento je již dvacátým, se kterým se v této rubrice setkáte. Jedná se o další zajímavé muzeum, které dokáže ohromit svými sbírkami...

Přírodovědné muzeum Lee Kong Chiana je zároveň oficiálním singapurských muzeem přírodních věd. Dříve se nazývalo Raffles Museum of Biodiversity Research (RMBR) a pod tímto jménem se s ním místní i návštěvníci Singapuru mohli setkat od roku 1965, kdy bylo otevřeno. V roce 2015 však bylo přejmenováno a stalo se tak jedním z nejnovějších, byť stále zůstává jedním z nejstarších, muzeí v Singapuru. Nový název nese po známém boháči a filantropovi z Číny, po němž je pojmenována i řada jiných budov. Přírodovědné muzeum Lee Kong Chiana je spravováno Národní Singapurskou univerzitou a patří k ní. Muzeum to není obrovské, nicméně je rozděleno na dvě patra zabírající plochu 2500 čtverečních metrů. Hlavní sál je plný úžasných exponátů ze současné přírody jihovýchodní Asie. Zaměřuje se na zvířata a rostliny této podivuhodné části naší planety, jež se svým živočišným složením nepodobá žádné jiné. Venkovní část zaměřená na mangrovy návštěvníkům ukazuje, jakým způsobem se mangrovové porosty vypořádaly se slanou vodou a typy půd, na nichž rostou. Jiná část, Beach to Land Rainforest (zhruba "Od pláže k vnitrozemskému lesu") překypuje množstvím vzorků rostlin vyskytujících se jak na pobřeží jednotlivých ostrovů jihovýchodní Asie či Malajského poloostrova, tak i hluboko uprostřed pralesů, jinak obývaných gibony, mohutnými krajtami a posledními z asijských nosorožců. Také Fylogenetická zahrada je jedním z lákadel muzea: dokonale vysvětluje, jak se rostliny během posledních stovek milionů let měnily, zatímco se měnilo i prostředí kolem nich. Vedení muzea dbalo především na to, aby většina rostlin pěstovaných ve Fylogenetické zahradě pocházela ze Singapuru. Jen několik druhů rostlin zde vystavovaných roste v jiných částech světa. Avšak Fylogenetická zahrada se zaměřuje i na rostliny, jež jsou využívány člověkem. Jednou z nich je pandan, strom hojně využívaný pro účely kuchařství. Má nádhernou chuť a aroma, a setkáte se s ním u mnoha pokrmů z jihovýchodní Asie včetně Singapuru samotného. Pokud nejde o rostliny nebo malé živočichy, jejichž nehybná těla ponořená v lihu si můžete prohlédnout, ostatně jako v jiných podobně zaměřených muzeích, pak jsou rozhodně velkým lákadlem Singapurského muzea dinosauři. Lee Kong Chian by si možná vykoukal oči, kdyby viděl kostry tak gigantických zvířat! Největším "obyvatelem" muzea je Diplodocus, tedy alespoň to, co z něj zůstalo. Tento obrovský jurský sauropod ze Severní Ameriky je výzdobou celého muzejního prostoru! Celkem se v Dinosauří zóně nacházejí tři kostry sauropodomorfů. Mohou být osloveni i svým jménem. Jmenují se Apollonia, Twinky a Prince. Dalším velkým lákadlem muzea je kostra velryby, přesněji řečeno vorvaně, největšího predátora naší planety (může dorůst až osmnáctimetrové délky a loví krakatice). Je zde však jedna pozoruhodnost: v současné době už muzeum nevystavuje kostru velryby, kterou se pyšnilo od 60. let minulého století. Říkalo se jí jednoduše "Singapore Whale" (Singapurská velryba), ovšem ve skutečnosti vůbec nepocházela ze Singapuru. Nebyl to ani vorvaň, ale kosticovec, jehož tělo bylo v roce 1892 nalezeno na pobřeží Malaccy v Malajsii. V současnosti se už nachází v jednom z muzejí ve východomalajském státě Sabah na ostrově Borneo. Současný velrybí exponát je skutečným Singapurcem: tento vorvaň byl nalezen mrtev na pobřeží této malé, vyspělé země teprve 10. července 2015. Byl to první vědecky zdokumentovaný singapurský vorvaň. Dlouho předtím mezi místními kolovaly zprávy o pozorování vorvaňů v nedalekých vodách, ale teprve před necelými dvěma roky byla přítomnost tohoto predátora v singapurských vodách potvrzena...

Obrázek je z http://lkcnhm.nus.edu.sg/nus/index.php/lkcnhm/highlights . Na tomto odkaze, jež je oficiálními stránkami muzea, se dozvíte více o tomto fascinujícím místě!