Původ plesiosaurů (3/3)

Více než měsíc uplynul od doby, kdy jsem napsal druhou část projektu Původ plesiosaurů. Nyní se však k tomuto projektu vracím, a je zde tedy třetí a zároveň poslední část!

Původ plesiosaurů

Začátek dynastie

V minulé části jsme se setkali s nothosauridy, kteří mohli být předky plesiosaurů. Pokud ne, tak jistě alespoň patřili do stejné vývojové linie a jejich zkamenělá těla nám mohou poskytnout výborný pohled na postupně se měnící znaky těchto vodních plazů, jež nakonec směřovaly k jistým charakteristikám plesiosaurů. Nothosauridi jako byl Ceresiosaurus jsou toho dokladem a kombinují v sobě znaky pokročilých nothosaurů a raných plesiosaurů. Ještě dále zašel Pistosaurus, jediný zástupce vlastní čeledi, který se natolik podobal plesiosaurům, že bývá někdy řazen mezi jejich předchůdce...

Řád plesiosaurů charakterizuje několik osobitých znaků. Zaprvé, čtyři končetiny kompletně přeměněny v ploutve. Zadruhé, dlouhý krk a relativně malá hlava plná ostrých zubů vhodných k chytání ryb. Dále tu máme krátký ocas, ne dlouhý "krokodýlí" ocas typický pro nothosaury. Prsty na předních i zadních končetinách měly někdy až deset článků, i když v některých případech pouze pět. Břišní kostěnné desky plesiosaurů byly spojeny s páteří břišními žebry v oblastech pánevního a ramenního pletence. Plesiosauři pravděpodobně nerodili živá mláďata, tak jako ryboještěři ichtyosauři. Ačkoliv byli skvěle přizpůsobeni životu ve vodním světě, tato na souši nemotorně se pohybující zvířata kladla vejce při pobřežích podobně jako mořské želvy-alespoň se tak můžeme domnívat...

Vědci roztřídili řád Plesiosauria na nadčeledě i čeledě, jež však měly řadu shodných znaků. Avšak kde hledat původ plesiosaurů? Kteří mořští plazi byli těmi prvními, řadícími se přinejmenším do tohoto řádu, a možná i mezi samotné plesiosaurovité (Plesiosauridae)? Mezi ty nejstarší by mohl patřit Augustasaurus. Žil již ve středním Triasu (asi před 240 miliony let), ale paleontologové si nejsou příliš jisti jeho správným zařazením... Zřejmě nejstarším pravým plesiosaurem byl ten, kterého znají snad všichni. Plesiosaurus, obratný rybožrout mávající čtyřmi ploutvemi v prosluněných vodách dnešní Evropy v období rané Jury.

Plesiosaurus je dokladem toho, že během následujících 135 milionů let se plesiosauři změnili jen málo. Všechny znaky typické pro tohoto plaza jsou k nalezení i u jeho potomků a mladších příbuzných. Plesiosaurus byl nesmírně úspěšný, žil po více než 20 milionů let. První kostra tohoto mořského plaza byla objevena již Marry Anning v Sinemurianských horninách britských ostrovů, v prosinci roku 1823. Od té doby bylo o Plesiosaurovi mnohé zjištěno. Měřil asi 3,5 metru na délku...

Plesiosaurus nebyl schopen zvednout hlavu do výšky, stejně jako krk. Obě tyto části těla se neustále nacházely ve vodorovné poloze vzhledem k trupu. Mohl však svou hlavou bleskurychle vtrhnout do skupinky rybek, poklidně plavajících mořem, a několik z nich lapnout? Často se setkáváme s takovými teoriemi ohledně plesiosauřího lovu. Plesiosaurus to však nedokázal-jeho krk zřejmě nebyl dost flexibilní na to, aby tak vůbec učinil. Je pravděpodobné, že se spíše podobně jako krokodýlové ukrýval v kalných vodách, kde jej ryby nemohly spatřit. Možná se pak samy přiblížily dost rychle k jeho otevřeným čelistem, a Plesiosaurus už jen sklapl a nasytil se. Existuje ovšem skupina plesiosaurů, kteří lovili rychlými výpady do hejna ryb. Byli to elasmosaurovití...

Objevili se už v pozdní Juře, a jedním z prvních zástupců této čeledi byl Muraenosaurus. Krk murénosaura byl dlouhý jako ocas s tělem dohromady. To se stalo typickým pro jeho potomky, jako byl i křídový Elasmosaurus-12 metrů dlouhé zvíře, jeden z největších plesiosaurů všech dob. Murénosaurus byl celkem malý, tedy v porovnání se svým křídovým příbuzným. Byl polovičný, měřil tedy 6 metrů na délku, přičemž jeho tělo bylo nekompaktní a nepříliš pohyblivé. Zato krk, který elasmosaurovití měli nejdelší z plesiosaurů, byl výtečný. Rychlý pohyb vtrhl murénosaurus do hejna ryb, chytil několik jedinců a v rychlosti odplaval pryč. Byl to hbitý lovec, žijící na území dnešní Evropy, především Anglie a Francie...

V pozdní Juře se objevili i cryptoclididi, proslavení především Cryptoclidem, jenž byl roku 1999 vyobrazen v populárním seriálu Putování s dinosaury. Cryptoclidus žil na území dnešní Anglie před 150 miliony let a jeho zuby byly nesmírně ostře zašpičatělé. V takovéto pasti pak uvízly jak ryby, tak i korýši s tvrdou schránkou. Cryptoclidus byl dokonalým plavcem, články každého z pěti prstů byly zmnožené a z končetin se tedy staly pravé ploutve. I Cryptoclidus mohl lovit svou kořist v rychlosti: skupinky těchto plazů mohly obklíčit rybí hejno a pak rychlými výpady zaútočit.

Cryptoclididi představují již pokročilejší plesiosaury. Krční páteř měla až 30 obratlů, lebka byla protáhlá s dlouhým čenichem a nozdrami posunutými poněkud dozadu. Tato skupina vymřela na začátku Křídy, ale v Jurských vodách zřejmě dominovala. Čtyřmetrový Cryptoclidus byl zjevně jedním z hlavních mořských predátorů vod, jež kdysi pokrývaly část Anglie. Během následujících milionů let se vyvinula řada dalších druhů plesiosaurů. Ti se ukázali být skutečně úspěšnými...

Pak se ale mezi plesiosaury objevila nová skupina mořských plazů. Své předchůdce nakonec překonali co se týče velikosti. Stali se z nich možná největší mořští predátoři, kteří kdy žili... Byli to Pliosauři. Těm se bude věnovat seriál Původ pliosaurů, jenž na tomto blogu odstartuje již brzy!