Lovci kryptidů: Zrada

A je tu šestá část Lovců kryptidů! Pokud jste předchozí díl s názvem Skotsko nečetli, doporučuji Vám přečíst si ho v rubrice Příběhy na vyprávění. Tento díl na něj totiž naváže...

LOVCI KRYPTIDŮ: ZRADA:

S Jackem něco cloumalo. Cítil, že ho někdo drží za rameno a doslova s ním mává ze strany na stranu. Ano, někdo se ho snažil vzbudit. Jack byl příliš unavený na to, aby otevřel oči. A tak se ještě se zavřenýma očima zeptal, co se děje. "Sabine a Sam jsou pryč! Nejsou tu jejich stany! Zmizelo naše auto!" křičel Pierre. Jack sebou trhl. Otevřel oči a prudce vstal. "Jacku, co to má znamenat? Co to provedli?" ptal se Pierre. "Poslední díl této skládanky padnul," řekl mu na to Jack, "vstáváme." Okamžitě sbalili tábor, stany natlačili do svých batohů a šli po cestě směrem ke Drumnadrochitu. "Možná jsem moc šílel. Třeba jen zase zkoumali břehy Loch Ness. Co když už na nás čekají v táboře?" řekl ostýchavě Pierre. Jack se zamračil: "Nejprve šílíš z toho, že se sbalili a odjeli, a teď bys na ně čekal. Oni se nevrátí. Brzy se dozvíš proč. Ale teď Ti neřeknu." Pierre si dělal starosti. Zato Jack šel velmi jistě. "Pierre," oslovil ho po chvíli, "hodně jsem o tom přemýšlel. Sam a Sabine spolu teď často pracovali. Sabine si ho oblíbila. Je to její slabá stránka." "Nechceš snad říct, že... Počkej, vůbec to nechápu," řekl na to Pierre. "To nevadí, Pierre. V Drumnadrochitu ty zrádce dostaneme," odvětil Jack. "Zrádce?" zeptal se překvapivě Pierre. "A co sis myslel?" optal se ho Jack. Cesta do Drumnadrochitu nebyla zrovna přívětivá. Oba chlapíky zasáhl prudký liják a museli se schovat v jedné malé jeskyňce. "Řekni mi aspoň něco o těch zmutovaných rybách," zeptal se Pierre. "To je to jediné, na co jsme mohli na téhle výpravě narazit. Je to určitě nějaká populační mutace. Ty ryby jsou nemocné, protože je jich tam nedostatek a mláďata jsou prostě... zmutovaná. Tohle se občas děje," usmál se Jack. Chvíli ještě seděli v jeskyni. Pak přestalo pršet a oni pokračovali. "V autě jsem měl své holínky... A oni s ním jen tak ujeli! Sabine mi to draze zaplatí... A ten Sam, kterého nenávidím..." klel chvíli Pierre. Brzy přišli do Drumnadrochitu. "Přesně jak jsem očekával," řekl Jack. Pierre zůstal překvapením stát. Na kraji města stála helikoptéra. Několik mužů do ní nasedlo a ihned odletěli. Jack si též povšiml jeepu stojícího opodál. Jistě, že to byl ten jejich. "Asi měli naspěch. Ani nezamkli auto," zašeptal si pro sebe Jack. Vkročil do malé hospody. "Á! Nějaký vzácný host! Vy musíte být Angličan, to se hned pozná!" přivítal ho s radostí starý Skot stojící za pultem. "Máte tu dva lidi s podivným přízvukem, že?" zeptal se ho Jack. "No jistě. Nějaká Francouzska nebo co. Neumí říct ani have," zasmál se ten Skot. Ukázal na vstup do dalšího sálu: "Támhle!" Pierre Jacka předběhl a do sálu vrazil. U stolu seděli Sabine a Sam a pili skotskou whisky. "Ty jeden idiote!" zařval na Sama Pierre. Sam se lekl a hned se postavil. To už byl ale v síni Jack. Opatrně chytil Pierre za ruku a řekl mu: "Klid, Pierre. Tohle je můj případ." "Co tady děláte?" zeptala se Sabine, omámená skotskou whisky. "V životě nepila alkohol... To přece není možné," zašeptal si s naštváním Pierre. "Same, vy byste nám mohl něco vysvětlit," začal Jack. "Nemám co vysvětlovat. Jenom jsme si sem zajeli. Nic víc," usmál se Sam. V očích se mu ale leskla nejistota. "Ne, příteli. Něco Vám řeknu. Jste zločinec, ale ne dobrý. Ne tak dobrý na to, abyste skryl své plány. Viděli jsme tu helikoptéru. Vy jste těm chlapům něco předal, že? A já vím moc dobře, co..." řekl Jack. Všichni stáli jako přimražení. Sam se na Jacka díval vyděšeně...

