Správce dinosauřího parku - Milník v historii parku

Dlouho očekávaná událost v Dinosauřím parku! Přečtěte si, jak vše proběhlo!

Milník v historii parku

"Dinosauří park, kde minulost ožívá..." tvrdí jedna z uvítacích cedulí na pobřeží ostrova. Měli byste vidět, jak se to kolem ní včera štosovalo... Přijela loď plná nových návštěvníků, prvních návštěvníků... Charles během patnácti minut pronesl svůj projev. Přišel mi mnohem lepší, než minulý týden, když jej poprvé zkoušel prezentovat. Všichni návštěvníci byli naprosto nadšení, jeho slova vyvolala bouřlivý potlesk a my, tým z Dinosauřího parku, jsme se přidali. Pak došlo k otevření brány za slavnostní famfáry, která je odteď hlavní znělkou Dinosauřího parku. Lidé jen s úžasem hleděli, jak se dřevěná brána pomalu otevírá a za ní se rýsuje samotný park. Jakmile se brána otevřela, turisté jí začali pomalu procházet. Do toho už hrála poklidná jazzová hudba. Všichni jsme si na chvíli oddychli. Tričko jsem měl propocené, ne proto, že bych byl tolik nervózní, ale spíše kvůli tomu, že jsem musel během projevu stát na místě na Charlesem a pařilo na mě slunce. Včera byl totiž opravdu horký, slunný den. Takže první místo, na které jsem zavítal po otevření parku, byl můj skromný domek. Leptoceratopse Dina jsem vzal z ohrady k sobě domů, aby mu nebylo horko a on se náhodou nepřehřál. Pak jsem si oblékl svou pracovní košili, a šlo se do práce. Naštěstí jsou naše domky v bezpečné vzdálenosti od jakýchkoliv turistů. A stejně tak Dino, jediný dinosaurus, kterého většina návštěvníků neuvidí. Dino je totiž můj. A já patřím zase jemu. Charles i Oliver to moc dobře vědí. Zvláště Olivera z vědeckého hlediska mé dinosauří přátelství nadchlo. Spatřuje v tom příležitost, jak zkoumat dinosauří inteligenci, jež je v některých případech až překvapivě vysoká. Nedovolím, aby byl Dino podroben jakýmkoliv testům, ale dovolil jsem Oliverovi, aby za námi občas přišel na kávu a podíval se, jak se Dino chová. Náš přírodovědec tohoto pozvání jistě využije. Už jen kvůli tomu, aby si ze mě udělal legraci tím, že něco hodí do kávy, ona vybuchne, a já budu muset utírat stůl... Po poledni jsem šel nakrmit Erythrosucha. Nezačali jsme sice s žádnými komentovanými programy o krmení zvířat, tak jako v mnoha zoo, ale chystáme se k tomu. Každopádně se kolem mě nahrnula řada lidí, zvědavých na to, jak tomu zvířeti budu házet fláky masa. Překvapilo je, že Erythrosuchus po nich skoro až skákal, tak jako někteří krokodýlové. Maso vždy chytil na první pokus do tlamy, hbitě si s ním poradil ostrými zuby a v pár vteřinách jej slupl jako malinu. Lidé mu tleskali. Erythrosucha to naštěstí nerušilo. Po krmení si spokojeně lehnul do stínu nevysoké aurakárie ve středu ohrady, a usnul...

Zato Oliver, ten už první návštěvníky provázel jako expert na dinosaury. Spousta lidí se zastavila u výběhu nezbedných Tsintaosaurů, když jim Oliver vyprávěl o tom, jak se kdysi paleontologové nemohli shodnout na správném umístění jeho podivného hřebínku. Oliver hrdě prohlásil, že Dinosauří park poslední, a správnou teorii, potvrdil tím, že dva Tsintaosaury chová. Dále náš přítel vyprávěl o tom, jak se Tsintaosauři několikrát probourali skrze ohradu. Turisté se smáli. Oliver k tomu přidával vtipy, některé situace až zveličoval a zesměšňoval, což všem přišlo nesmírně vtipné. Podle mě to bylo trapné: Oliver neumí dělat vtipy, jasné?! Je to pravdilo. Nicméně výběhům Siamotyranna a Deinotheria se většina lidí vyhnula, takže se to obešlo přinejmenším bez řevu rozzuřených zvířat. Dnes je park otevřen též, opět je tu spousta lidí. O víkendu bude uzavřen, ačkoliv plánujeme, že v budoucnu bychom sem návštěvníky pouštěli i v soboty, a kdo ví, možná jednou i v neděle. Každopádně víkend je k odpočinku, tak bychom si rádi oddychli. Myslím, že zítřejší oddych nám přijde vhod. Jen dnes to tady křičí, volá, raduje se... Je skvělé, že si lidé užívají pohled na dinosaury a jiná pravěká zvířata. Kdybyste věděli, kolik peněz jsme za ty dva dny vydělali. Je to minimálně tolik, abychom Clarkovi splatili vystavení nových chodníků na ostrově. Za týden už budeme mít tolik peněz na to, abychom mu splatili sedm procent z toho, co stálo maso pro naše masožravce. A za rok, pokud vše půjde dobře, budeme ještě dál. Musím podotknout, že rangeři, posílení novou hlídkou, jsou stále ve střehu. Bezpečnost v parku je vysoká. Incidenty jsou nepravděpodobné...

Obrázek je spíše ilustrační, brána v Dinosauřím parku vypadá jinak... Doufám, že se Vám tato část, popisující milník v historii parku, líbila!