Pterosauří zuby

Zuby jsou něčím, co lidi snad vždy na dinosaurech a jiných pravěkých tvorech zajímalo. Velcí dinosauři jako Tyrannosaurus Rex měli zuby tak dlouhé a ostré, že vzbuzují hrůzu už jen tehdy, když se na ně podíváte. Představte si je pak projíždět vlastním masem a kostmi... V mnoha případech se nám z pravěkých zvířat zachovaly pouze zuby. Ze zubů savců mohou paleontologové prozradit mnohé o stravě zvířete, aniž by viděli jeho lebku nebo zbytek kostry. Můžeme však učinit to samé u ptakoještěrů? Létající plazi nebyli vybaveni zuby, jež by člověka vyděsily. V mnoha případech upínáme oči spíše na neuvěřitelné rozpětí křídel některých pterosaurů, než na to, co měli či neměli v tlamě. Někteří létající plazi, především ti pokročilí, byli vybaveni bezzubými čelistmi. Klasickým příkladem je Pteranodon, velmi úspěšný ptakoještěř žijící v období pozdní Křídy. Neměl sice zuby, ale svými čelistmi mohl v rychlosti chytit kluzkou rybku zatímco prolétal nad vodní hladinou. Také azhdarchidi, jako byl obrovitý Quetzalcoatlus s desetimetrovým rozpětím křídel, měli bezzubý zobák. K lovu ryb a případnému požírání mršin to však stačilo. Primitivnější nebo menší ptakoještěři však zuby měli. Můžeme se jednoduše podívat na Eudimorphodona, podivuhodného ptakoještěra z Itálie před 220 miliony let, jehož jméno znamená v překladu z řečtiny "opravdu dva druhy zubů". Tento metrový létající plaz ukázal skutečnou diverzifikaci, co se zubů týče. V čelistech jich měl 110. V porovnání s délkou čelisti, která měla pouhých 6 centimetrů, je to opravdu enormní množství. V zadní části tlamy se nacházely poměrně malé zuby: na horní čelisti jich bylo 25, zatímco dolní jich nesla 26. Předek čelistí byl pak pokryt většími zuby, kterým se jednoduše říká tesáky. Byly vhodné k uchycení ryb či větších bezobratlých, například vážek či dokonce bezobratlých s vápenatou schránkou. Zároveň se však domníváme, že po úspěšném lovu tento ptakoještěr kořist svými ostrými zoubky rozkousal nebo dokonce rozžvýkal. Další raný ptakoještěr, Peteinosaurus, měl dokonce 3 typy kuželovitých zubů. U nich bychom však nenašli takovou různorodost, jako u "pouhých" 2 typů zubů, jež měl Eudimorphodon. Peteinosaurovy zuby vykazovaly specializaci na lov hmyzu. Kazachstánský rod Sordes z období Jury měl zašpičatělé, zahnuté zuby, jimiž chytal bezobratlé a možná i malé obojživelníky. Právě ti mohli být dost kluzcí, ovšem zahnuté zuby je byly schopny zachytit. I zde se někteří odborníci domnívají, že poté docházelo alespoň k jemnému rozkousání kořisti. Pochopitelně, zuby Sordese s lebkou dlouhou 8 centimetrů a rozpětím křídel okolo 60 centimetrů, nebyly velké. Avšak zuby Ornithocheira, velikého Křídového ptakoještěra proslaveného seriálem BBC Putování s dinosaury, byly celkem dlouhé. V přední části čelisti navíc směřovaly ven. Když tedy ptakoještěr zavřel tlamu, zuby byly stále vidět, tak jako je tomu někdy u krokodýlů... Zuby ptakoještěrů však skrývají ještě mnohá tajemství, jež nebyla odhalena...

Informace pro tento článek jsem získal hlavně z anglické verze Wikipedie. Doufám, že se Vám můj článek o pterosauřích zubech líbil, již brzy se zde objeví další články se zaměřením na pterosaury!