Je tu popis dalšího z mých oblíbených plazů-obrovského hada, který dorůstá takových velikostí, že je schopen zabít i antilopu, a navíc skrývá ještě jedno podivné tajemství... Je to krajta písmenková!
Latinský název: Python sebae,
Rozšíření: Subsaharská Afrika,
Velikost: Délka až 6 metrů, někdy se udává i 7 metrů.
Krajta písmenková dostala svůj český název díky podivuhodným znakům na šupinách, které z určitého úhlu pohledu mohou připomínat písmena. Rozeznáváme dva poddruhy, z nichž jeden se vyskytuje pouze v jižní části Afriky, kde je značně ohrožen. Přes rozdíly ve zbarvení poddruhů je tento had jednoduše identifikovatelný. Zbarvení je světle hnědé s nepravidelnými hnědými sedly. Vršek hlavy pokrývá vzorování ve tvaru šípu, jež je tmavě zbarveno. Jinak lze tohoto hada rozeznat velmi jednoduše, a to díky velikosti. Nejen, že jde o největšího hada afrického kontinentu. Krajta písmenková patří mezi šest největších hadů světa. Průměrní jedinci měří 3 až 3,5 metru, což je mezi hady skutečně značná velikost. Staří dospělci, hlavně tedy samice (ty jsou u krajt mnohem větší než samci) měří 6 metrů, ale nejsou příliš hojní. V minulosti byli právě tak velcí hadi loveni a zabíjeni pro kůži i maso. Ještě nedávno kamerunští lovci v západní Africe lovili krajty právě kvůli tomu, nicméně vzhledem k nebezpečí této práce se to stává vzácněji. Ze západní Afriky také pocházejí údaje o pozorování největších kdy nalezených krajt, ačkoliv nevíme s jistotou, zda jsou zcela pravdivé. Dva angličtí přírodovědci ve 30. letech minulého století zabili dva velké hady, jejichž kůže měřily okolo 9 metrů. Hadí kůže se však mohou roztáhnout do více než 20 % původní délky zvířete, takže nejde o spolehlivé potvrzení obří velikosti tohoto hada. Pozorování gigantických jedinců je však více. Po celé Africe je tento gigant respektován, v mnoha oblastech se lidé krajt dokonce bojí. V mládí loví spíše ptáky, velké hlodavce nebo netopýry a kaloně. Velké krajty byly viděny a dokonce i natočeny při požírání antilop a koz, dovolí si ovšem i na lvy, varany a krokodýly. Jedním z tajemství, které si tento had nese, je i zabíjení lidí. Došlo k tomu jen několikrát v lidské historii, proto krajty písmenkové nejsou vůbec nebezpečné. Kromě několika útoků na lidi v zajetí však krajta písmenková napadla a uškrtila několik lidí v divoké přírodě. Tito nesmírně silní hadi klasicky čekají v záloze, a když se kořist přiblíží, zaútočí. Výpadová délka může být překvapivá. Když had zachytí kořist svými dozadu zatočenými zuby, kterých má v tlamě až sto, začne ovíjet kolem kořisti smyčky a udusí ji. Kořisti jen málodky popraskají kosti, zemře skutečně na udušení. Útoky na lidi jsou však opravdu vzácností. Dnes k nim již nedochází, jde spíše o případy z minulosti. Krajta písmenková je převážně noční had, i když lovit může občas i ve dne. V obou takových periodách je však schopna vnímat okolní teplo svými infračervenými detektory-tepločivnými jamkami nebo-li termoreceptory podél rtů. Jde o jednu z výhod krajt, hroznýšů a chřestýšů. Jižní poddruh tohoto druhu je sice ohrožen, ale celkově je druh považován za nepříliš ohrožený. Je však zranitelný v důsledku vypalování a ničení přirozeného prostředí, úbytku kořisti nebo komerčnímu lovu. Na jaře samice krajt nakladou snůšku 30-50 vajec (i když rekord byl až 100), obtočí se kolem ní a produkují teplo. Inkubace trvá asi 90 dnů, po celou tu dobu matka hnízdo chrání...
Příště bradavičník malý!
Žádné komentáře:
Okomentovat