Květen se pomalu blíží ke konci a vypadá to, že s jeho koncem se vrací i slunné počasí, alespoň tedy na tento víkend. Ať už to však s počasím bude jakkoliv, nic neznamená, že by Dinosauří park neměl nadále pokračovat! Minule se vynořily nové záhady... Přijdou jim naši hrdinové na kloub?
Uvíznutí v Praještěřích horách
Tento týden byl přímo nabit tajemstvím. Nechybělo však ani možné nebezpečí... Kvůli nadálému suchu a horku byl samec Deinotheria podrážděnější, než kdy jindy. Důsledkem byla jeho snaha dostat se ven ze střeženého výběhu, a nakonec se mu to podařilo! Zřejmě se mu nelíbil uzavřený prostor ohrady, navíc tam ani neměl dostatek místa k úkrytu před horkým sluncem. Jakmile byl venku, pustil se do malé toalety, kterou brzy zboural. Naštěstí na záchodech nebyl nikdo přítomen, a brzy se na místo přihnala skupinka rangerů a zvíře odchytila za pomocí velice účinných síťových pušek. Tyto zbraně nám byly dodány teprve nedávno, a nyní se ukázaly jako skvělá výbava k odchytu zvěře. Jakmile jsou vystřeleny, zabodnou se automaticky vyklopené bodce do země, zatímco síť pevně obalí cíl a přichytí se na něm. Silná kůže Deinotheria nebyla příchytkami sítě nijak poškozena, ale zvíře zůstalo paralyzováno na místě. Ačkoliv je pravda, že tak těžký tvor se i z takové pasti brzy vymaní-když se to stalo, byla však v jeho hřbetě uspávací šipka a samec Deinotheria se stačil jen vrátit do blízkosti ohrady, kde usnul. Přemístit ho jen pár metrů od místa usnutí však představovalo značný problém. Jen dostat tak velké zvíře do náklaďáků bylo obtížné. Když si představíte, že náklaďák jen popojel dozadu a Deinotherium pak bylo rázem ve výběhu... Bylo to skutečně neuvěřitelné. Při odchytu jsem sice nebyl, díval jsem se ovšem na záznam z kamer. Byla to skutečně pohotová akce. Abychom předešli dalším problémům způsobených suchem, jež tak dotírá Deinotherium, postavili jsme ve výběhu vyšší stříšku, kam se snad samec bude moci do stínu uložit celý. Další zvířata extrémně teplé podnebí snášela celkově dobře. Včera večer konečně začalo pršet, podle předpovědí by se počasí nemělo změnit až do pondělí. Jen doufám, že nádrže zase nepřetečou, to by byla docela velká potíž. Zvláště kdyby pak voda zaplavila výběh některého ze zvířat...
V úterý jsme do naší tajné schránky dostali podivnou zprávu. Jediné, co obsahovala, byla slova: "Akce, zničit, rychle, 5 minut, další rozkazy brzy". Náš správce schránky i já jakožto správce parku jsme na tuto zprávu hleděli s otevřenými ústy. Nevíme, co to mělo znamenat. Máme strach, že to brzy zjistíme. Snad nepůjde o nic vážného, třeba to byl jen nějaký vtip... Oliver pokračoval v pátrání po možná vymizelých druzích na Isle of Die, jež mohli být vyhubeni zničující činností nových majitelů západu ostrova. Potvrdil, že kromě jednoho druhu rostliny a několika druhů hmyzu snad žádný jiný druh nevymizel. Vypálená část lesa navíc zarostla nízkou vegetací a láká kromě býložravých savců i menší druhy dinosaurů. Při pátrání po lidských ostatcích souvisejících s lebkou, kterou Oliver a jeho tým našli minulý týden, se skupinka výzkumníků dostala až do Praještěřích hor. Tuto oblast nazval sám Oliver, ale nikdy v ní nebyl. Pouze z vrtulníku kdysi viděl, jaká zvířata se v tajemných, zamlžených údolích těchto hor nacházejí. Jde hlavně o prvohorní plazy, a brzy po příchodu na území se tým s jedním setkal. Bohužel právě toto setkání rozhodlo o následném osudu výpravy. Tvor zvaný Dimetrodon, více než 2 metry dlouhý, rychlý zabiják s plachtou na zádech, napadl jednoho člena výpravy a pevně se zakousl do jeho nohy. Oliverova rychlá střelba zvíře nakonec zastrašila, ale pach krve ucítili další Dimetrodoni a tým se s nimi brzy setkal. Těch pár zbraní, které lidé měli, příliš nepomohlo. Útěk byl jediným možným řešením problému. Oliver vedl zraněného, společně pak kvůli nepozornosti sklouzli do hluboké rokle. Zbytek týmu se ztratil, Oliver se jim nemohl dovolat vysílačkou. V té tmavé propasti se Oliver pokoušel zavolat alespoň helikoptéru, povedlo se to až na asi čtyřicátý pokus!!! Zraněný byl sice zachráněn, a to i díky Oliverově péči, je však v zuboženém stavu, a téměř bezmocný-z kousnutí dostal otravu krve. Ochránci pravěké zvěře během posledních dvou dnů prohledali celé Praještěří hory, nenašli však jedinou stopu svých přátel. A před hodinou přišla další tajemná zpráva. Piloti helikoptéry neodpovídají na volání základny... Co se propána stalo?!
Podle obrázku můžete získat představu, jak to v Praještěřích horách vypadá... Tak tedy, pokračování za týden!
Žádné komentáře:
Okomentovat