Eothyris

Eothyris parkeyi byl savcovitý plaz, kterého na základě nalezených pozůstatků popsal a pojmenoval A. S. Romer v roce 1937. Protože patřil mezi pelykosaury, byl tento tvor blízce příbuzný populárnímu Dimetrodonovi s plachtou na zádech. Zda měl však i Eothyris takovou podivnou ploutev, nevíme. V roce 1937 byla v Texasu, USA, nalezena lebka tohoto tvora, která měřila okolo 6 centimetrů. Byla poměrně prodloužená s celkově typickým oknem sloužícím k odlehčení lebky. Dozadu zakřivené zuby byly zašpičatělé, vpředu byly poměrně delší než v zadní části čelistí. V přední části horní čelisti se pak nacházely dva tesáky, mnohem delší než ostatní zuby. Takové špičákovité zuby se vyskytovaly i např. u Dimetrodona nebo u pozdějších gorgonopsiantů. Soudě podle výzkumu lebky lze tvrdit, že skus Eothyrise byl silný a rychlý. Eothyris žil na území Severní Ameriky před 280 miliony let, v raném Permu. Savcovití plazi byli tehdy hojně rozšířeni a ti menší se mohli dostat do jeho jídelníčku. Eothyris měřil zřejmě okolo 30 centimetrů, což bylo vypočteno vzhledem k velikosti nalezené lebky. Jakýkoliv bezobratlý, především tedy hmyz, nebo menší plazi byli na jídelníčku tohoto masožravého, dravého tvora. Protože patřil mezi pelykosaury a nesl mnoho z jejich znaků, měl zřejmě Eothyris končetiny postaveny vedle trupu. Pelykosauři také kladli vejce. Zdá se, že nerodili živá mláďata. Pravděpodobně nejbližším příbuzným Eothyrise byl Oedaleops, jehož pozůstatky byly nalezeny v Novém Mexiku. Ten je známý z pozůstatků více částí těla (včetně obratů) a tak lze Eothyrise částečně rekonstruovat právě díky příbuznosti s Oedalopsem...

Popis tohoto savcovitého plaza naleznete v knize "Dinosauři: Dětská obrazová encyklopedie" od nakladatelství Dorling Kindersley či na webových stránkách Prehistoric Wildlife.

Příště Pelanomodon!