Lovci kryptidů: Skotsko (2/2)

K Pierrovi, Sabine a Jackovi se minule přidal mladík jménem Sam Weber, původem z Německa. Sabine si ho ihned oblíbila, Pierre na něj žárlil, jelikož odváděl pozornost jeho sestry, zato Jack, nejprve nezaujatý výzkumem skotského jezera Loch Ness, zřejmě začal brát výpravu vážně. Alespoň se tak dá usuzovat podle jeho vážnějšího, jako vždy rozvážného chování. Ale najdou naši přátelé bájnou lochnesku?

LOVCI KRYPTIDŮ: SKOTSKO, ČÁST DRUHÁ:

"Ech, tady je ale zima!" vyhrkl Pierre, jakmile ráno vystrčil hlavu z teplého stanu. Nad lesy, jež lemují břehy jezera Loch Ness, stoupal velký oblak mlhy. Pierre nezalezl zpět do stanu, ale chvíli si zvykal na chladný vzduch, a nakonec celý vylezl. Byl sice jen v pyžamu, teplákách a svetru, vůbec mu to však nevadilo. Ze včerejšího nezdaru při koupání v jezeře ho trochu škrábalo v krku, ale nic si z toho nedělal. Protáhl se, zapálil oheň, potom kolem něj chvíli běhal, aby se zahřál, a nakonec si uvařil čaj. Zrovna když ho dopíjel, vyrušil ho Jackův hlas: "Ty jsi teda pěkný nezbeda. Nemohl jsi uvařit čaj nám všem? Haha, typický Pierre. No co, asi sis na nás prostě nevzpomněl." "Jé, promiň, Jacku! Mě nenapadlo, že tady se mnou někdo je... Vlastně jsme tu čtyři. Jo, čtyři, s tím ohromným vtipálkem Samem. Leze mi na nervy!" řekl na to Pierre. "Co kdybychom ho trochu poškádlili a vzbudili ho nějakým rámusem? Jeho stan je ten zelený... Pojď Jacku, něco vymyslíme!" dodal po chvilce Pierre. Jack se nahlas zasmál. "Sam a Sabine odešli v šest ráno na druhý břeh ke kamerám, aby zkontrolovali záznam. Nejprve by ses musel vrátit zpět v čase o čtyři hodiny, abys ho poškládlil," informoval ho s úsměvem Jack. "Cože, ono už je deset? A vůbec, proč šel zase s mou sestrou?!" naštval se Pierre. Na druhém břehu jezera Sam znovu sledoval jeden ze záznamů. "Sabine, něco tam určitě proplouvalo. Jen škoda, že záběry jsou zelené," řekl se zájmem Sam. "No jo, Same, vypadá to jako krk s hlavou... Jako by to byl plesiosaurus," řekla na to Sabine, "co kdybychom tu nechali kameru přes den?" "Dobrý nápad," odpověděl Sam. Pak se usmál. Očividně měl velkou radost z toho, že si všiml přítomnosti něčeho zvláštního. "Víš co, Sabine? Zůstanu tu přes den a budu jezero sám pozorovat. Mám tady fotoaparát, když se tedy něco objeví, vyfotografuji to," navrhl pak Sam. "Výtečný nápad! Nebudeš se tu ale bát sám?" optala se Sabine. "Vůbec ne. Studoval jsem medvědy hnědé v Evropě, a řeknu Ti, teprve ve chvílích, kdy se deset metrů přede mnou objevila matka s mláďaty, jsem se začal bát," informoval Sam. Sabine se ho hned začala ptát na jeho zážitky. Takto u jezera seděli několik hodin. Sabine vůbec neodešla, protože ráda poslouchala Samovo vyprávění. Během těch několika hodin též pečlivě pozorovali hladinu jezera. Pak se Sabine rozhodla vyfotografovat si celé jezero z jedné vysoké skály. "Nechoď tam, víc, co říkal ten angličan?" varoval ji Sam. "Angličan? Jo, myslíš Jacka! Ale prosímtě, přece si nevyrazím dech jako on ve svých pěti!" smála se Sabine. Začala tedy šplhat na skálu. Sam ještě chvíli sledoval vody Loch Ness, potom si vytáhl mobilní telefon, psal zprávu nějakému kamarádovi, a v tom uslyšel křik! Mobil hodil na zem a utíkal ke skále. Uviděl, jak se Sabine sotva drží pomalu se pohybujícího balvanu, zatímco nohama kope ve vzduchu ve snaze zachytit se o příkrou skalní stěnu!

"Sabine, drž se!" zvolal Sam, schodil ze zad batoh a vytáhl lano. Sabine mu neodpověděla, neboť věděla, že s výkřikem by pohnula rukama a spadla by. Samovi to nevadilo, hlavně, že ho poslechla a nepřestávala se držet kulovitého kamenu. S každou vteřinou se však mírně posunul. Sam s nesmírnou šikovností vyhodil lano se smyčkou. Ta se hned na první pokus zachytila o výstupek ze skály. Pak začal šplhat. Trvalo jen tři minuty, než se dostal k Sabine. Ta byla nad úrovní lana, ale Sam byl zřejmě zkušeným horolezcem, a neměl problém s vyšplháním tak vysoko. Chytil Sabine za ruku a pomohl jí dolů k lanu. Oba potom slezli. "Už v životě nepolezu na skálu!" řekla jen Sabine a sedla si. Bylo jí špatně, tam nahoře měla závratě a navíc mohla přijít o život. Samovi samozřejmě poděkovala. Ovšem za chvíli si povídali, jakoby se nic nedělo. Sam pak zkontroloval záznam z kamery a zjistil, že v době, kdy zachraňoval Sabine, objevil se na břehu podivný tvor. Jakási hlava chvíli vykukovala z vody a dívala se přímo do objektivu. Sam zajásal! Bylo to úžasné! Navečer se vrátili do tábora... Pierre a Jack se brodili studenou vodou a do sítí chytali ryby. Ne proto, aby je snědli. Byl to vědecký výzkum. "Jacku, další ryba se čtyřma očima!" hlásil Pierre. Sama a Sabine, zrovna příchozí, to překvapilo. "Hmm... To už je pátá. Tohle jezero mi začíná připadat podivné. Nějaká mutace, co?" řekl Jack. Pak si Pierre všiml Sabine a Sama. "Hej!" vyhrkl, "Tohle se dělá, nechat tady svého bratra jen tak postávat?" "Vlastně chytat ryby?" utrousil něco Jack. "Promiň, Pierre. Zkoumali jsme Loch Ness. Tady se Samem jsme pořídili skvělý záznam. Hned Vám ho ukážeme. Sam mi kromě toho zachránil život, skoro jsem totiž spadla ze skály," povídala Sabine. Pierre nevěřícně kroutil hlavou. Na Sama se díval nesnášenlivě. Ten se však začal usmívat. "Pierre, neboj. Vím, že mě nemáš rád, ale rozhodně nemusíš mít strach, že bych nějak těžil z Vašeho projektu. Vždyť já teď patřím mezi Vás," řekl pak Sam poklidně. Ale Pierrovi se skoro kouřilo z uší, jak byl rudý a naštvaný. Jack stál opodál a chvíli přemýšlel. Snad doufal, že odhalí tajemství čtyřokých rybek... Brzy se setmělo a naši přátelé znovu ulehli do stanů. Když se Pierre ráno probudil, nevěřil vlastním očím. Právě viděl cosi nepředstavitelného. A byl celkem dost vyděšen...

Konec páté části. Co uviděl Pierre?! Existuje skutečně lochneská příšera? A co Sabinin záznam? Pokračování příště!!!