Massospondylus

Massospondylus byl nejhojnější prosauropod v jižní Africe před 205 miliony let. S koncem Triasu byli už někteří dinosauři opravdu velcí, zvláště pak prosauropodi jako byl devítimetrový Plateosaurus. Massospondylus se neřadil mezi titány, přesto to však nebyl žádný drobeček: měřil 4 až 5 metrů na délku, vážil asi půl tuny a v kohoutku člověku sahal zhruba po pás. Kosti Massospondyla byly nalezeny v Zimbabwe, v Jihoafrické republice, Namibii a Lesothu, ale také v Arizoně v Severní Americe. První nález byl však čistě jihoafrický: několik zlomených obratlů bylo odtamtud odesláno do Londýna, kde je v roce 1854 popsal sir Richard Owen. Od té doby se nálezy Massospondyla zmnohonásobily. Owenův název pro toto zvíře znamená "mohutný obratel", nicméně později se ukázalo, že na prosauropoda byl tento dinosaur docela lehce stavěný. Často bývá rekonstruován jako štíhlejší z prosauropodů, s dlouhým krkem vztyčeným nahoru, i když je také možné, že jej nesl spíše vertikálně k tělu. Na předních končetinách měl tento dinosaurus pět prstů, tlapy byly mohutné a nesly ostré, zakřivené drápy na palcích. Massospondylus je používal buď na obranu, nebo k hrabání. Dráp mohl přehnout přes druhý a třetí prst, takže přední končetiny byly obratné. Zajímavé je, že čtvrtý a pátý prst jsou velmi malé. Klíčovým znakem tohoto dinosaura jsou však jeho zuby. Přední zuby byly velmi vroubkované a kulaté, kdežto zadní zuby byly ze stran ploché. Byl to tedy býložravec, avšak vroubkovanost některých zubů vedla paleontology k domněnce, že mohl také trhat maso. Někteří ho tudíž považují za všežravce. Ve tvářích ústily cévy zásobující zuby, a čelistní kloub ležel nad úrovní horní řady zubů. V zadní části dolní čelisti se nacházel hrbolek. Horní čelist délkou přesahovala dolní, což bylo považováno jako znak přítomnosti rohovinového zobáku. Žádní jiní prosauropodi ho ale zřejmě neměli, proto je složité soudit, zda jím byl Massospondylus vybaven. Krk i ocas byly dlouhé, hlava je ve srovnání se zbytkem těla neuvěřitelně malá. Lebka měla velké očnice a na prosauropoda průměrnou moznovnu... Massospondylus většinou kráčel po všech čtyřech, ale v případě, že se potřeboval rozhlédnout, nebo dostal chuť na šťavnaté listy stromů, postavil se na zadní. Přitom však pokládal svůj ocas na zem, takže připomínal většinu dinosaurů ze starých rekonstrukcí. Možná dokázal také kráčet po zadních, byl při tom však pomalý a neohrabaný. Na jihu Afriky se na konci Triasu vyskytovali i jiní prosauropodi, stejně jako malí býložraví ornitopodi a první celkem velcí predátoři, stejně jako poslední zástupci synapsidů. Byl to úplně jiný svět, ale nelišil se příliš od prehistorické Arizony, kde se Massospondylus pravděpodobně také vyskytoval. Své nejbližší příbuzné měl však na zcela opačném konci planety: v Číně. Jingshanosaurus a Yunnanosaurus byli možnými členy čeledi Massospondylidae, ale neví se to zcela přesně. Jasné je však to, že například Lufengosaurus byl jistě massospondylidem (některými znaky silně připomíná jak Plateosaura, tak Massospondyla)... Perfektně zachovalé kostry Massospondyla svědčí o tom, že tento dinosaurus polykal kameny, gastrolity. Umožňovaly trávení potravy, tak jako tomu bylo u sauropodů. Tyto kameny Massospondylus polykal, jenže po určité době se uvnitř jeho těla ohladily a tak je vyvrhoval ven. Pak sháněl nové, s ostřejšími hranami... Bylo to nádherné zvíře, které možná žilo ve skupinách anebo rovnou ve stádech, a v ekosystému pravěké jižní Afriky patřilo k větším tvorům...

Massospondylus je populární dinosaurus, jeho popis najdete v knihách "Dinosauři a život v pravěku" od Hazel Richardsonové, "Velká kniha o dinosaurech" od Davida Lamberta, "Dinosauři Průvodce 270 rody" od Dougala Dixona, "Ilustrovaná encyklopedie dinosaurů a pravěkých zvířat" od kolektivu autorů včetně Barryho Coxe, "Dinosauři Nalepovací encyklopedie" od Jinny Johnsonové, "Speciální průvodce Dinosauři" od Gerrieho McCalla a v mnoha dalších.

Příště Technosaurus!