První kdy objevení pterosauři

Většina zájemců o prehistorii ví, že prvním kdy popsaným dinosaurem byl Megalosaurus, veliký masožravec žijící v období Jury na území Anglie, jehož roku 1824 popsal William Buckland. V té době bylo velmi složité dozvědět se něco o životě v pravěku, nalézaní prehistoričtí tvorové byli považováni za slepé větve evoluce a za pomalá, ploužící se zvířata, jež připadala mnohým lidem nezajímavá. Pravda je samozřejmě opačná, ale v době, kdy došlo k objevu prvních dinosaurů, tedy v první polovině 19. století, byla objevena a popsána i jiná skupina druhohorních plazů. Ovšem prvních pozůstatků ptakoještěrů si lidé povšimli již ke konci 18. století. Egid Verhelst II nalezl v roce 1784 fosilii velmi podivného tvora. Měl dlouhé čelisti opatřené malými zoubky, pokroucené tělo, krátké zadní končetiny a z každé přední končetiny mu vyrůstala zvláštní kost, jež byla nesmírně dlouhá. Italský přírodovědec Cosimo Alessandro Collini se ještě toho roku ujal popisu. Myslel si, že dlouhé přední končetiny byly ploutvemi, a že nalezený živočich byl přizpůsoben životu v moři. Ploutve pak používal jako pádla při plavání. Nemohl vědět, že se dívá na prodloužený prst pterosaurů, podél kterého byla uchycena kožnatá blána umožňující těmto vzdušným akrobatům létat. Tak se stalo, že byli ptakoještěři po skoro půl století považováni za mořské plazy. Koneckonců, nalezenou kostru s tímto faktem vystavovalo i muzeum v Mannheimu. Později přišel na řadu slavný přírodovědec Georges Cuvier, který učinil skutečný vědecký popis. V roce 1809 pojmenoval zvíře jako Pterodactylus. O tři roky později dostál živočich i druhového jména, antiquus, jež mu přidělil Samuel Thomas von Sömmering. Stále bylo však podstatnější rodové jméno-Pterodactylus znamená "okřídlený prst". Cuvier totiž nesouhlasil s názory svých kolegů, myslel si, že zvíře létalo. Měl pravdu, nebyl to žádný vodní pták. Navíc jméno, jež zvířeti dal, dobře charakterizuje jeho důležitý znak. Cuvier dále došel k závěrům, že malé drápky používal Pterodactylus ke šplhání po stromech či skalách, což se později potvrdilo. Dnes je tento druh pterosaura znám z více než 30 fosilních exemplářů. Dnes se termín pterodaktyl široce užívá k označení těchto létajících plazů... O několik let později přišel další nález, byl u něj znovu Sömmering. Byl to Rhamphorhynchus. Původně byl považován za druh Pterodactyla, ale roku 1846 byl definitivně uznán jako samostatný rod. Do té doby byl však několikrát přejmenován, mimo jiná označení byl nazván například Ornithocephalus. Na obrázku pod textem si můžete všimnout jedné z prvních ilustrací tohoto živočicha... Ještě před Rhamphorhynchem byl ovšem v Anglii učiněn další zajímavý objev, posunutý však spíše do pozadí. Známá lovkyně fosilií Mary Anning objevila v prosinci 1828 několik neurčitých kostí, které Buckland popsal jako druh Pterodactyla. Richard Owen, otec dinosaurů (jelikož vymyslel označení Dinosauria), ale o několik let později zařadil zvíře do vlastního rodu Dimorphodon. Dnes patří tento ptakoještěr k nejznámějším létajícím plazům Spojeného království. Ve druhé polovině 19. století byla nalezena již řada známých ptakoještěrů. Othniel Charles Marsh během slavné "Války o kosti", kterou vedl se svým protivníkem Edwardem Drinkerem Copem, popsal Pteranodona-snad nejzobrazovanějšího pterosaura, kterého můžete obdivovat v mnoha filmech i knihách s pravěkou tématikou. Dodejme však, že tehdy znalosti ptakoještěrů přece jen nedosahovaly znalostí dnešních, a tito ohromní tvorové byli mnohem živější a energičtější, než si je v těch dobách paleontologové představovali...

Na prvním obrázku vidíte starou rekonstrukci Rhamphorhyncha z 19. století, zatímco na druhém se nachází kresba původně nalezených pozůstatků Pterodactyla... Doufám, že se Vám tento kratší článek líbil, ačkoliv nebyl příliš rozsáhlý...