Vinejš červený-Primitivní živorodý had

Dosud poslední hadí popisek jsem napsal v říjnu, takže je čas to napravit a znovu se podívat do neobyčejného světa hadů! Slíbil jsem, že napíši popis vinejše červeného... Tady je...

Latinský název: Anilius scytale,

Rozšíření: severní část Jižní Ameriky,

Velikost: délka 70 až 90 cm.

Čas od času označovaný jako "falešný korálovec", tento had je jediným zástupcem čeledi vinejšovitých (Aniliidae). To tedy znamená, že tato čeleď je monotypická, stejně jako rod Anilius. Zahrnují totiž pouze jediný žijící druh, kterým je právě vinejš červený. Je to pestře zbarvený had s červenými a černými pruhy, pravidelně se opakujícími po celé délce těla. Toto zbarvení nápadně připomíná výstražné barvy korálovců rodu Micrurus, kteří tak varují potenciální nepřátele, že jsou jedovatí. Stejné mimikry používají někteří neškodní užovkovití hadi. V oblastech, které vinejš červený obývá, jsou obdobně zbarveny ještě pakorálovky rodu Erythrolamprus. Je otázkou, zda se na vinejši červeném v průběhu evoluce objevily obdobné barvy též proto, aby napodobal jedovaté korálovce, či ne. Jisté je však to, že tento had je mnohem primitivnější než korálovci (korálovcovití se objevili v Oligocénu, kdežto vinejšovití žili mnohem dříve). Na rozdíl od většiny hadů má rudiment pánevního pletence a také kloakální výběžky. Kosti lebky má srostlé, což je u hadů velice neobvyklé. Naopak levá plíce je zakrnělá, tak jako u moderních hadů. Podle některých lidí jsou však šupiny tohoto hada na dotek zcela odlišné než u jiných hadů. I vzhledem jsou spíše ještěrčí než hadí, další důkaz toho, že tento had patří mezi nejprimitivnější. Vinejš červený je nejedovatý had a živí se dvouplazy, červory, úhoři a jinými hady, zejména těmi hrabavými. Žije částečně ve vodě a částečně v norách. Oči má překryté zvláštními průhlednými štítky, kvůli čemuž nemá dobrý zrak. Oči jsou totiž silně redukovány. Mezi primitivními hady je však tento druh něčím výjimečný. Rodí totiž živá mláďata. U evolučně mladých hadů, jako jsou chřestýšovití z čeledi zmijovitých, je vejcoživorodost nebo živorodost velice obvyklá a existuje nemalé množství druhů hadů, jež rodí živá mláďata. Avšak u těch primitivních to není zrovna očekávatelné. Nicméně vinejš červený je vejcoživorodý, skořápky vajec se v těle samice rozpustí před narozením mláďat. V jednom vrhu jich může být až 10, i když obvykle je to jen 8. Stejně jako u všech plazů, i zde jsou mláďata malými replikami dospělých jedinců. Po narození jsou samostatná, dýchající vzduch a schopná lovu. Zdá se, že tento druh vykazuje známky rodičovské péče, mláďata jsou po narození matkou několik hodin hlídána. Poté ji však opustí. Vinejš červený nepatří mezi ohrožené druhy, ale jeho podobnost s prudce jedovatými korálovci jej v některých oblastech přivedla do problémů. Místní domorodci totiž tyto hady zabíjejí, protože se jich bojí. To je pochopitelně neoprávněné, neboť vinejši jsou jedni z nejjemnějších hadů vůbec. Naštěstí jejich areál rozšíření není malý, takže druh zatím nebojuje s člověkem o přežití. Vinejš červený obývá Amazonskou pánev, Guyanu, Surinam a Francouzskou Guyanu a je také k nalezení na ostrovech Trinidad a Tobago. Nejjižněji se vyskytuje v Ekvádoru. Je to jeden z nekrásnějších hadů v celé Jižní Americe...

Příště užovka indigová!