Pravěká Arktida ve starších třetihorách

Dnes si v souvislosti s Arktidou každý z nás vybaví sníh a led. Každému se snad v mysli objeví zamrzlý oceán, po kterém se potulují lední medvědi ve snaze najít nejbližší zdroj obživy. Je to svět plný extrémů, kterým tamní zvířata neustále čelí. Na dalekém severu se stále dokola střídají polární den a noc, doby, kdy slunce celé měsíce nezapadá, a pak je zase na velmi dlouhou dobu jen tma. Taková je Arktida v 21. století, a byla taková už před pár desítkami milionů let. Když se ovšem posuneme hlouběji do minulosti, zjistíme, že tomu tak nebylo vždy. Podobně jako Antarktida, jižní protilehlý bod Arktidy, byla asi před 50 miliony let pokryta spíše lesy než jen ledem, i daleký sever nebyl vždy tak nehostinný. Všechno navíc potvrzuje jeden nález, poukazující na podivuhodnou rozmanitost života kanadského severu v období Eocénu. Kdysi byla totiž na ostrově Ellesmere, jenž se nachází na samém severu Kanady a spadá do provincie Nunavut, objevena kost čehosi zvláštního. Bylo to už v 70. letech minulého století, když byla na blíže neurčené lokaci na Ellesmere nalezena kost Gastornise. Toho si mnozí zájemci o pravěk okamžitě vybaví jako obyvatele deštných lesů, které v Eocénu pokrývaly značnou část Evropy i Severní Ameriky. Gastornis (či Diatryma) byl 2 metry vysoký, půl tuny vážící pták s dlouhým krkem, nesmírně silným zobákem a hlavou velikosti lebky koně. Ve slavném seriálu BBC Putování s pravěkými zvířaty jsme měli možnost vidět Gastornise v akci, při lovu malých messelských prakoníků. Podle některých odborníků byl však Gastornis býložravec, nebo všežravec. Ačkoliv všechny aspekty života tohoto obřího ptáka nejsou zcela doloženy, a stále se o nich diskutuje, byl to skutečně neobvyklý tvor... Jak mohl Gastornis žít v arktickém prostředí? Již bylo zmíněno, že v období Eocénu zde krajina vypadala jinak. Gastornis žil na ostrově Ellesmere před 53 miliony let, a tehdy vážně nešlo o tundru mající pouze omezený počet živočišných a rostlinných druhů. Na Ellesmere rostly lesy, výrazně se podobající cypřišovým porostům v mokřadech Everglades na Floridě. Zdá se to být neuvěřitelné, ale holá pustině obývaná dnes pouze králíky, pižmoni a vlky, před 53 miliony let kypěla životem. Fosilní doklady ze sousedního Grónska navíc pozvrzují, že velký Gastornis sdílel své životní prostředí s poměrně velkými savci, na první pohled připomínající nosorožce či hrochy. Jistě však patřili do zcela jiné skupiny savců. Dále zde žily želvy a někteří dávní zástupci řádu krokodýlů, možná šlo o předky soudobých severoamerických aligátorů. Snad bylo to místo domovem i raných primátů. Šlo zkrátka o svět zcela jiný, než je ten dnešní, který i tak není o nic méně zajímavý. Boj o přežití probíhal v Arktidě před 53 miliony let jen v trochu odlišném měřítku a v jiném prostředí, než dnes... Kost Gastornise byla identifikována teprve nedávno, a došlo tak k potvrzení, že tento neuvěřitelný predátor či býložravec skutečně obýval daleký sever. Jedním z mála eocénních ptáků, kteří mu mohli dělat společnost, byl Presbyornis. Byla to pravěká husa, a také z ní byla na Ellesmere nalezena jediná kost. I když existují pochybnosti o tom, že jde o Presbyornise a že se ve skutečnosti jedná o nový druh, můžeme přijít k obdivuhodné hypotéze. Co když Presbyornis, původně z Wyomingu ve Spojených státech, migroval na sever? Stěhovavost je jedním ze znaků mnoha současných druhů ptáků. Presbyornis se mohl chovat podobně, jako dnešní husy táhnoucí při své každoroční migraci. Vědět to sice nebudeme s jistotou, pokud tedy někdo nevynalezne stroj času, ale domněnka je to zajímavá a přece jen, něco pravdy v ní bude... Takže svět Arktidy vypadal před zhruba 50 miliony let naprosto jinak. Teplé a vlhké lesy dopminovaly krajině, po které se potulovali různí savci, ptáci a plazi, včetně želv a krokodýlů. Někteří vědci se domnívají, že nám tyto poznatky pomohou určit, jak se podnebí na naší planetě bude měnit nadále. Za desítky milionů let, doufejme, bude Arktida svědkem další přirozené změny prostředí. Lidé toho už svědky jistě nebudou, ale jde o pozoruhodnou domněnku...

Zdroj informací: Science Daily. Doufám, že se Vám tento článek líbil, budu rád za všechny Vaše názory...