Správce dinosauřího parku - Neočekávaná akce

Dan Jameson má pro Vás překvapující zprávy z Tedova ostrova! Tak pozorně čtěte, ať Vám nic neunikne!

Neočekávaná událost

Poslední týdny před otevřením parku připomínají jízdu na horské dráze. Musí být splněn jeden úkol za druhým, po úpravě chodníků musí být proveden test osvětlení, v muzeu v hlavní budově dochází k posledním úpravám, když do toho náhle přijde zpráva, že Deinotherium nedostalo před hodinou krmení a někdo to musí napravit... Nechci se vychloubat, ale řekl bych, že jsem jediný, kdo se v tom vyzná. Ani ředitel parku Charles pořádně neví, kam dřív skočit. Včera večer si mě k sobě zavolal na čtvrthodinovou poradu a ptal se mne, na čem má následující den pracovat. Nečekal bych, že se mě bude ptát samotný ředitel, ovšem kdybyste byli na jeho místě, zřejmě byste si též nevěděli rady. L. C. Clark je na ostrově též, a to už od pondělí. Věřte tomu nebo ne, tento boháč, o němž se někdy tvrdí, že na nic nesáhne, pomáhal při úpravách hlavní restaurace! Zapojil se především do nošení židlí a těžkých, dřevěných stolů do hlavního sálu. Potom dokonce ukázal své šplhařské schopnosti, když pomáhal údržbářům při práci na střeše budovy-dostat se tam nahoru znamenalo překonat deset metrů dlouhý provaz táhnoucí se ze středu střechy, a Clark neměl sebemenší strach toto podniknout. Je vidět, že nemá strach. Také proto asi šel do tohoto slibného projektu. Přestávám si myslet, že to s Dinosauřím parkem dopadne špatně, pokud sem budou proudit davy turistů. S Clarkem jsem o tom mluvil a on mi pokorně řekl: "Nebojte se, vždyť to nebude napořád. Park se otevře jen proto, aby se mi vrátily peníze, kterými jsem Vás za uplynulá léta zásoboval. Jakmile se mi vše vrátí, a řekněme, že třeba i vynese, park bude opět přírodní rezervací. Nápad Charlese Teda je mnohem lepší než ten můj." Vypadal, že to myslí upřímně. To se ovšem nedá říci o Charlesově nezbedném synu. Charlesova rodina přiletěla na ostrov na neděli, pondělí a úterý (díkybohu, že už tu nejsou!). Charlesův synek si ze mě dělal legraci, říkal, že jsem "špinavý zametač toho, co dinosauři ve výbězích nechávají" atd. Hned jakmile se Charles vzdálil, chytal jsem kluka za límec a třásl jsem s ním nad zemí. Dobrá, tak to nebylo, ale rád bych ho trošku ztrestal. Trošku se mi to povedlo se mi to před jeho úterním odletem. Na sedadlo v letadle jsem mu přilepil žvýkačku. A výsledek? Charles ve středu u oběda řekl, že jeho syn musel celé dopoledne drhnout špinavé kalhoty, že prý mu je nějaký nevychovanec znehodnotil. Cha cha cha!!!

Ve středu se však stalo něco naprosto neočekávaného. Chlapi na letišti zachytili nouzové volání osobního letadla mířícího z Fidži na Havajské ostrovy. Letadlo muselo okamžitě přistát z důvodu toho, že se v nádrži objevila díra a většina paliva během letu vytekla. Chlapi nemeškali a okamžitě dali letadlu povolení k přistání na našem letišti. Letadlo bylo na dobré cestě. Poslední zbytky paliva vytekly ještě před možným pokusem o přistání, a tak se o to piloti museli pokusit klouzavým letem. Vítr ale hrál proti nim. Přeletěli letiště, aniž by vůbec sestoupali tak nízko, jak potřebovali. Prudce se řítili do vody. V poslední chvíli se jim podařilo letadlo otočit, letěli nahoru, pak dolů, a pak prudkým nárazem o vodní hladinu skončil život pilotů i všech cestujících. Byl jsem přitom, když náš tým zamířil k plovoucím zbytkům letadla. Potápěči na mořském dně (ne hluboko pod hladinou) našli nehybná lidská těla. My udělali vše proto, aby letadlo přistálo, dali jsme mu povolení a prsty v tomto rozhodně nemáme. Okamžitě se začalo prošetřovat, proč letadlo spadlo, co mu do nádrže udělalo díru. Nikdo neví, ale námi nalezené černé skříňky brzy ukáží pravdu. Neočekávaná akce však nepřinesla mnoho dobrého: ztratili jsme dva dny času, které byly naplánovány k opravě několika výběhů, nalakování laviček a nainstalování několika atrakcí pro děti. Začíná se to prodlužovat. Máme skluz a asi ho nedoženeme...

Dan své vyprávění končí. Ale vzkazuje Vám jedno: Zase za týden!