Peltobatrachus ("žába se štítem") byl obojživelník ze skupiny krytolebců, nebo-li temnospondylů. Žil v období pozdního Permu, před 260 až 250 miliony let. V té době byly všechny kontinenty spojeny v jeden, nazývaný Pangaea, takže je možné, že bylo rozšíření Peltobatracha značně veliké. V současnosti však všechny fosilní nálezy známe pouze z jediného místa, a to z východoafrického státu Tanzanie. Temnospondyli byli velmi různorodí, a během období od Karbonu v prvohorách až po Juru v druhohorách vytvořili některé úžasné variace. Z toho nepřeberného množství druhů byl však permský Peltobatrachus výjimečný alespoň v jednom ohledu. Jak naznačují fosilní pozůstatky zvířete, měl tento obojživelník velmi silný krunýř. Byl tvořen kostěnnými destičkami, jež byly uspořádány do úzkých a dlouhých pásů. Vyskytovaly se na zádech i na břiše, od ramenní až po bederní oblast. Nechráněna byla tedy jen hlava, končetiny a ocas. Takový silný pancíř, díky kterému dostal Peltobatrachus své pozoruhodné jméno, chránil zvíře před potencionálními útočníky. V období Permu byli mezi dominantními dravci souše gorgonopsianti, masožraví savcovití plazi vybavení párem dlouhých špičáků v přední části tlamy. Jediné kousnutí do krku takovými zbraněmi bylo pro kořist smrtelné. Silný krunýř ale Peltobatracha chránil. Musel mít nějakou obranu, protože byl velmi těžký a pomalý. Nemohl jen tak snadno utéci, zřejmě se tedy skrčil k zemi a snažil se útok přečkat tak jako dnešní želvy. Nebyl příliš veliký, měřil maximálně 70 centimetrů na délku, díky čemuž by se dal velikostně přirovnat k mnoha dnešním ještěrům. Vzhledem se ale podobal pásovcům. Zuby Peltobatracha nebyly nikdy nalezeny, ale předpokládá se, že se živil červy, plži, hmyzem a pavoukovci. Obdobný jídelníček mají i pásovci. Jakožto zcela suchozemský obojživelník se Peltobatrachus vracel k vodě jen v období kladení vajec. Vajíčka obojživelníků jsou totiž měkká a musejí se klást do vody, což můžeme spatřit i u většiny současných obojživelníků... Éra pozoruhodných obojživelníků, jako byl Peltobatrachus, byla bohužel zažehnána obrovským vymíráním na přelomu prvohor a druhohor, které vymítilo okolo 90 % živočišných forem na naší planetě. Jednou z obětí byl právě Peltobatrachus, který se extrémně náhlé změně životních podmínek nedokázal přizpůsobit, a vyhynul...
Popis tohoto podivuhodného tvora naleznete například v knize Ilustrovaná encyklopedie dinosaurů a pravěkých zvířat. Dále je vyobrazen i v knížce Dinosauři-nalepovací encyklopedie.
Příště popis Diptera!
5 komentářů:
Chtěl bych se tě zeptat, viděl jsi někdy doku-fiktivní film Svět draků ?
Kdybych viděl fotku, možná bych to dokázal určit
Mě se to také líbilo, i když konec byl trochu smutný, my lidé jsme takto vyhubily mnoho tvorů. Ale jinak animace super. Také to hledání důkazů se mi líbilo. A hudba podle mě srovnatelná např. s Putování s dinosaury.
Ahoj, skvělý článek! :) Miluju obojživelníky :D. Už se celkem těším na jaro, budu mít zase skvělé podmínky pro pozorování - snad se mi i letos podaří najít mloka :). S pojmem krytolebci jsem se tedy já osobně setkal jako s kladem Stegocephalia - netvrdím však, že nejsou jiné interpretace. Ale většinou se jako krytolebci označují všichni fosilní obojživelníci (samozřejmě pak záleží co se dá považovat jako obojživelník, jenže to už je diskuze na dlouho :D). A jinak, co se Temnospondylů týče, tak přežili až do rané křídy (poslední zástupce je Koolasuchus).
Ne, nepsal jsem to jako reakci na diskuzi u Bleskoblesky. Co si myslíš že jsem psal jako reakci na diskuzi u Bleskoblesky? Myslíš to s tou diskuzí o tom, co je to vlastně obojživelník?
Okomentovat