"Já si totiž všeho všimnul," pokračoval Jack. "V Londýně jste se nám představil jako náš fanoušek," začal Jack a trochu popošel k oknu, ze kterého se podíval ven. A přitom mluvil dále: "Sam Weber z Německa. Weber je německé příjmení, není liž pravda? O tom nelze pochybovat. Když jsem na Vás promluvil, znejistěl jste. Nebylo to proto, že byste se před námi trochu styděl. Vy jste si totiž všiml, že jsem Angličan, hned poté, co jsem na Vás promluvil. A já jsem si hned všiml, že vy nejste Němec. Protože Němci s takovým přízvukem nemluví. Vy jste slovan, Estonec. Tvrdé r. Rhotický jazyk. Angličan si toho všimne hned, to mi věřte," mluvil dále Jack. Sam už se na něj nedíval vyděšeně. Rudnul ve tváři zlostí. Zatínaly se mu lícní svaly a přivíral oči. Teď se pomalu ukazovalo, kdo Sam Weber je. "Proč jste přidal? Jednoduchá otázka s ještě jednodušší odpovědí. Pracujete pro nějakou společnost, která by ráda získala pořádné mění. A vy," řekl Jack a ukázal na Sama, "jste se upsal k tomu, že jim pomůžete najít nějakého kryptida. Jak to vím? Ne Pierre, ale já k Vám měl velké podezření už od první chvíle, co jsme se potkali. A tak jsem hned poté, co jste včera ráno v šest se Sabine odešli zkoumat jezero, prohledal Váš stan. A našel jsem vše potřebné. Neschází Vám tahle listina?" mluvil dále Jack a ukázal Samovi smlouvu. "Jste špion. Ta společnost je z Číny a má co dočinění s orientální medicínou. Jak příhodné, že? Najít nějaké dosud neznámé zvíře a dostat jeho maso na trh," usmál se pak upřímně Jack. "Ale počkat, Jacku. Vždyť on je tak hodný. A ty vtipy, co mi říká," řekla trochu opilá Sabine. "Všiml jste si, že Sabine si Vás oblíbila. Když jste jí u jezera zachránil život, věděl jste, že ji dostanete na svou stranu. Byla to náhoda, nepředpokládal jste, že by téměř spadla ze skály. Ovšem když jste si zachránil život, bylo jisté, že Vám pomůže vzít auto, všechen materiál a odjet sem," pokračoval Jack. "On jenom říkal, že jede za svými kamarády do Drumnadrochitu. Nic víc," zastávala se Sama Sabine. "Sabine, pojď ke mě. Nevypadáš zrovna nejlíp," řekl starostlivě Pierre a pomohl své sestře sednout si na židli, která stála vedle něj. "Naplánováno to jinak bylo skvěle. Dopředu jste věděl, že náš záznam dobře prodáte. Nebo snad, předáte své společnosti. O nás jste se dozvěděl díky práci vašich přátel. Koneckonců, správní špioni vždycky spolupracují, že ano? Proto jste věděl, kde na nás v Londýně čekat," dopověděl vše Jack. Sam byl neuvěřitelně naštvaný. "Jacku, ty si ale skvěle umíš hrát na Poirota!" pochválil svého kamaráda Pierre. Sabine to moc nechápala. "Tohle jsi provedl ty, nalít skotskou mé sestře! Za to zaplatíš!" vyhrkl Pierre a vrazil Samovi do obličeje pěstí. Hned se začali prát. Na místo však brzy dorazila policie. Sama Webera hned odvezli. "Kde se tu vzali policisté?" optal se pak Jacka Pierre. "Volal jsem jim včera večer. Říkal jsem, ať přijedou do Drumnadrochitu. Věděl jsem, že ten záznam brzy zmizí. A že první místo, kam Sam zamíří, bude nejbližší městečko," usmál se Jack. "Sherlock Holmes. Ty jsi génius," řekl na to Pierre. "Génius? Bylo to neuvěřitelně prosté, kamaráde. Jakmile Ti někdo namluví, že je z Německa, a mluví slovanským přízvukem, něco na tom bude," zasmál se Jack. Dalšího dne se z opilosti Sabine dostala a společně odjeli do Edinburghu. Záznam, který si neznámí lidé odvezli, a na němž bylo cosi nahráno, se však do jejich rukou zatím nedostal. Samova a Sabinina zrada je tedy stála mnohé. Na Sabine, jež se ukázala být velmi lehce ovlivnitelnou, ještě čekala spousta výtek...

Konec šesté části. Pomalu se před Vámi začínají rýstovat vlastnosti hrdinů mého příběhu. V tomto dílu sice nebyl žádný kryptid, ale nebojte, příště už to bude opravdu "zemětřesoucí dobrodružství"!